Která z nás by nemilovala ten pocit, když si prohrábnete vlasy a máte je lehké, nadýchané a hebké na omak? Pokud však patříte k těm, co si stěžují, že mají na hlavě vysušené roští a připadají si jako divoženky, pak možná bude stačit udělat jen pár změn a zase uslyšíte: „Jé, ty máš hezké vlasy. Jak ty to děláš?“
V první řadě si musíte připustit, že se máte stále co učit, a omluvit se svým kadeřím za nešetrné zacházení. Doufejte, že vám odpustí a dají si říct. Počítejte s tím, že to bude chtít trochu trpělivosti a že péči o své vlasy musíte brát jednou provždy vážně. Jdeme na to:
Mytí není žádná věda, ale…
Říkáte si, že něco tak banálního jako mytí vlasů snad nemá cenu rozebírat? Děláte to přece celý život, když pominete ty roky, kdy vám je myla máma březovým či kopřivovým šamponem (a ještě teď vzpomínáte, jak vás štípal v očích).
Taky si říkáte, že na tom není co zkazit? Namočit hlavu, nalít šampon, pořádně promasírovat a vše spláchnout horkou vodou. Pokud toto praktikujete v dobré víře, že čím teplejší voda, tím lépe se odplaví mastnota, děláte to špatně. Tento rituál má trochu jiná pravidla. Jak má tedy vypadat správné mytí?
Vlasy namočte teplou, nikoli horkou vodou, vmasírujte do nich šampon v množství, jaké se vejde do skořápky vlašského ořechu, a důkladně promasírujte u hlavy, abyste zbavily nečistot nejen vlasy, ale i pokožku. A zbytečně to nepřehánějte, určitě je nemyjte denně, pokud to není bezpodmínečně nutné například po tréninku nebo práci ve znečištěném prostředí. Za normálních okolností stačí frekvence mytí každý třetí nebo čtvrtý den.
