Co s tím?
Léčení hormonální nerovnováhy bývá běh na dlouhou trať. Klasická medicína ji řeší hormonálními pilulkami či injekcemi nebo operací – odstraněním žláz nebo jejich částí. V některých případech jsou vyhlídky nepříliš nadějné – pacient musí dorovnávat hladinu hormonů zvnějšku po zbytek života. Naděje na zlepšení tu je však vždycky. Mnohdy totiž stačí jinak myslet, jinak jíst a změnit své staré vzorce chování, abyste se srovnala.
UMĚNÍ ZMĚNIT SE
Podobnou zkušenost má pětatřicetiletá editorka Markéta. Nestačila se divit, když se ze své obvyklé velikosti 34 během pár měsíců vyhoupla na čtyřicítku. Zašla si na opakované naléhání přítele a kamarádek k lékaři a zjistilo se, že trpí hypofunkcí štítné žlázy. „Bylo to těžké – byla jsem zvyklá být pořád hodně štíhlá a moje tělo bylo krásně pevné. Najednou jsem si připadala strašně oplácaná, přestože jsem se vůbec nepřejídala, ba naopak. Zpočátku jsem to sváděla na nedostatek cvičení – měla jsem v tom období často v práci hektiku a nestíhala se hýbat. Co bylo snad ještě horší než kila navíc – cítila jsem, že se mi mění i povaha. Najednou se ze mě stala ponurá a zapšklá můra, upadala jsem často do letargických depresí.
Nálady se mi měnily jako aprílové počasí – byla jsem chvilku v euforii a pak z minuty na minutu jsem nemohla depresí ani mluvit, jen jsem chtěla ležet doma pod peřinou – všem jsem měla sto chutí říct: ‚Nechte mě být, nevšímejte si mě, jděte si po svém!‘ Můj přítel si jednoho dne všiml, že mám oteklou oblast krku a štítné žlázy. Když mi pak lékař řekl diagnózu, vyděsila jsem se – brát hormony na vyrovnání po zbytek života se mi vůbec nechtělo. Doktor mě však ujistil, že se to po prášcích za půl roku snad spraví. Spravilo, ale když jsem je pak vysadila, během dalšího půlroku se problém vrátil. Rozhodla jsem se proto pro alternativní přístup – pomohla mi hodně homeopatie, japonská tlaková masáž shiatsu, která pomůže vyrovnat energii v meridiánech a dostat tak systém do rovnováhy, a hlavně pravidelné cvičení tai-či. To s sebou však samozřejmě neslo i změny v mém osobním životě – musela jsem se dát do rovnováhy. Změnila jsem přítele, byt, práci, jídelníček a hlavně způsob přemýšlení. Zhubla jsem, dostala se do pohody a po lékařské kontrole byla vyhlášena za zdravou, čemuž nikdo nevěřil. Byla to pro mě cenná lekce.“