Výmluva č. 5: „Nechci a hotovo.“
„Pokuste se z přítele vymámit konkrétní důvod,“ radí klinická psycholožka Jaroslava Raudenská z pražské FN Bulovka. „Připadá si na roli otce mladý? Má z něčeho obavy? Může se stát, že se dozvíte závažnou skutečnost, kterou před vámi milovaný až dosud tajil – třeba má podezření, že je neplodný, nebo má strach z rodinné dědičné vady/genetické poruchy.“ I v takovém případě existuje řešení – můžete se rozhodnout pro umělé oplodnění nebo adopci. Partner si také může řešit nějaké dávné trauma – třeba prožil nešťastné dětství, mohl být týraný, zneužívaný. Podobný problém nejlíp odhalí a zlikviduje psychoterapie. Odmítá pracovat na nápravě? Jeho „nechci“ může v překladu znamenat „nechci s tebou“.
Třeba si to ani nepřipouští, ale podvědomě touží po jiném, „lepším“ vztahu. Na rovinu se partnera zeptejte, jestli se s vámi cítí opravdu šťastný. Pokud zaváhá, asi bude pro vás oba lepší, když se rozejdete. Jasný postoj zastává třicetiletá manažerka Gabriela. „Normální je potomky mít, ne nemít. Jestli je se mnou můj přítel nechce, možná mě dost nemiluje a měli bychom si každý jít svou cestou. Proč bych měla čekat, jestli náhodou nezmění názor? Uráží mě, když chlap, který se mnou spí, se mnou, s tak báječnou bytostí, nechce dítě. Praktičtější se mi zdá rovnou si najít jiného muže.“
Co určitě nedělejte
Následujících chyb se raději vyvarujte (jinak je vaše šťastné mateřství ohroženo).
Vysazená antikoncepce.
Ať vás ani nenapadne hodit prášky do koše a tvrdit, že jste chráněná proti otěhotnění. Sice dosáhnete svého a břicho vám naroste, ale za cenu zničeného vztahu. Na rozhodnutí o založení rodiny musíte být vždycky dva. Partner vám nejspíš neodpustí, že jste ho takhle podvedla.
Nekonečné čekání.
Čím jste starší, tím klesá pravděpodobnost, že přijdete do jiného stavu. Největší šanci máte mezi dvaceti a čtyřiadvaceti lety. Ve třiceti letech se u ženy pravděpodobnost otěhotnění sníží na 30 %, v pětatřiceti na pouhých 11 %! Takže nerozhodného partnera včas uložte k ledu a pořiďte si jiného, dětíchtivého.
