Dostaveníčka
Kromě euforie přináší tajný milenecký poměr do našeho života také pocit dobrodružství. Někteří lidé vyhledávají románky právě z toho důvodu, že je baví pohybovat se na hraně. Tajné románky jsou tajné a právě to je pro tyto jedince nejvíc vzrušující. Je to sice mnohokrát omílané, ale také pravdivé: zakázané ovoce nejvíc chutná.
Co může mít člověk snadno, to ho tolik neláká, zatímco všechno nedostupné a nebezpečné vzbuzuje pozornost. Pro některé z nás je vzrušující už jenom představa spikleneckého plánování. Na scházení se v hotelových pokojích je pro ně něco přitažlivého. Musí být stále ve střehu, a to jim vlévá novou krev do žil. Líbí se jim skrývání a všechno, co s tím souvisí. Je to vlastně taková hra a kdo z nás si občas rád nehraje?
Třiatřicetiletá Petra na tajných románcích miluje právě hravost a dobrodružství. „Někdo hraje dobrodružné hry na počítačích, aby se odreagoval a odpoutal se od všech stresů, které zažívá v práci a ve vztahu, já si tu a tam dávám schůzky s muži, kteří se mi líbí. Nejsou to vždycky moji milenci.
Vlastně bych je spíš označila za své ctitele. Sejdeme se na skleničku, zajdeme na výstavu, povídáme si, to mi stačí. Můj manžel nesnese, když se na mě cizí muž podívá, takže tajné rande v kavárně je dobrodružné až až. Spousta mých milostných románků je platonických. I kdybych ale neměla žárlivého partnera, nechávala bych si to pro sebe právě kvůli pocitu dobrodružství. Nechci svoje románky s nikým sdílet, protože pak už by nebyly jenom moje."
Dopad na děti
Zcela zásadním „proti" milostným románkům je dopad, který mohou mít milenecké poměry na děti. Dokud člověk žije sám s partnerem, vypořádává se pouze s partnerskou nevěrou, ale jakmile jsou ve vztahu děti, ovlivňují románky a následné napětí mezi partnery i je, a to velice výrazně. „Partneři mívají pocit, že nevěry se týkají pouze jich dvou a nikoho jiného," říká psycholožka Lenka Tichá.
„To je velký omyl, protože nevěry se týkají každého z rodiny. Dětí obzvlášť. Děti vnímají napjatou atmosféru velmi citlivě a často si dříve než partner toho, kdo podvádí, všimnou, že se s jedním z rodičů něco děje. Nevědí co a proč, ale jsou citlivé i na drobné změny kupříkladu v projevech pozornosti a podobně. Pokud nevěra zasáhne do vztahu natolik, že se partneři začnou hádat, případně se schyluje k rozvodu, je to pro ně velmi stresující. Dnes se hodně píše o tom, že pokud rodiče dají dětem najevo, že je oba milují, a pokud si na nich nevylévají své frustrace, snášejí děti rozvody snadno. Není to pravda. Rozvod rodičů nemusí z každého dítěte udělat neurotika, ale každé dítě poznamená, že jeden z rodičů odchází a začíná život s novým partnerem. Myslet si, že děti, které kolem sebe vidí rozvody běžně, se s rozvodem rodičů dobře smiřují, je omyl. Stejně jako rozvod dítě těžce prožívá i skutečnost, že jeden z jeho rodičů má milence."
Milostné románky mohou být osvěžující, ale měli bychom udělat všechno pro to, aby nám nepřerostly přes hlavu. Kvůli našemu psychickému zdraví, ale i kvůli těm, které podvádíme. Jestli nám nemá zůstat z milostného románku hořká pachuť v ústech a jestli za sebou nemáme nechat spáleniště, je třeba vědět, kdy ho ukončit.
