Vedení města tak stále stojí před otázkou, kde peníze na výstavbu sehnat – a zda se vůbec do akce za 1,9 až 2,25 miliardy pouštět v plném rozsahu.
Variant řešení, které jsou ve hře, zaznělo hned několik. Jasněji už je alespoň o nabídce, jež se jeví pro město nejlépe – z hlediska ceny, která zaujímala 95 procent z hodnoticích kritérií, i kvality.
„Při zhodnocení obou těchto kritérií vyšla pořád jako nejvýhodnější ta nejlevnější nabídka,“ oznámil radní David Beke (ODS), který je i manažerem výstavby arény. Nabídky hodnotila komise sestavená z odborníků, zástupců hejtmanství a politických klubů, již jmenovala primátorka Karolína Koubová (Fórum Jihlava).
Ve hře jsou čtyři varianty
Zastupitelé už v minulosti schválili na stavbu úvěr do výše 600 milionů korun, Kraj Vysočina slíbil půl miliardy a od Národní sportovní agentury (NSA) město očekává dotaci 300 milionů. „Chybí nám tedy 500 milionů korun,“ konstatoval Beke s tím, že na stole má teď vedení města čtyři základní scénáře.
Prvním z nich je sehnat více peněz a pustit se do stavby podle plánu. Druhou verzí je budování arény pro sport i kulturu na etapy. „Tato cesta se však z pohledu možných úspor a vztahu k dotačním titulům jeví jako komplikovaná a nepřináší mnoho výhod,“ uvedl Beke.
Další možností je podle něj ukončení projektu a projektování menší haly pro jeden až dva tisíce lidí za zhruba 600 milionů, přičemž se ale nedá předpokládat, že by město dosáhlo na takové kofinancování jako v případě velké arény. Čtvrtou variantou, jež na zasedání zazněla, bylo ukončení projektu a následná oprava stávajícího stadionu.
Cena provizorní rekonstrukce by se mohla pohybovat opět kolem 600 milionů korun, náklady na kompletní opravu se však mohou vyšplhat až na dvojnásobek.
„Pořád si myslím, že nejlepší cesta je investici realizovat. S týmem jsme tedy udělali kroky vedoucí k prvnímu scénáři – sehnat víc peněz a stavět,“ sdělil Beke.
Jihlavě se hlavně povedlo domluvit více času, aby nebyla limitována termíny navázanými na podmínky dotace od NSA. Město už rovněž zahájilo jednání se soukromým sektorem, který by se mohl do projektu zapojit. „To naráží na některá pravidla dotačních titulů. A soukromý sektor samozřejmě reaguje jako každý soukromník – nic nedá zadarmo,“ popsal úskalí Beke.
Partneři, další dotace, úvěr...
Řada oslovených firem navíc kvůli energetické krizi z jednání vypadla. Další se ale naopak objevily – zajímavou se pro ně Jihlava stala například s možností zastávky vysokorychlostní železnice ve městě. „Jde o firmy s obratem v miliardách korun, protože náš požadavek směrem k nim je minimálně v desítkách milionů,“ vyčíslil Beke.
Tým podle jeho slov prověřuje i další dotační tituly – například týkající se obnovy brownfieldů. A vedení Jihlavy zvažuje rovněž navýšení bankovního úvěru.
„Abychom pořád byli v nějaké finanční stabilitě, můžeme si dovolit ho navýšit o 200, maximálně 300 milionů. Je ale otázka, zda bychom pak zvládli ještě dofinancování zbývajících 200 až 300 milionů,“ nechala se slyšet primátorka Koubová.
Ač někteří zastupitelé včera vyslovili obavy z případného dalšího zadlužování města, nakonec jich 32 z 33 přítomných hlasovalo pro závěrečné usnesení. To zadává ekonomickému odboru magistrátu prověřit možnosti získání dodatečných financí od bank ve formě úvěru. Úředníci též prošetří, jaký by byl dopad vyššího úvěrového zatížení na rozpočet a hospodaření města.
Stávající zastupitelstvo se naposledy sejde za necelý měsíc, nové vzejde z voleb konaných 23. a 24. září.
