„V tomto místě se dříve nacházela středověká důlní aglomerace Staré hory, kde se od 13. století těžily polymetalické rudy se zaměřením na stříbro. Zánik lokality byl velice postupný v souvislosti s tím, jak se zvyšovaly náklady na provoz dolů a ubývalo stříbra v podzemí. Těžilo se zde přibližně do 15. století,“ vysvětluje Jakub Těsnohlídek, vedoucí archeologického výzkumu ze společnosti Archaia.“
Tím nejzajímavějším, co se archeologům při letošním výzkumu podařilo objevit, jsou dva středověké zahloubené suterény hornických obydlí. „Původně jsme si mysleli, že tu bude jen jeden. Před pár dny jsme ale zjistili, že se těsně vedle nachází i druhý, stejně orientovaný,“ říká archeolog.
Dříve si historici mysleli, že tato obydlí měla podobu klasických zemljanek. Nověji se to interpretuje tak, že stavba byla dvoupodlažní.
„Velikostně si to můžeme představit jako dnešní lesní chatu, která má zahloubený sklep se samostatným vstupem. Nahoře je jednoprostorová obytná místnost, kde horník s rodinou bydlel. Dole v suterénu pak měl jakousi technickou místnost,“ přibližuje Těsnohlídek středověkou havířskou domácnost.
První z odhalených suterénů na tomto místě má rozměry 3,5 na 3,5 metru a archeologové jej již zcela odkryli. Konstrukci drželo pohromadě šest masivních dřevěných kůlů, které se nacházely podél severní a jižní stěny.
Schody byly pokryté tři centimetry silnou vrstvou bláta
Pro laika je nejpůsobivějších osm zachovalých středověkých schodů, jež vedly přímo do suterénu.
„Je zajímavé, že poslední schod je vysoko nad úrovní podlahy. Když jej původní obyvatelé používali, tak si pod tímto schodem zřejmě vyšlapali díru. Proto si tam deponovali řadu kamenů a jílovitý nášlap, kterým si vytvořili druhotný schůdek, aby se jim tam lépe chodilo,“ ukazuje znatelné výškové rozdíly.
Na schodech se nacházejí také původní až tři centimetry vysoké nášlapy bláta a zeminy ze 13. století. „Prostor v okolí nebyl zatravněný, nacházel se zde jíl, hlína, štěrk a bahýnko, které si nosili domů. Odebrali jsme z toho vzorky na mikromorfologii, kdy se dají jednotlivé vrstvičky dosledovat a najít třeba různá semena,“ dodává Jakub Těsnohlídek.
Podobných zahloubených hornických obydlí bylo v minulosti zdokumentováno už víc. „Ale pro nás je tento nález zajímavý tím, že toto odkryté obydlí v jižní části narušuje starší těžební šachtu. Horníci si vždy udělali obytnou zónu, a jak se jejich práce v těžbě rozšiřovala, obydlí opouštěli a pokračovali v dolování. Zde je to přesně naopak. Můžeme uvažovat v tom smyslu, že zde byla úplně nejstarší těžba,“ přemítá Těsnohlídek.
V konkrétním úseku, kde archeologové nyní pracují, se převážně těžilo. Proto největší část nálezů představují těžební jámy, které se projevují jako kola několikametrového průměru, jež jsou vyplněna hlušinou.
„Největší šachta, kterou zde máme, má průměr 8 až 10 metrů. Pokud bychom ji odkrývali, měla by tvar zužujícího se trychtýře, který se bude postupně propadat a v hloubce dvou a půl metru už bude mít tvar šachetního ústí o rozměru 1,5 na 1,5 metru,“ vysvětluje archeolog.
Havíři si dopřáli i pohodlí, uměli kvalitně stolovat
Dříve se předpokládalo, že horníci žili ve špíně. Z drobných nálezů je ale patrné, že si dopřávali i luxusu kvalitního stolování. „Měli skleněné poháry, opasky se zdobením a žili tu normální život, který se nemusel až tak lišit od života střední třídy ve městech,“ říká Těsnohlídek a ukazuje na množství drobných artefaktů, které se podařilo ve vrstvách hlíny a kamení objevit.
Jeho slova dokládá například nález takzvaného skleněného nálepu z modrého skla, který byl umístěn na poháru. „Představte si válcovitý pohár z čirého skla, na kterém je několik desítek takovýchto skleněných nálepů modré barvy. Plnily funkci jednak estetickou a zároveň i praktickou. Pohár v rukou neklouzal,“ usmívá se Těsnohlídek.
Archeologové nalezli i dva přesleny, které sloužily ke spřádání vlákna z vlny nebo lnu, fragment přezky z opasku a opaskovou ozdobu. Z mincových nálezů se podařilo ze země vyzdvihnout i dvě mince z druhé poloviny 13. století.
Nálezy keramiky jsou nejběžnějšími artefakty. Proto i zde se jich našla celá řada. „Na Starých horách nás zaujala široká škála zdobných prvků na pokličkách hrnců. Zdobené jsou prořezáváním, hrnčířskými značkami i různými vpichy, což je relativně neobvyklé,“ připomíná.
Archeologové nalezli rovněž velké množství zvířecích kostí, které čeká podrobná analýza. „Díky tomu můžeme přispět novými informacemi k tomu, jak horníci žili a co tvořilo hlavní složku jejich potravy. Odebrali jsme i řadu vzorků na archeobotanické a mikromorfologické analýzy. Na jejich základě budeme moci přesně určit, co v obydlích dělali,“ dodává Jakub Těsnohlídek, vedoucí archeologického výzkumu v této lokalitě.
Na místě se archeologové zdrží do 8. června. Přesné závěry z bádání Na Dolech by měli mít zřejmě až v zimních měsících.
