Zabíjet nácky ve Wolfesteinovi je zábava i bez hrdiny Blazkowitze

Přídavek pro letošního Wolfensteina určitě neoslní originalitou, ale o to tu přeci nejde. Další tři levely plné nepřátel více než ochotných zemřít pro naše pobavení nám ke štěstí stačí.

Letošní Wolfenstein II: The New Colossus (naše recenze) je ryzí střílečka, jaké už se dnes moc nedělají. Neklade důraz na dynamicky reagující otevřený svět, kooperaci až 4 hráčů či nekonečné možnosti při vývoji postavy, čímž se poslední dobou chlubí prakticky každá nová hra. 

Grafika je pořád perfektní a hra je výborně optimalizovaná.

Ve Wolfensteinovi jen střílíme do nácků a smějeme se fekálnímu černému humoru. A jelikož obého je tu dostatek, patří také po zásluze mezi žhavé kandidáty na titul „Hra roku.“ Ostatně na nedávných The Game Awards si odnesla žánrovou cenu za nejlepší akční hru.

Dobrého jídla se člověk jen tak nepřejí a tak jsme se těšili na další přídavky, které po hlavním chodu přichází v podobě menších samostatných dobrodružství. To první vyšlo ve čtvrtek, jmenuje se The Adventures of Gunslinger Joe a já nevím, co vám tady o něm mám ve zbytku recenze povídat, protože je úplně stejné jako původní hra. 

Až díky tomuto bugu jsem si všiml, že má hlavní hrdina mnohem tmavší ruce.

Jedinou změnou je fakt, že místo legendárního Williama J. Blazkowitze v něm hrajeme za černošského sportovce Josepha Stalliona. Doprovodné filmečky jsou nahrazeny komiksovými obrázky a ruce, které drží zbraň jsou o krapet tmavší, než jsme byli dosud zvyklí. Na tom hlavním, tedy střelbě do nácků se však nezměnilo vůbec nic. Naštěstí.

I tentokrát si zajezdíme na plamenometném psovi.

Autoři si přitom s obsahem nijak zvlášť nevyhráli. V podstatě jen za sebe poskládali několik obyčejných průmyslových prostorů a zaplnili je hordou po zuby ozbrojených nepřátel.  Přídavkem jsem na druhou nejtěžší obtížnost proletěl za cca tři hodiny a už den po dohrání si nedokážu vybavit nějaký výjimečný moment. A víte co? Ono to až tak nevadí. Pokud máte zdravé jádro, jakým původní Wolfenstein 2 bezesporu je, tak si klidně můžete dovolit chvíli jen tak šlapat vodu.

Zběsile rychlá a notně krvavá akce prostě neomrzí a jediným negativem je poněkud vyšší cena. Tři stovky za nastavovanou kaši je docela dost, bez ohledu na to, jak je chutná. Body za to však strhávat nebudu, The Adventures of Gunslinger Joe nenudí ani na vteřinu a o to tu přeci jde hlavně.