Wallace & Gromit's Grand Adventures. Tak má vypadat využití filmové licence

Wallace a Gromit jsou natolik charizmatickou dvojicí, že jim neublížil ani převod na obrazovky počítačů.

Fotogalerie1

Wallace & Gromit's Grand Adventures (PC) | foto: pro iDNES.cz

Představovat Wallace a Gromita je doufám zbytečné. Tahle geniální dvojka potřeštěného vynálezce a jeho superinteligentního psíka suverénně drží korunu nejlepšího komediálního animáku všech dob a žádná moderní počítačově modelovaná zrůdička se k ní nepřiblížila ani na dohled.

Nick Park, který má tyto dva výtečníky na svědomí, totiž jako jeden z mála pochopil, že u hlavních postav není důležitý pouze jejich roztomilý vzhled, a svým hrdinům dokázal vtisknout duši. Nesází na moderní CGI technologie, všechno dělá ručně pomocí stop-motion animací a na výsledku je to znát.

Před pány z Telltale Games tak stál obtížný úkol převést kouzelnou plastelínovou atmosféru a decentní britský humor na obrazovky počítačů. Tihle bývalí zaměstnanci LucasArts se ale podobných náročných výzev nebojí, vždyť už se pustili do pokračování takových legend, jako jsou Sam a Max nebo Monkey Island. A i tentokrát odvedli svou práci na výbornou!

"Wallace v první polovině každé kapitoly způsobí katastrofu, kterou se v druhé polovině snaží opět napravit."

Jak už bývá u Telltale zvykem, je hra vydávána epizodicky. Celá sezona se skládá ze 4 dílů, které se z drtivé většiny odehrávají v jednom malinkém městečku a jeho nejbližším okolí.

Kromě hlavních hrdinů nenarazíme ve hře na žádné postavy známé z filmů, ale to vůbec nevadí. Autorům se povedlo hru zabydlet dostatečně výraznými charaktery, které vám rychle přirostou k srdci, přestože je většina z nich pouze zdrojem potíží.

Roli v tom hraje i špičkový dabing. Až v závěrečných titulcích jsem si přečetl, že Wallace mluví jiný herec než ve filmech. Všechna čest, od originálu je k nerozeznání.

Vyzrazovat zápletky jednotlivých dílů nemá smysl. V zásadě jde o to, že Wallace v první polovině každé kapitoly způsobí katastrofu, kterou se v druhé polovině snaží opět napravit.

Střídavě si zahrajeme za obě postavy, ovšem větších rozdílů v hratelnosti se nedočkáme. Tedy samozřejmě kromě faktu, že Gromit neumí mluvit.

Občas mívám pocit, že vymyslet originální hádanku v adventuře je nadlidský úkol. Telltale jasně ukazují, že když se chce, jde to. Hra nesází na hromadění předmětů a jejich divoké kombinování. Naopak: věcí, které můžete sebrat, je velice málo. Jen se musíte oprostit od klasických stokrát vyzkoušených postupů a nad daným problémem se skutečně zamyslet.

Ty nejlepší hádanky jsou založené na hrátkách s jazykem, budete například skládat básně či vymýšlet co nejoriginálnější urážky. Případným překladatelům jejich práci rozhodně nezávidím. A když už se objeví nějaký dříve viděný problém, je to v tak bizarní a bláznivé situaci, že si to nejspíše ani neuvědomíte (viz posouvání "dlaždiček" z poslední epizody).

Přestože herní engine už nepatří mezi nejmodernější a rozhodně nedokáže udržet modelínovou nádheru originálu, vypadá grafika skvěle.

Škoda jen, že se autoři vykašlali na podporu klasických 4:3 monitorů. To už je v dnešní době zmršených konzolových portů ale takřka pravidlem, takže nezbývá než zatnout zuby a začít šetřit na širokoúhlý displej. A není to bohužel jediný negativní důsledek společného vývoje pro Xbox 360.

"Hra nesází na hromadění předmětů a jejich divoké kombinování. Naopak – věcí, které můžete sebrat, je velice málo."

Jeden z posledních argumentů proti herním konzolím je to, že na ně prakticky neexistují klasické point’n‘click adventury ovládané myší. To už však patrně brzo nebude pravda. Jednak díky novému konceptu prodeje her začínají na konzole adventury vznikat (Monkey Island SE budiž tím nejlepším příkladem), jednak už se myší nedá ovládat ani čím dál větší část PC her.

Nemám nic proti pokroku a přiznejme si, tento žánr už takřka 20 let jen přešlapuje na místě, takže jakékoli oživení nemůže být na škodu. Vždyť se podívejme na brilantní Dreamfall nebo rozporuplný Fahrenheit; to je cesta, kterou by se měly adventury v budoucnosti ubírat.

Jenže to jsou hry, které přišly s úplně novým konceptem; a změna ovládání je jen jeho logickým důsledkem. Wallace & Gromit je však adventura úplně klasická a ovládání pomocí klávesnice se k ní prostě a jednoduše nehodí.

Přesto vám můžeme hru s čistým svědomím doporučit. Jakmile si na zmršené ovládání zvyknete, zůstává jen čistá zábava.

Jednotlivé díly jsou přiměřeně dlouhé, nějakých 5 nebo 6 hodin, a pokud budete hraní vhodně dávkovat, vydrží vám celá sezona na dlouho. Přestože se prostředí nijak dramaticky nemění, až do konce se neokouká.

Epizody si drží konstantní kvalitu a nelze jednoznačně říci, že by některá z nich vynikala, ať už v dobrém nebo špatném smyslu. Pro fanoušky Wallace a Gromita nebo adventur tentokrát není co řešit. Jděte do toho.