Láska je krásná věc. A zamilovanost, která ji zahajuje, ještě krásnější. Ty pocity, kdy se těšíte na každou chvíli, kdy uvidíte svého miláčka, máte sevřený žaludek a celý den si zpíváte, jsou k nezaplacení.
A i když tato etapa logicky po nějakém čase skončí, dlouhodobý vztah má také své kouzlo. Máte se na koho spolehnout, staráte se o sebe navzájem, užíváte si společných zájmů a často i potomků. Jenže pečovat o něj je někdy skoro stejně náročné jako práce na plný úvazek.
A stejně jako ona vás to může unavit až do té míry, že zažijete syndrom vyhoření. Nenechte to dojít tak daleko a rozpoznejte už první projevy tohoto nebezpečného stavu, který už rozbil spoustu manželství.
Nejdříve přichází nedostatek tolerance. Projevuje se mnoha způsoby. Každý má zlozvyky. Někdo nechává ponožky pod stolem, jiný si u jídla pečlivě odděluje zeleninu od masa. Dřív to nic neznamenalo a možná jste se tomu i zasmáli. Jenže teď vás takové maličkosti dovádí k šílenství.
Základní principy pozitivního přístupuShrňme si tedy, co by člověk měl udělat ve chvíli, kdy pocítí příznaky vztahového vyhoření.
|
Stejně tak se tento stav objevuje ve chvíli, kdy vyvstanou nové problémy a je potřeba je řešit. „Přestože dřív byla na místě domluva a společný postup, teď se partneři nechtějí o ničem bavit a každý trvá na tom svém,“ vysvětluje psycholožka Randi Guntherová a pokračuje: „Z toho nutně vznikne hádka, a tak se problém nikdy nemůže odstranit.“ Zároveň to s sebou logicky nese velkou míru vyčerpání, protože psychické boje jsou mnohdy únavnější než ty fyzické.
Ve chvíli, kdy si toto uvědomíte, je potřeba to vyslovit nahlas. „Sedněte si ke stolu a mluvte. Ne o tom, jak se cítíte, ale o dané věci, kterou je nutné vyřešit,“ nabádá koučka Karen Nimmo.
Při vztahovém vyhoření je velice těžké k tomuto kroku přistoupit, ale když to uděláte na začátku, půjde to. „Dejte si kafe nebo třeba pivo a navrhněte kompromis. Takový, který by normálně přišel sám od sebe. Tentokrát ho musíte vydolovat ze zadních zákoutí mozku, ale je to nutné,“ radí expertka.
Dbejte při tom na to, aby ani jeden neustoupil jen proto, aby byl klid. Ve výsledku musí být kousek obou. Tak si budou ve společném vztahu připadat užiteční a vyslyšení. A to pomáhá vyhoření překonat, i když to není hned.
Najděte si zdroj společné energie
Dalším znakem je ztráta společné energie. Partneři mají většinou, aniž si to uvědomují, v těle tajný šuplíček se silou, kterou využívají v kritických situacích, jako je pro mnohé třeba návštěva tchyně či velká rodinná sešlost. „V dobách klidu ho společně naplňují tak, aby z něj v krizi mohli čerpat,“ popisuje Randi Guntherová.
Co to znamená vyhořetTento termín se používá v mnoha oblastech, nejen v těch vztahových. Hodně o něm slyšíme hlavně ohledně pracovního nasazení některých lidí. Většinou to bývá u těch, kteří se až do té doby věnovali svému povolání s obrovským nadšením a láskou. Jenže najednou v něm přestali vidět smysl. Vyhoření je celkový stav mysli, kdy je člověk ze všeho unavený. Zažívá i fyzické vyčerpání, jeho motivace věnovat se jakékoli činnosti den ode dne klesá, a on ztrácí zájem o věci, které ho předtím tolik bavily. Často se tak stane v momentě, kdy si uvědomíte, že dřete den co den až do úmoru, ale odměna za to nepřichází. To se přihodí v lásce stejně jako v zaměstnání. Postupem času vám to všechno proto přestane přinášet radost, vy se cítíte prázdní a zbyteční. Mnohdy to vede ke ztrátě sebevědomí a také sociálních kontaktů. Člověk se prostě přestane stýkat s jinými, protože nesnese jejich veselí a radost, když on sám se cítí k ničemu a nepotřebný. |
Najednou je ale prázdný. „Není kde brát, a tak není ani komu dávat. A dvojici to opět odcizuje. Vždyť si ani neumí navzájem pomoci!“ shrnuje odbornice.
Společnou energii získává dvojice velice těžko. „Nejlepší je vymyslet nějakou novou společnou činnost, která by vás naplnila. Jenže zvláště v pozdějším věku se to mnohým párům dělá složitě,“ uvádí vztahová koučka.
Proto doporučuje zkusit na to jít přes přátele. Vyrazte s nimi na výlet anebo do kina nebo je prostě jen pozvěte na zahradu a společně se všichni bavte. Až odejdou, povídejte si o nich. Snažte se je hned nepomlouvat, což je oblíbená kratochvíle Čechů, ale nadhazujte jen pozitivní věci, které jste s nimi zažili. Přátelství velice často pomáhá lásce. A tady to platí dvojnásob.
Lidé trpící vyhořením ve vztahu mají také tendenci ode všeho utíkat. Někdy se to stane bohužel i fyzicky a partnerství skončí. Jindy je to ale jen spíše na úrovni mysli. Partneři třeba začnou mnohem víc chodit samostatně za přáteli a jen tak se nevrací. Zavírají se ve svých komůrkách nebo koupelnách a tráví tam přemíru času.
„Často to dělají opravdu jen v sobě uvnitř. Sedí třeba jeden vedle druhého na gauči, ale nevnímají se. Jeden něco povídá, druhý odpovídá na cosi zcela jiného anebo vůbec ne. Prostě se uzavřou do své skořápky a nedají se vyrušit,“ vypráví Karen Nimmo. To samozřejmě vede k dalšímu odcizení a postoji ve stylu: ať si plácá, co chce, mně to je stejně fuk.
Výčitky jsou tu úplně zbytečné
Ale to je zabiják vztahu. Pokud se u něčeho obdobného přistihnete, snažte si rychle najít něco, co vám i doma pomyslný útěk ze vztahu nabídne. Dobré je zahradničení, kutilství nebo jiné činnosti, kdy něco vytváříte. Můžete se pak partnerovi pochlubit a třeba ho pro to samé i nadchnout. A zároveň mu i během své přítomnosti dáte dostatečný individuální prostor, který je po čase ve vztahu potřeba, aby se jeho plamínek neudusil.
Ani Itálie, ani tichá domácnost. Proplujte krizí ve vztahu bez úhony |
V poslední řadě je nutné překonat tendenci k výčitkám. Když dvojice zažívá tento nepěkný stav, má tendenci ukázat prstem na toho druhého a říct: ale to je všechno tvoje vina. To je kruh, z něhož se špatně vystupuje, protože ani jedna strana nechce uznat sebemenší vlastní chybičku a chce získat převahu morálního vítěze.
„Ačkoli dříve dvojice působila jako tým, teď jedná v nepřátelském módu. A to nikdy nevede k ničemu dobrému,“ varuje psycholožka. Zkuste uznat část viny, omluvte se a navrhněte, jak byste to napravili. Opět se tak dostanete k nějaké třeba nové společné činnosti, která je kořením každého vztahu. Bohužel právě ty z něj často vymizí a všechno zapadne do rutiny. A přesně to je nejlepší cestou ke vztahovému vyhoření. Nenechte nudu a pomalu odtikávající hodiny pohřbít to, co bývalo dříve tak hezké.
Krize po rozchoduI když se s partnerem nakonec nesrovnáte a rozejdete se, neznamená to, že jste vztahový syndrom vyhoření překonali. Pěknou paseku dokáže nadělat i poté. A s někým se seznámit může být kvůli němu nadlidský úkol. Jedinou variantou, kterou zvládnete často bez pomoci psychologa, je prostě zůstat chvíli single a užít si sebe sama. Jak poznáte, že právě vám by tenhle oddechový čas prospěl? Randění vám připadá nechutné. Jenom myšlenka na něj vás děsí, a když už se k němu přece jen dokopete, v první vteřině chcete odejít a ty další vám připadají jako celá věčnost a na svém protějšku vidíte jen chyby. Emotivně jste na úrovni hada. Rozchody jsou vyčerpávající. A mnozí se pak přistihnou, že jakékoli projevení emoce je nad jejich síly. Nedokážou se ani zasmát vtipu. Jedinou reakcí na cokoli je jen zlostné zasyčení. Máte negativní vidění. Jakmile se někdo začne bavit o partnerovi nebo manželství, okamžitě se naježíte. Nedokážete na tom spatřit nic pozitivního a vaše poznámky na toto téma jsou velice jízlivé. A co víc – vy to tak vážně cítíte. Lásku celkově odmítáte. Prostě si toto slovo zařadíte na seznam zakázaných výrazů. Ačkoli jste dříve sledovali romantické filmy, teď je vypínáte hned u počátečních titulků a radši sledujete kriminálky. Zamilované dvojice v MHD prošpikováváte zabijáckým pohledem. |
