Žďár také nechce zůstat stranou elektromobility. Ve městě je už teď pět dobíjecích stanic, z toho dvě městské. Zaměstnanci města už používají dvě elektrokola a rok a půl také elektrickou multikáru za více než milion korun.

Žďár také nechce zůstat stranou elektromobility. Ve městě je už teď pět dobíjecích stanic, z toho dvě městské. Zaměstnanci města už používají dvě elektrokola a rok a půl také elektrickou multikáru za více než milion korun. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Zelené střechy a nabíjecí stanice. Žďár se chce stát ekologickým městem

  • 0
V modrozelené město se chce v příštích letech proměnit Žďár nad Sázavou. Vedení města už prezentovalo opatření, kterými chce postupně zlepšit životní prostředí ve městě. Mezi plány je například osázení zeleně na střechy a stěny budov, využití odpadní a dešťové vody nebo zisk sluneční energie.

„Hodně se mluví o zhoršení životního prostředí a dopadech změn klimatu. Nejsou to příjemné informace. Je společenskou a politickou zodpovědností vedení měst, aby se k této problematice nějak postavila. Pro mě osobně je udržitelnost životního prostředí a adaptace na změnu klimatu velice důležité a zásadní téma,“ říká žďárský starosta Martin Mrkos.

Jde podle něj hlavně o zdraví obyvatel a dopad na další generace. Podle starosty je potřeba vycházet ze selského rozumu a zkušeností předků a také toho, co umožňuje technologický pokrok.

Ze Žďáru přitom nechce mít pokusnou laboratoř. „Všechny věci jsou vyzkoušené, někde už fungují,“ zmínil.

Co takový plán obsahuje? Například tvorbu zelených střech a fasád městských budov, využívání odpadní a dešťové vody, sluneční energie, pořízení dalších elektromobilů nebo obnovení polních cest.

„Máme připravený projekt na ozelenění střechy zasedací místnosti bývalého městského úřadu na náměstí Republiky. Počítáme statiku dalších střech, například 5. základní školy, krčku polikliniky a mateřské školy ve Vančurově ulici,“ zmínil Martin Mrkos s tím, že město má vytipované další objekty.

Zkušenosti z nemocnice jsou po roce jen pozitivní

Se zelenou střechou už mají zkušenosti například v novoměstské nemocnici, a to díky nové budově dětského oddělení.

„Místo klasických střešních krytin byla plochá střecha budovy zasypána organickou hmotou a vegetačním substrátem. Stalo se tak na jaře roku 2019, během léta a podzimu stačila vegetace lehce vyklíčit. Na celkové pokrytí střechy bujnou zelenou vegetací teprve čekáme, nicméně výhody zelené střechy jsme již zaznamenali,“ říká technický náměstek nemocnice Jiří Drdla.

Za významné plus považuje ve srovnání se střechami ostatních pavilonů absorpci dešťové vody. „Za povšimnutí také stojí to, že v letních měsících okolní střechy sálají teplý vzduch do okolí, kdežto na střeše dětského pavilonu se udržuje normální,“ porovnává Drdla.

Ve Žďáře se také začnou objevovat zelené fasády z popínavých rostlin. „Loni jsme vysadili první tři soubory popínavých rostlin na štíty stěn holobytů v Brněnské ulici, jižní straně městského úřadu nebo opěrné zdi u vodárny na Farských humnech,“ informoval starosta o dalším opatření.

„Na jaře budeme pokračovat s plotem hřiště 4. základní školy, se štíty budov školek v Okružní a Brodské ulici, na tělocvičně a hřišti 5. ZŠ,“ vyjmenoval. Celkem půjde asi o patnáct objektů.

Fotovoltaické panely na střeše polikliniky nesou milion ročně

Město má ve svém majetku přibližně čtyři a půl hektaru střech. Některé budou využity pro výrobu solární energie. „Chceme být alespoň částečně energeticky soběstační,“ plánuje starosta.

Město už s tím má určité zkušenosti. Od roku 2010 jsou fotovoltaické panely umístěny na střeše městské polikliniky. „Trend výnosu je od začátku okolo jednoho milionu korun ročně,“ bilancuje mluvčí radnice Matěj Papáček.

Žďár také nechce zůstat stranou elektromobility. Ve městě je aktuálně pět dobíjecích stanic, z toho dvě městské. „Získali jsme dotaci na pořízení dvou elektrických aut. Minimálně jedno, které využívá městský úřad vyloženě pro ježdění po městě, by mělo být elektrické,“ míní Mrkos.

Zaměstnanci města už používají dvě elektrokola a rok a půl také elektrickou multikáru za více než milion korun, kterou využívají pracovníci zajišťující úklid města.

Podle starosty sice není jasné, kam se automobilový průmysl posune a do jaké míry se elektromobilita prosadí, Žďár chce být ale připravený. „Když se někde ve městě buduje parkoviště, pokládáme zároveň chráničky, aby se v budoucnu mohla dobíjecí infrastruktura dodělat a nemuselo se později zasahovat do parkoviště,“ řekl Mrkos.

Pozemky bude město pronajímat jen ekologickým zemědělcům

Do opatření zahrnuje i nové cyklostezky, které spojí Pilskou nádrž se Stržanovem, nové napojení cyklostezky u jezu v ulici 1. máje a napojení z Klafaru na páteřní městskou cyklostezku.

Vedení města se chce zaměřit také na svoje zemědělské pozemky. „Budeme je pronajímat těm zemědělcům, kteří hospodaří ekologicky nebo šetrněji ke krajině. Často jsou pole jen chemizovanými lány mrtvé půdy,“ zmiňuje Martin Mrkos.

S tím souvisí i obnova zaniklých polních cest. Jednu takovou město ve spolupráci s firmou Satt, která si ze sázení udělala teambuildingovou akci, obnovila loni na podzim v lokalitě Vetla.

„Vzniklo nové stromořadí s ovocnými stromy a keři. Máme ambici obnovit nebo připravit tři až čtyři další polní cesty. Nevnímám to čistě jako záležitost města, je potřeba se spojit s dalšími subjekty,“ říká starosta.

Chystaná opatření zahrnují také hospodaření s vodou v budově městského úřadu. „Také vzniká studie na zachycování vody ze sportovních zařízení, jako je zimní a fotbalový stadion, kde jsou velké plochy střech,“ dává příklad Martin Mrkos. Voda by pak našla využití při zavlažování travnatých hřišť nebo antukových kurtů.