Měly by to být ty nejkrásnější chvíle dvou lidí. Jenže někdy se do sexu jednomu či druhému nechce. A pak jsou i takové případy, které řeší vážné trauma. V dokonalém sexu ovšem není obsažena jen vášeň a láska, ale i důvěra, oddanost a loajalita.
To všechno jsou věci, o nichž se dnes mluví stále méně, a tudíž si jich člověk musí vážit. Co když ale všechno toto vůči svému partnerovi cítíte, a přesto si s ním neumíte ty nejintimnější okamžiky užít?
Opomeneme teď vážné psychické problémy, jež nám mohou bránit vést spokojený milostný život. Za prvé s nimi vždy musíte za odborníkem a za druhé nejsou mezi lidmi zcela běžné. Hlavním z nich je samotná hrůza ze sexu jako takového – takzvaná erotofobie.
Jsou ale i překážky méně závažné, s nimiž bojuje nebo někdy bojoval v podstatě každý z nás. Někomu to může připadat směšné, ale takové věci dokážou každou radost za zavřenými dveřmi ložnice zkazit, a to oběma aktérům. Proto si na ně posvítíme podrobněji.
Nejčastější věcí, s níž musejí bojovat konkrétně ženy, je strach z bolesti. Erotické hrátky skutečně mohou v tomto ohledu ubližovat. Navíc je to začarovaný kruh. Čím víc se bojíte, tím nepříjemnější tato zkušenost je. Tělo se totiž napne, tudíž není uvolněné a tím pádem je citlivější na jakékoli negativní podněty.
„Bolest při souloži běžně zažívá pětina žen, ale někdy se s ní setkala až polovina z nich. Takže to není nic ojedinělého,“ říká psycholožka a vědkyně Debby Herbenicková.
Naštěstí to není nic, co by se nedalo řešit. Pomůže, když zpomalíte, promluvíte si o všem s partnerem nebo i s lékařem a pořídíte si vhodné pomůcky, v tomto případě nejlépe lubrikační gely. Nejenže se zbavíte problému, ale intimní chvilky si i oživíte.
ErotofobiePřekonat ji stojí velké úsilí. Tím spíše, že o erotofobii se moc nemluví. Jedná se vlastně o souhrnný strach ze všeho, co souvisí se sexem. Může mít i několik podkategorií, například: Genofobie – strach z pohlavního styku Strach z intimity – způsobený strachem ze samoty Parafobie – hrůza ze sexuální perverze Gymnofobie – odpor k nahotě Filemafobie – nechuť k líbání Tento stav může způsobit špatná zkušenost, nebo dokonce sexuální obtěžování či jiné trauma z dětství. Dále také obavy z vlastního fyzického výkonu nebo z toho, jak člověk vypadá. Někdy je na vině i víra. Rozhodně ale nelze tuto situaci podceňovat. Sami ji nezvládnete. Vždy je potřeba obrátit se na odborníka. |
Mnoho lidí se také zbytečně zaobírá tím, zda budou dost dobří. Sexu připisují až příliš velkou váhu. A upřímně – v dnešním světě a zvlášť v některých jeho oblastech skutečně sex může za všechno. Dobré místo, vyšší plat, a co si budeme povídat – i za větší obdiv okolí. I tady pomůže komunikace.
„Když víte, co dělá radost vám a co naopak vašemu partnerovi, a řídíte se tím, nemůžete úplně zklamat,“ tvrdí sexuální koučka Anette Gatesová. Ta doporučuje: cvičit, cvičit a cvičit. Jen trénink totiž dělá šampiony. Tak se nestyďte a šup na to.
Nebude to ale nic lehkého, pokud se stydíte za svou nahotu. „Je to k nevíře, ale stále víc žen není smířeno se svým tělem. To číslo stoupá v civilizovaném světě až k šedesáti procentům,“ stěžuje si expertka.
Nemalou vinu na tom nesou sociální média. Se všemi filtry a retušemi na nich vypadá každý skvěle a je pak těžké dívat se s klidem do zrcadla. Uvědomte si ale, že každá postava a každý faldík si najde svého obdivovatele. Ostatně z nějakého důvodu si vás partner vybral, ne?
A pak je tu ten zpropadený orgasmus. Až 75 % žen přiznává, že ho nezažívá a před partnerem všechno jen hrají. V tomto případě zkuste vsadit na předehru. „Většina žen potřebuje zhruba třicet minut na to, aby byla k sexu řádně připravena,“ upřesňuje Debby Herbenicková. Musíte sama poznat, co má vaše tělo rádo. K upřímnosti na toto téma mohou pomoci dokonce i hry na pravdu. Je paradoxem, že jsou při nich lidé často upřímnější než v debatě s partnerem.
Lidé se totiž často právě o sexu odmítají bavit. S ohledem na to, kolik nesmyslů umějí rozebírat dlouhé hodiny, je toto poměrně nečekané. Často vše pramení v dětství. „Rodiče mnohdy dětem slovo sex prezentují jako něco zapovězeného. Nemluví o něm a snaží se jim při každé lechtivější scéně v televizi zakrývat oči. To pak jejich potomci dělají i v dospělosti,“ varuje psycholožka Herbenicková.
Zkuste to tedy s upřímností. Přiznejte se, jak nepříjemné je vám o tom mluvit, klidně si dejte na kuráž i jednoho panáčka a začněte. Věřte, že udělat první krok je to nejtěžší. Ale po něm se už vám po této nově nalezené cestě poběží mnohem snáze.
Hovory o sexuJe to ten největší problém, který se v této oblasti vlastně neřeší. Podle odborníků je to chyba. „O sexu by měly páry začít mluvit co nejdřív. Čím více to budou odkládat, tím těžší to bude,“ vysvětluje sexuolog Justin Lehmiller. Nedělejte to ale před erotickými hrátkami anebo těsně po nich. „Pokud je vám to přirozeně nepříjemné, nahota vám může dodat pocit zranitelnosti,“ varuje odborník. Načasování je tedy velmi důležité. Mnoho lidí si chodí o sexu promluvit do vinárny. Je jim tam dobře a mají povzbuzovák i jistou dávku společné intimity. Nesmíte to ale s vínkem přehnat. Nejlepší, jak začít, je promluvit o svých fantaziích. O tom, co by se vám líbilo. Navodí to příjemnou atmosféru, v níž už nebude tak těžké vyslovit, co vás naopak nebaví, nebo co vám dokonce ubližuje. Dejte si dostatek času pro sebe, ale pak stejnou dobu poslouchejte i partnera. |
