Náměstek pro ekonomii České geologické služby (ČGS) Zdeněk Cilc hovoří o bývalém rekreačním středisku Geofond jako o černém Petru, kterého nikdo nechce.
„Zkoušíme to všude možně, ale zatím se neobjevil žádný vážný zájemce,“ řekl.
Zatím poslední pokus ČGS ohlásila v polovině listopadu. Nabídky přijímá do 29. ledna příštího roku.
Prodat areál se geologové snaží už několik let. Nejprve se zkoušeli dohodnout s původním nájemcem areálu. Pak s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a dalšími státními institucemi. Neuspěli. Dokonce jeho prodej nechtěla zprostředkovat žádná realitní kancelář a ani přes inzerci se zájemce nenašel.
Zatímco veřejné nabídky na prodej před dvěma roky začínaly na sumě kolem sedmi a půl milionu korun a loni touto dobou činily šest a čtvrt milionu, dnes za celý areál vlastník chce „jen“ necelé tři miliony.
„Po dohodě se zřizovatelem (ČGS je státní organizací spadající pod resort životního prostředí, pozn. red.) jsme mohli cenu snižovat. Možná že by šla ještě níž, ale za pozemky o rozloze přes dva hektary a množství budov nám to už přišlo nepatřičné. Pokles ceny jsme zastavili, níž už jít nechceme,“ prohlásil Zdeněk Cilc.
Chatky, ubytovna s kuchyní a jídelnou, garáž, sklady i bazén
Oplocený areál s vyasfaltovanými cestami leží zhruba půl kilometru na východ od Chotěboře. Má rozlohu více než 22 tisíc metrů čtverečních.
Nachází se v něm celkem čtrnáct staveb. Šest z nich je malých dřevěných turistických chatek a také ubytovna pro třicet lidí. V další stavbě se nachází kuchyň a jídelna, jsou tu i větší zděné chaty, garáž, vrátnice a dva kovové sklady. Nachází se tam i starý vyzděný venkovní bazén.
Od roku 2014 je však areál nevyužívaný. Je prázdný a veškeré nemovitosti chátrají.
Nový vlastník by musel nemalé prostředky investovat. Chotěbořský starosta Tomáš Škaryd je odhadl až na několik desítek milionů korun. Potřeba by bylo nakoupit i nové vybavení chat, kuchyně a jídelny, protože většinu si poslední nájemník odvezl.
„Něco jsme se snažili poopravovat, ale jako státní organizace nemáme na správu a vylepšení areálu moc peněz,“ přiznal už dříve vedoucí oddělení majetku a investic ČGS Ivan Kroupa.
Loni Chotěboř po nabídce pokukovala, letos už ne
Před rokem o koupi areálu uvažovala chotěbořská radnice. Tou dobou spolupracovala se soukromým vzdělávacím zařízením, které přemýšlelo o vybudování školicího zařízení v bývalém Geofondu. Jenže kupní cena byla v tu chvíli příliš vysoká.
„Byli jsme ochotni dát kolem dvou milionů korun,“ přiblížil starosta Škaryd.
Letos, když cena spadla na přiměřenou úroveň, už ale město zájem ztratilo. Vzdělávací zařízení mezitím koupilo jiný objekt jen o pár stovek metrů dál od města. A radnice pro Geofond vlastní využití nemá.
„Pro město je areál nevyužitelný. A v současné době máme svých nevyužívaných objektů dost, nepotřebujeme kupovat další,“ vzkázal chotěbořský starosta.
Rekreační areál pochází z let 1950 až 1978. Byl od počátku budován jako rekreační středisko a po mnoho let tak i sloužil. V posledních letech provozu ho využívaly i některé chotěbořské organizace a spolky, v provozu byly i dva sklady. Podle územního plánu by mělo středisko i nadále sloužit k rekreaci.
Případný nový vlastník se navíc bude muset popasovat s umístěním areálu a s tím spojenými omezeními. Radikálnější rekonstrukci prakticky vylučuje stavební uzávěra, která u něj platí.
Geofond se totiž nachází na hranici chráněné krajinné oblasti, navíc je postaven na uranové jámě. „Celé území je poddolované. I pod samotným areálem rekreačního střediska jsou chodby. Kolem jsou cedule, které na nebezpečí upozorňují,“ upozornil Zdeněk Cilc.
V padesátých letech minulého století se v oblasti dnešního zařízení Geofondu těžil uran. Mezi roky 1956 až 1958 byly u Chotěboře v provozu dvě průzkumné těžební jámy - Ladislav a Karel Havlíček Borovský. Protože ale zásob bylo objeveno velmi málo, nikdy se zde netěžilo komerčně.
