Léčba dítětem
Krizí přechozeného vztahu si prošli také Anna s Lubošem. Seznámili se krátce po Lubošově svatbě. I když se Anna bránila svazku se ženatým mužem, nakonec neodolala. „Už tenkrát mne mělo zarazit, proč si Luboš hledá jinou partnerku jen tři měsíce po svatbě. Omlouval to tím, že svatba byla po sedmiletém vztahu určitý druh vyústění. Bez lásky, nadšení. Nemůžu říct, že by mezi námi šlo o kosmickou extázi, prostě hezký vztah, který pomalu plynul. Luboš se po několika měsících dokonce rozhodl, že se rozvede,“ popisuje Anna začátky svého vztahu. Následovalo dalších sedm let s Lubošem – bez větších problémů, poklidně, vyrovnaně.
„Pak se to stalo. Zatímco já se už cítila na založení rodiny, Luboš se dál zdráhal. Až když jsem pohrozila rozchodem, protože není důvod, proč bychom měli být dál spolu, podvolil se a na dítě kývnul. Samozřejmě že je život s potomkem v mnoha směrech náročnější, ale myslím, že mi Luboš musí dát za pravdu, že i intenzivnější. Sice chvíli trvalo, než si Luboš našel k synovi cestu, ale prý to tak muži mají. Zajímají se spíš o děti až ve věku, kdy začnou být více akční. Pokud existuje nějaká hranice rozpadu vztahu, tak se ji podařilo překonat evidentně za minutu dvanáct,“ říká o svém životním příběhu Anna a ještě dodává: „Další krize by měla přijít až za čtyři roky. Uvidíme, třeba ho přesvědčím na sourozence. Nebo si postavíme dům a zasadíme strom.“
Řízená pauza
Možností uzdravit přechozený vztah je hned několik. Vždy velmi záleží na zralosti a sebereflexi partnerů. „Většina možností je založena na probuzení zájmu o vztah. Právě sebereflexe v kombinaci s dostatečnou motivací vás může přivést k článkům, knihám, workshopům, k terapii zaměřené na vztah… A když nic nezafunguje, není kam spěchat, na rozchod je čas…“ podotýká psycholog Pavel Rataj a pokračuje: „Většinou volíme něco, čemu se říká neodborně ‚pauza‘ a odborně nucená separace, což je odloučení na tři až šest měsíců, kde je většinou doporučována individuální terapie pro partnery… Když nezafunguje ani toto, posledním řešením je rozchod a nový vztah… Právě i nový partner po delší době neúspěšného snažení je někdy efektivnější pro návrat než další trápení se. Tato varianta je však spíše z těch nejkrajnějších a nejméně doporučovaná, pravděpodobnost jejího úspěchu není příliš velká a celkem často se stává, že když se konečně jeden z partnerů vrací a chce růst a posouvat původní stagnující resp. upadající vztah, druhý partner již plánuje budoucnost s někým jiným.“
Co z toho všeho vyplývá? Že je velmi důležité na průběhu vztahu pracovat včas a hlavně průběžně. Myslet si, že zabere svatba, dítě nebo dům? To by byla chyba. Svatební fotky vyblednou, děti odrostou, dům se jednou dostaví… V okamžiku, kdy se jeden projekt schyluje ke svému konci, je na čase pracovat na dalším. Zároveň ale není možné upínat se jenom na jednu jedinou společnou věc. V okamžiku, kdybychom o ni přišly, sesypal by se náš vztah jako domeček z karet. Určitě si hledejte zájmy a aktivity, jež byste si zamilovali oba, cestujte, povídejte si. A nebojte se změn ani toho být chvíli sami. A hlavně, nemá smysl testovat si vztah a partnera několik dlouhých let. To, jestli je on ten pravý, poznáte do dvou, maximálně tří let.
