
Byl krásný den, ruské studio Burut (celým názvem Burut Creative Team) akorát nedávno vydalo akci Kreed a nemělo co na práci. Chlapci si užívali volna, pařili Call of Duty a utráceli vydělané peníze. Tyto krásné chvíle jim přerušil příchod jejich chlebodárce. Tomu se bezcílné mrhání kapacitou nadaných mozků příliš nezamlouvalo, a tak nechal své poddané ovečky zavolat do pracovny na poradu (omluvte toto zastaralé slovo, dnes se tomu říká hezky česky mítink).
Mecenáš (ten co vše platí aneb M): Konec poflakování, musíme vydělávat! Máte nějaký nápad? (tím vyjádřil, že on nemá)
Designér (dále jen D): No, něco by možná bylo.
Programátor (dále jen P): Jo, už jsme se o tom
bavili a máme príma nápad, akorát je to trochu ohraný námět, ale jinak super.
M: Tak sem s tím. O co pude tentokrát?
D: Tak nějak jsme si tady mysleli, že by nebylo špatný oživit téma druhý světový. Co vy na to?
M: Hmm, nezní to špatně. A jak si to představujete?
Grafik (dále jen G): Představa je následující, použijeme starý dobrý motor X-TEND (endžín pohánějící celou hru), vylepšíme textury, animaci postav, přidáme něco málo podpory novejch technologií jako je Pixel a Vector Shader (to zase dělá plastický povrchy a vše vypadá děsně kchůl) a je to.
D: Přesně tak, akorát tedy musíme komplet předělat ty sci-fi prostory do druhý světový.
M: Zatím nic moc chlapci, ještě máte někdo něco?
P: Byl tu takový návrh na vložení fyziky. Hlavně u postav. Už jsme to zkoušeli, a je to fakt paráda. Třeba pajďulák na strážní věži po zásahu spadne na podlahu, a když je blízko u kraje, tak se může stát, že se převáží a spadne až na zem. Sice to není žádná novinka, ale vypadá to hezky a určitě se to bude líbit.
M: Tomu sice moc nerozumím, ale věřím ti. Nestojí tahle sranda moc, že ne?
P: Ani ne. Chtěl sem tedy spolupracovat s firmou Ageia, ale to je drahý. Radši sem to zakomponoval do stávající verze X-TENDu.
M: Tak se mi to líbí.
G: A já mám už nějaký návrhy. Nechtěl jsem to sci-fi nechat ladem, přeci jen se nám to minule povedlo. Mírně sem se nechal inspirovat hrou RTCW, tam se klukům inteligentním povedl skvělý mix druhé světové a sci-fi. Zatím jsem zapracoval na modelech lidí, ale skloubit to musí někdo, kdo se vyzná v psaní příběhu.
M: Paráda, zní to zajímavě, takže na tom pořádně zapracujte. Já pudu shánět toho pracanta na příběh.

Tak takhle to možná nějak bylo na začátku vývoje hry Übersoldier, která se před krátkou dobou dostala na pulty obchodů. Pan mecenáš skutečně našel někoho, kdo se postaral o příběh, ale nebyl to žádný velký spisovatel. Příběh je sice zajímavý, ale mnoho dějových zvratů nečekejte. Übersoldier se totiž zaměřuje převážně na akční a grafickou stránku hry. Sice je to škoda, ale nyní s tím již nic nenaděláme. Jak bylo napsáno v preview, příběh je o důstojníkovi Wehrmachtu Karlu Stolzovi, který se během akce stane terčem partyzánů. Během přepadení je zabit, ale díky pokusům doktora Ernsta Sheffera neumře. Doktor se specializuje na vytváření vojáků s nadlidskou silou a jako bonus jim dává nadpřirozené schopnosti. Sice to není úplně schválně (vedlejší produkt oživování padlých), ale funguje to. Karl se probírá ke konci války v psychiatrickém zařízení, kde jsou zavřeny trosky z nezdařených experimentů, ale on je jiný. Jako jeden z mála si uchoval zdravý rozum, ale během pobytu si vybudoval nenávist k bývalým kolegům. Z nehostinného místa jej dostane členka odboje a Karl se přidává na „správnou“ stranu barikády.
Engine X-TEND je opravdu povedený, a obsahuje většinu toho nejlepšího co je dnes k vidění.

Tím je asi veškerá inovace v příběhu vyčerpána, od okamžiku útěku je vše přesně nalinkováno a autoři hráči neumožní žádnou vlastní volbu. Ale jak bylo řečeno, hra stojí a padá s enginem, variabilitou prostředí a hlavně s přívalem neustálé akce okořeněné sci-fi prvky. Nejprve si přiblížíme několikrát zmiňovaný X-TEND engine. Na něm jste měli možnost vidět fungovat titul Kreed od stejných autorů, nutno říci, že jeho nová verze je opravdu povedená a obsahuje to nejlepší co je v současnosti k vidění. Übersoldier je díky němu skoro srovnatelný s Quake 4, a takové Call Of Duty nechává daleko v závěsu (mluvíme pouze o grafické a fyzikální stránce her). Součástí je i takzvaná ragdoll technologie, díky které se postavy po zásahu svalí na zem vcelku přirozeně a po zásahu granátem, vypadá jejich let skoro opravdově. Takový výbuch s sebou ale nebere jen nepřátele, ale i předměty, takže po výbuchu se v dosahu nic neudrží na svém místě. Autoři zašli i do takových detailů, že z mrtvých odpadávají nejen jejich čapky/helmy, ale třeba se uvolní i polní lopatka či ešus.

V takhle vzniklém bordelu se bohužel občas ztratí nevybuchlý granát hozený srabácky zpoza rohu. Když se tak stane, dostane Karl pořádnou pecku, a pokud přežije, je odhozen na zem a chvilku trvá, než se postaví opět na nohy. Zní to zajímavě a efektně, ale v hustých přestřelkách budete autory proklínat. Naštěstí se Karl může bránit zapnutím obranného štítu, který získal jako bonus při oživení. Štít je vlastně malé časové pole, která zachytává střely, po jeho vypnutí je pustí na zem nebo vrhne opačným směrem. To je závislé na aktuální mentální síle, čím více vojáků zabijete, tím více máte síly, protože se jedná o modifikovaný adrenalin. Ale počítají se jen zásahy do hlavy (head-shoty). Mentální sílu ale využijete i při zdraví. Sice vás nevyléčí, ale pokud si troufnete chodit jen s nožem, budete mít zdraví stejně jako seriózní Sam. Oba tyto bonusy mají ovšem zádrhel, zabití nožem nebo head-shotem musíte provést opakovaně (třikrát), a to v krátkém časovém limitu. Zdá se to snadné, ale díky umělé inteligenci se vojáci nenechají snadno o svůj skalp připravit. I když to nejsou žádní velcí myslitelé a rojí se ve skupinkách na určitých místech, občas překvapí nějakou skrýší za krabicemi nebo za rohem.
Neomylní nepřátelé vás bez problému trefí přes celou mapu.

Lepší než jejich inteligence je jen jejich muška, kdy vás bez pardónu trefí přes celou mapu (sice mnoho zdraví neubere, ale naštve to). Pravý opak jsou dementní přisluhovači v psychiatrické léčebně. Jejich jedinou zbraní jsou ruce, kterými se vrhají proti přesile bez sebemenší zábrany. Tady by neuškodilo vzít si příklad třeba z Half-Life 2 a využít okolních předmětů (stoly, židle). Autoři si velmi vyhráli s designem jednotlivých lokalit (sanatorium, továrna, přístav, ponorka, vězení a další), a za to by si pomalu zasloužili metál. Všechny prostory jsou dělány s důrazem na detaily, a třeba ponorka je velmi precizní - podle skutečné předlohy. Druhá mise (tovární komplex v Československu) místy připomíná dnes již neexistující budovu ČKD v Praze (teď je tam Sazka Aréna). Zbraně jsou také dobře vymodelovány, ale potkáte jen standardní výbavu vojáků z druhé světové, a jako bonus si vyzkoušíte střílení torpéd z ponorky, ovládání protileteckého kulometu či střelbu z děla.
Verdikt:
Většina článku se nese v kladném smyslu, a tak si na konec trochu zanaříkáme. Největší slabinou celého Übersoldiera jsou jeho HW nároky. Zahrajete si i na horších strojích, ale díky mnoha fyzikálním prvkům se hodně zapotí a dohnat se to dá jen pořádnou grafickou kartou. Pro hraní doporučujeme minimálně 2,5Ghz a GF 6600/128 MB nebo ekvivalent, na slabším stroji nemá skoro význam hru hrát. Další z věcí co snižuje hodnocení jsou monotónní zvuky a hudební doprovod, nevýrazný a opakující se dabing (stále stejné hlášky nepřátelských vojáku SS v angličtině) nebo občasné bugy (sestřelené letadlo skáče po ponorce, mrtvoly se klepou na zemi a skutečně se nejedná o smrtelnou křeč, výbuchy procházejí skrz zdi a mnoho dalších). U mě osobně hra ztratila nejvíce bodíků tím, že neobsahuje multiplayer a po dohrání (cca dva víkendy) se k ní už asi nevrátíte. Jistou kompenzací je v tomto bodě cena stanovená českým distributorem (Cenega - 799 Kč), ale jistě by hře více slušel český dabing nebo alespoň titulky.