Když vyprchá chemie. Vztah můžete zachránit, i když jste se odcizili

Udržet si v dlouhodobém svazku vášeň je těžké. Často zmizí a z partnerů se stanou nejlepší kamarádi. A pak může snadno dojít k milostnému odcizení. Jak s tím bojovat?

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Když se člověk zamiluje, je všechno dokonalé. Jenom pomyšlení na toho druhého mu přivodí ono pověstné šimrání v břiše, které dělá život tak nádherným. Když usíná, vidí toho druhého před očima a s jeho obrázkem se každé ráno budí. Kéž by tato doba nikdy neskončila! Jenže tak to není.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

„Žádné dlouhodobé vztahy si počáteční chemii neudrží,“ říká psycholožka Carly Snyder a pokračuje: „Na počátku každé lásky je jen vzájemná přitažlivost a nadšení pro výzvy, které představuje. Ale postupem času hledají oba – muži i ženy – zázemí a stabilitu.“ A právě tato snaha ono jiskření hasí.

Ztráta jiskry není ztrátou citů

U každého to samozřejmě probíhá v jiné míře. Ale vždy platí – chtít zachovat počáteční vášeň je nejen nemožné, ale také nezralé. Ovšem někdy se dvojice ocitne ve stádiu, kdy už mezi nimi v tomto ohledu není vůbec nic. To nutně neznamená, že už si spolu nerozumí. Naopak. Mohou to být duševně lepší parťáci než kdykoli předtím. Ale po fyzické stránce se jejich cesty zkrátka rozdělily.

Síla doteku

Jedním ze zaručených triků, jak ve vztahu udržet nebo znovu zažehnout jiskru, je dotýkat se toho druhého. Neznamená to, že ho pořád musíte držet za ruku nebo ho objímat. To může být naopak kontraproduktivní.

Důležité jsou ty jakoby nechtěné doteky, kterými dáváte najevo svůj zájem letmo a nenuceně. Může to být u čtení jídelního lístku, při konverzaci s přáteli anebo třeba v MHD.

Neukazujete tak jenom svou náklonnost. Vědci přišli na to, že to má delší dohru. „Když se někoho celý den pravidelně nenápadně dotýkáte, naladíte jeho mysl na to, že vás chce. A to se poté projeví v noci,“ usmívá se kouč Sean Tullar. A vášeň je tu – přitom to bylo tak jednoduché.

Někdy jim to ani nemusí vadit. Většinou ale ano, i když si to nepřiznají. Protože vášeň dává životu říz. Stačí jí jen trocha a všechno hned vypadá jinak. Proto je potřeba ji umět znovu vyvolat, což bývá po letech docela těžké. Ovšem nikoli nemožné.

Prvním krokem je zjistit, zda se tento problém týká opravdu konkrétně vás. „Každý má k fyzickým projevům lásky, mezi které ono jiskření a s ním spojené věci patří, jiné nároky,“ popisuje to vztahová koučka Grace Lee.

Musíte se sobě znovu otevřít

Tudíž někdy si můžete připadat jako ve vztahu bez chemie, ale vlastně to tak nemusí být. „Prvotním znakem je, že nereagujete na žádné projevy citů od svého protějšku a co víc – bývají vám někdy dokonce nepříjemné,“ započíná svůj výčet odbornice.

Dalším znakem je, že se s ním nehodláte dělit o to, co prožíváte v hloubce svého srdce a nechcete ani po něm, aby to dělal. „Není to o tom, že se spolu nebavíte. Ale rozebíráte jenom práci, praktické věci, domácnost. Skvěle si při tom rozumíte, vlastně to vypadá dobře. Ale jak dojde na vnitřní pocity, ani jeden nemáte touhu je nějak rozmazávat,“ vysvětluje odbornice.

Druhy chemie mezi lidmi

Přátelská – lidé, kteří ji ucítí, mají velice často podobné zájmy, politické přesvědčení a zázemí. Ale není to o tom, že ji vnímáme jen s těmi, co jsou úplně stejní jako my. Podobný je základ, ale ostatní se často liší. Proto spolu takový pár může diskutovat o všem, aniž by se musel obávat hádky nebo definitivního ukončení vztahu.

Kariérní – určitě jste někdy měli kolegu, s kterým jste opravdu rádi spolupracovali a když to bylo možné, přizvali jste si ho do svého projektu, sestěhovali si kanceláře anebo se snažili brát si společně služby. Pak jste zažili právě kariérní chemii. Ta funguje i v případě, že se po práci už nemáte vůbec tendenci potkávat.

Romantická a sexuální – obě dvě jsou logicky základem chemie, která dává vzniknout milostným vztahům. V prvém případě nás ten druhý přitahuje spíše duševně, v druhém naopak fyzicky. Ač to zní k nevíře, mají ze všech zmíněných to nejkratší trvání, ale člověk je prožívá nejintenzivněji.

Když už tedy víte, co zažíváte, a přesto se nechcete rozejít, protože vaše drahá polovička je i tak zcela zjevně ta pravá, pak je potřeba s tím trochu hnout. Nejde o to začít se zase chovat jak puberťáci – to by bylo složité a nedůstojné. Ale zažehnout mezi vámi nikoli oheň, ale třeba jen malý plamínek ze starého zapalovače, to za to přece stojí.

Proto je tu bod jedna: zjistěte, co váš partner doopravdy chce. A není nic lepšího, než udělat to na prvním večerním rande po deseti letech. Běžte si spolu někam sednout a konečně se otevřete jeden druhému. Zavzpomínejte na doby, kdy to ještě bylo vášnivé, zasmějte se tomu a nechte se hřát vlastním mládím.

„Nevěřili byste, jak právě takové řeči lidi sbližují. Vrátí se tam, kde byli absolutně šťastní a nemysleli na realitu kolem. A kousek z toho v nich zase vzklíčí,“ popisuje Grace Lee. Tím jste učinili první, ovšem nutno říct ten úplně nejdůležitější krok.

Jednou za měsíc si dopřejte rande

Nezapomeňte pak ani v každodenním stereotypu na pár zásadních věcí. Udržujte co možná nejčastěji s partnerem oční kontakt. „Dává to najevo nejen zájem, ale také cit. A to je pro každý vztah odrazový můstek k porozumění,“ říká specialistka.

Nevšímejte si pořád věcí, které vám na tom druhém vadí, ač je tak jednoduché rozčilovat se kvůli neuklizenému hrnečku. Vždyť váš protějšek má spoustu věcí, které vás na něm naopak baví a na které jste zapomněli jako třeba krčení nosu, když se na něco soustředí anebo zamyšlený úsměv při plánování změn. To jsou základy, na kterých se dá stavět.

A pak je tu ještě jedna věc: mluvte spolu. To neznamená: řešte spolu to, co je potřeba, ale povídejte si o tom, co vás těší, čemu jste se zasmáli a proč jste se těšili domů.

A jednou za měsíc opravdu jděte na rande. Třeba jenom do té jediné místní hospůdky, která ve vaší vsi ještě zbyla. Jde o vaše štěstí. A k tomu se hodí jakékoli místo.

Není nad opravdovou lásku

Lidé mají tendenci zaměňovat poblouznění a sexuální přitažlivost za pravou lásku. A to je podle doktorky Lisy Marie Bobby nebezpečné. Zopakujme si tedy ony pohádkové, ale na pravdě založené zásady skutečné lásky.

• Při pravé lásce má váš protějšek na prvním místě vaše přání a potřeby, nikoli svoje.
• Pravá láska je vám oddaná a naprosto loajální.
• Pravá láska k vám cítí respekt, angažuje se v tom, co vás baví, a snaží se být u vás pokaždé, když ji potřebujete.
• Pravá láska není taková, při níž máte srdce až v hrdle a nemůžete mluvit. Naopak. S ní se rozpovídáte lehčeji než kdykoli jindy.
• Pravá láska je zodpovědná za věci, které se dějí, umí za ně převzít odpovědnost a je také ochotná dělat změny, pokud jsou potřeba.