Závody Need for Speed Shift 2 naplňují původní ambice jen částečně

Shift 2 Unleashed: Need for Speed
Platforma: PlayStation 3
Výrobce:
EA
- Důraz na realismus
- Slušný výběr vozů i tratí
- Realistické ztvárnění nitra
- Bohaté možnosti úprav
- Výborný dojem z jízdy při pohledu z kabiny
- Obtížný začátek může leckoho odradit
- Nezvyklé ovládání
- Podivný kolizní model
- Noční podniky na závodní pohodě nepřidají
Pro zapálené závodníky určitě dobrá volba, pro běžné hráče přinejmenším zpočátku tak trochu očistec.
Shift 2 Unleashed: Need for Speed
Závodní série Need for Speed už nějakou dobu hledá tvář. Naposledy se tato letitá značka vrátila ke svým kořenům s dílem Hot Pursuit, v níž se proháníme v nablýskaných bourácích a při závodech mimo soupeřů bojujeme i s policisty. Vedle toho ale existuje i vedlejší větev Shift, která naopak klade důraz na co nejrealističtější zážitek. To je případ i jeho přímého pokračování, pojmenovaného celým názvem Shift 2 Unleashed: Need for Speed.
Shift 2 měl v tomto ohledu ty nejvyšší ambice a vývojáři se kasali, že jejich hra bude značně ohrožovat pozici již léta nejuznávanější závodní série Gran Turismo. Byla to značně odvážná slova a jak už to tak v takových případech bývá, nepodařilo se je zcela naplnit. Třeba i proto, že se zde stále setkáváme i s několika arkádovými prvky.
Důraz na realismus je zde patrný v mnoha ohledech od prvního okamžiku. Bohužel, z pohledu běžného hráče to je spíše brzda. Již úvodní závod v božském Nissanu GTR totiž naznačuje, že to tentokrát bude něco zcela jiného, než na co jsou fanoušci Need for Speed zvyklí. Auto na trati držíte spíše telepaticky než povely z ovladače a navíc budete mít pocit, že si autoři spletli název vozu. Zatímco v reálu je GTR neskutečně živé auto, tady se chová spíše jako autobus.
Na základě prvního závodu hra vyhodnotí vaše slabiny a přednosti, a pak vám automaticky nastaví doporučené jízdní asistence. Ale již tady se ukazuje, že asi není všechno v pořádku. Zatímco jsme to totiž v zatáčkách šněrovali jako při veselém návraty z výčepu, hra usoudila, že pomoc v zatáčkách nepotřebujeme. Zato nám ale nastavila brzdného asistenta.
Ve skutečnosti to ovšem nehrálo žádnou roli, protože kvůli celkové těžkopádnosti a agresivitě soupeřů je pravděpodobné, že po nějakém čase stejně potupně skončíte se všemi asistencemi zapnutými. Začnete je postupně vypínat až po čase, kdy si zvyknete na poměry ve hře.
Ona totiž například taková asistence při brzdění je pochopitelně spíše kontraproduktivní, protože hra začne brzdit o poznání dříve, než je potřeba. Potom nemůže překvapit, že vás v zatáčkách soupeři předjíždějí podle libosti. A pokud vás jednou předjedou, tak už je jen tak nechytíte a vyšší pozice budete dobývat zpět jen horko těžko.
Když toto všechno na začátku hry vidíte, nestačíte se divit, co to má znamenat. Řešení je ale velmi prosté: ladění vozů. Za vyhrané peníze stačí lehce zvýšit výkon motoru, poladit podvozek a nazout lepší pneumatiky. Rázem je váš vůz konkurenceschopný. Vyšší výkon motoru vám dává výhodu na rovinkách a podvozek s pneumatikami zase zlepší průjezd zatáčkami.
Pachuť podivného ovládání ale zůstává dost dlouho, prakticky po celou hru. Projevuje se tak, že musíte začít zatáčet o něco dříve, než vám velí váš pocit. Kvůli tomu se, zejména v úvodu hry, nevejdete skoro do každé druhé zatáčky. Dá se věřit tomu, že co se týče vzdáleností, tak to tak funguje i v reálu. Jenže v reálu sedíte v reálném autě a váš dojem je podstatně jiný než u videohry.
Zároveň i odezva na povely z ovladače neodpovídá tomu, na co jsme u závodních her běžně zvyklí. Liší se to samozřejmě auto od auta, ale obecně se dá říci, že to funguje zhruba následovně. Po vychýlení páčky do strany auto jakoby na krátký okamžik vůbec nereaguje. Vychýlíte tedy páčku více, ale mezitím auto už začne zatáčet, takže ho větší výchylkou již přetočíte. Pak ho musíte rovnat zase zpátky do správné stopy.
Do jisté míry to řeší úprava v nastaveních, ale základ zůstává pořád stejný. Zajímavou perličkou je ovšem skutečnost, že někteří kolegové z jiných herních periodik si stěžovali naopak na velmi citlivé ovládání. Ať tak nebo tak, pro tuto hru je zkrátka lepší volbou nějaký kvalitní volant.
Zlepšení jízdního projevu prostřednictvím ladění vozu také není úplně bezproblémové, protože může zahltit i zkušenější hráče. K dispozici je velké množství vylepšení, v nichž se zpočátku budete možná i trochu ztrácet.
Před vydáním se tvůrci chlubili tím, že nám ve hře zprostředkují vynikající zážitek z jízdy a nutno uznat, že se jim to povedlo. Zejména při pohledu z kabiny vozu, respektive z helmy pilota, máte pocit, že se jako skuteční závodníci řítíte ve skutečném závodním voze.
Velký důraz na realismus se projevuje i v soubojích se soupeři. Ti jsou značně agresivní a nedají vám ani centimetr na trati, což by potenciálně mohlo zvýšit náboj hry. Ve skutečnosti je to zase spíše k vzteku. A to právě proto, že je to pro účely videohry, která má mířit na co nejširší masy, až příliš realistické.
I soupeři sice občas dělají chyby, ale obecně platí, že není zrovna jednoduché je po vlastní chybě dohnat. Pravým peklem jsou ale kontakty mezi vozy. Můžete totiž vzít jed na to, že po devíti z deseti běžných ťukanců to odnesete vy, zatímco váš sok si klidně pojede dál, aniž by se mu stalo cokoliv vážnějšího. Je proto potřeba jezdit opatrně a precizně.
Časem, až si zvyknete na poměry ve hře, se to naučíte zvládat i vy, ale v úvodních pasážích hry byste v takových situacích nejraději vzteky rozmlátili všechno v okruhu deseti metrů. Dá se souhlasit, že to odpovídá realitě s tím, že váš soupeř je zkušený závodník, který umí tyto situace řešit lépe než vy, ale rozhodně to není zábavné.
Ono se celkově dá říci, že hra je poněkud nudná. Úvod strávíte nastavováním různých možností a jejich zkoušením. Pokud tedy chcete do Shift 2 proniknout, obrňte se trpělivostí. Pak se vám otevřou vcelku dost slušné závodní zážitky, ale zůstává otázkou, zda se to vyplatí.
Na rozdíl od Gran Turisma nebo Forzy totiž Shift 2 nenabízí ani kdovíjaké vizuální orgie a vypadá docela tuctově. Na druhou stranu je zde možnost vizuálních úprav vozů, takže ve výsledku si můžete vaše stroje "nabarvit" podle svých představ a budou vám připadat nejhezčí na světě.
Vedle závodů klasických, eliminačních a jízd proti času se tu pro zpestření objevují i závody ve smykování, tedy drift. Ty jsou v souladu s celkovým laděním hry rovněž o poznání náročnější než posledně. Hlavně jsou ale (pochopitelně) úplně jiné než ostatní závodní disciplíny. Driftové vozy jsou divoké a přetáčivé a dosáhnout dobrého skóre vyžaduje velmi citlivé zacházení s volantem, zejména pak s plynem.
Nitro
V souladu se záměrem vytvořit realistickou hru se tvůrcům velmi dobře podařilo zpracovat použití nitra. Není to univerzální nástroj, který vás vystřelí vpřed silou tryskáče, ale vylepšení, které dodává vašemu vozu výkon ve velmi reálných mantinelech. Příjemné také je, že se nitro v průběhu závodu nijak nedobíjí, takže pokud vyčerpáte celou nádrž, tak už nitro použít nelze. Je proto potřeba používat ho uvážlivě a na správných místech. |
To ostatně platí o celé hře. V zatáčkách je nutné korigovat sešlápnutí plynového pedálu opravdu zodpovědně, jinak dobrých výsledků nedocílíte. Ale jsme zase u toho: má to pevný základ v realitě, ale průměrného hráče to bude spíše iritovat. Minimálně tedy poměrně dlouho po úvodu hry, než si chování zdejších vozů zažijete.
Silnou stránkou je opět funkce Autolog, tedy jakési komunitní centrum. Díky ní můžete komunikovat s přáteli, porovnávat a překonávat své časy na jednotlivých okruzích a další věci, které závodní komunita jistě ocení. Příjemná je také možnost zobrazení nejlepších časů ve vašem regionu nebo na celém světě, které jsou uloženy v centrálním registru hry.
Celkově nám tak Shift 2 Unleashed vychází sice jako vcelku povedená závodní hra, která ale zaujme spíše jen ortodoxní závodníky. Běžné hráče úvod hry jistě poněkud zaskočí a není jisté, zda budou ochotni se prokousat těžkými začátky.
Hodnocení hry
Redakce
Čtenáři
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 711 čtenářů
Umyjte se, prosí dabérka slavné herní postavy před setkáním s fanoušky
Populární japonská herečka a zpěvačka Rie Takahašiová, známá hráčům počítačových her díky své roli v populárním Genshin...
ANALÝZA: Upadající češtiny ve hrách by mohla zachránit umělá inteligence
Oficiální české lokalizace her jsou dnes vzácností a hráči, kteří neumí žádný světový jazyk, jsou odkázáni na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Star Citizen udělal významný krok k dokončení, i tak ale budeme čekat roky
Vývoj ambiciozní vesmírného simulátoru Star Citizen už spolkl více než 12 miliard korun, vydání je však stále v...
Tvůrci The Last of Us si neumí představit pokračování bez Belly Ramseyové
První sezona aktuálního seriálového hitu The Last of Us je za námi a nejen znalci herní předlohy jsou zvědavi, jak...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Pět souloží, které otřásly herním průmyslem
Herní průmysl prošel v posledních letech turbulentním vývojem, z původní zábavy pro malé děti se stal miliardový...
RECENZE: Forspoken je neriskantní sériová výroba, nejvíc baví běhání
Rozsáhlý herní svět, svižné souboje, spousta efektních kouzel, povedená hudba nebo zábavný parkour. Dalo by se čekat,...
RECENZE: The Chant působí jako nedotažená vykrádačka Stranger Things
Prvotina studia Brass Token sice není vyloženě špatná hra, v mimořádně na horory bohatém závěru roku ovšem nemá žádné...
RECENZE: Nový díl Syberie je překvapivě možná ten nejlepší vůbec
Po průměrném třetím dílu se série Syberia překvapivě vrací v plné síle. Jde o nejlepší poctu životu a dílu...

Jak naplno využít příspěvek od zdravotní pojišťovny?
Připravit se na příchod miminka je poměrně náročné, a to i po finanční stránce. Věděli jste, že vám pomůže vaše zdravotní pojišťovna? Ta umožňuje...