Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Suikoden III

  12:00
Epické RPG od Konami v půvabném cel-shading stylu se stává dalším chutným lákadlem svého žánru. Fanoušci série, převedené nyní do 3D rozměru, zde naleznou spoustu povedených prvků a zajímavých herních ingrediencí.

Suikoden III

Soudit kohokoli nebo cokoli po prvním setkání je nejen ošidné, ale především je to nadmíru netaktní. Leckdy si to však člověk neuvědomí. Proto jsem hrozně rád, že recenzi RPG hry Suikoden III od Konami mohou psát až nyní, po jejím dohrání s několikatýdenním odstupem po článku s prvními dojmy. Ty byly sepsány zhruba po 20-ti hodinách hraní. Jak jsem později zjistil, tak za tuto dobu jsem se možná se Suikoden III stačil seznámit po stránce ovládání, pochopil jsem většinu herních principů včetně vylepšování charakterů a chytil se základní příběhové linie. Nic víc. To nejlepší totiž hra předvede až o něco později. Předtím než tedy budete pokračovat ve čtení, přečtěte si alespoň zběžně zmiňované . Jsou tam popsány základní mechanismy hry včetně jejich kladných i záporných stránek. Nic z toho se totiž až do konce hry nezměnilo.

Rapidně se však změnil přístup tvůrců. Zhruba po 30-ti hodinách hraní, kdy se stále ještě střídaly pocity mírného nadšení s chvílemi zklamání, jakoby se něco zlomilo. Mám pocit, že si autoři sami uvědomili, jakých chyb se při designu hry dopustili a namísto, aby se je snažili zbrkle odstraňovat (přičemž by dalších sto nasekali), tak jim zbytek hry přizpůsobili; nebo tyto alespoň odsunuli do pozadí, aby tolik nevyčnívaly a nekazily požitek ze hry. Nutno říci, že se jim to podařilo. Prakticky vše, co kazilo skvělé prožití hry se po zmíněných 30-ti hodinách hraní jakoby mávnutím kouzelného proutku vytratilo.

Suikoden III

Jednou z podstatných a na první pohled viditelných chyb bylo rozdělení party do tří na sobě nezávislých dvojic, kdy bylo v boji možné ovlivňovat pouze akci jedné postavy.Ta druhá si pak mohla dělat cokoli, co umělá inteligence hry dovoluje. V tomto případě se jedná o dosti naivní přímo vedené útoky na soupeře. Nadmíru otravná je také nemožnost předávání jakýchkoli předmětů (jde zejména o hojivé lektvary) komukoli z jiné dvojice. Tyto chyby samozřejmě nezmizely, ale v pozdějších fázích hry se už parta vždy nesestává z maximálního počtu šesti postav. Díky tomu je možné charakter disponující v danou chvíli potřebnými schopnostmi osamostatnit (nepřidělíte k ní do dvojice žádnou postavu), čímž se mnohonásobně zvýší strategické možnosti při boji. V pozdější fázi jsou tak souboje mnohem zajímavější, na čemž mají jistý podíl také zdatní soupeři.

Mnoho nepěkných slov z mých úst se v průběhu první fáze hraní (zdokumentováno právě v prvních dojmech) neslo směrem k použitému způsobu přesunu po velké herní mapě. Přeci jenom bych preferoval možnost volného a ničím neomezovaného pohybu, ale nakonec jsem spokojen i s tím, co Suikoden III nabízí. Největší vliv na tuto náhlou změnu postoje má diametrálně odlišný přístup autorů ve druhé polovině hry. Zpočátku se často stávalo, že při cestě z jedné lokace do druhé bylo nutné projít skrze místa, kde se vůbec nic kromě soubojů Suikoden III nedělo. S postupným odhalováním příběhu se však začaly kupit události jedna na druhou a prakticky každá návštěva jakékoli lokace měla náhle své opodstatnění. Celý herní svět zkrátka začal žít a bylo to poznat takříkajíc na každém kroku. Ať již šlo o sekvenci posunující příběh nebo o konverzaci odhalující širší souvislosti, či rozhovor vnášející světlo do neustále se vyvíjejících vztahů mezi jednotlivými postavami v partě. V tomto momentě už musí Suikoden III chytnout opravdu každého, kdo v sobě nosí alespoň minimální sympatie k RPG žánru.

Další pozitivní jev, který vypluje na povrch po větším počtu odehraných hodin, je doslova hmatatelný nárůst dramatických a emocionálně vypjatých scén, po nichž možná oči mnoha hráčů nezůstanou suché. Emocionální dopad uvedených obrazů je samozřejmě subjektivní záležitostí, ale tvůrci tyto okamžiky zvládli natolik dobře, že alespoň minimálně zapůsobí i na osoby jinak naprosto citově chladné. Jako přirovnání dobře poslouží série Final Fantasy, která je za skvělý příběh a jeho podání náležitě ceněna. Právě příběh je dle mého úsudku v případě Suikoden III mnohem lepší a ve výsledku i působivější, než například u Final Fantasy X. A to i přes fakt, že postavy v Suikoden III nejsou nadabované, což by jistě výsledný skvělý dojem pouze umocnilo. Jinak si tvůrci při snaze zvýraznit emocionální podtext okamžiku pomáhají stejně jako v jiných titulech, které v této době vycházejí. Tedy často využívají efektu zpomaleného času, vzpomínky na minulé události jsou prezentovány skrze Suikoden III černobílé podání a poměrně časté jsou záběry do tváří postav, které díky detailní cel-shadované grafice vyjadřují emoce jedna báseň. Výsledný dojem je v jistých momentech téměř umělecky působivý. A to jak po stránce provedení, tak obsahu záběru.

Abyste si příběh, jeho dílčí linie a postupné odhalování náležitě užili, střídejte často jeho jednotlivé větve. Budete-li jednotlivými kapitolami příběhu striktně postupovat od začátku až do konce, tak sice o nic nepřijdete, ale výsledný dojem nebude natolik působivý a mnohé souvislosti vám zůstanou ukryty až do konce. Ne navždy samozřejmě. Nakonec vám všechno pěkně dojde, ale až po důkladném zamyšlení, až poběží závěrečné titulky.

Nic ovšem není dokonalé. Ani proměna Suikoden III ve výjimečné RPG není bez poskvrny. Jednou z věcí, která otravuje až do konce je statická kamera. Hlavní herní mapa je sice rozsáhlá a lokací, které se postupně zpřístupňují je dost. V každé se ovšem najde místo, kde bude nutné postavu navigovat takřka poslepu do míst, kde by asi měly být dveře či východ. S tím se asi ani při nejlepší vůli už nedalo v průběhu tvorby hry nic dělat. Je to zkrátka škoda, že tvůrci nedali - nám hráčům - do ruku možnost kameru alespoň vertikálně korigovat, čímž by došlo ke znatelnému zvýšení přehlednosti a ubylo by nepěkných nadávek směrem k lidem, co jsou za tento herní prvek odpovědní.

Suikoden III

Neměnný zůstává po celou dobu hraní i systém vylepšování postav, jejich vlastností a atributů zbraní. Pouze tento prvek ve druhé části hry jaksi pozbude na prvotní důležitosti. A to na úkor zhutnění děje. Neznamená to však, že by neustálá péče o rozvoj postav zcela ztratila smysl. To jistě ne. Pouze díky úbytku soubojů se slabými soupeři ubude i nutnost nahlížení do menu za účelem zvážení budoucí distribuce zkušenostních bodů mezi jednotlivé vlastnosti. Na druhou stranu zase přibude příběhově důležitých soubojů, kterým není vyhnutí a hlavně se ke konci dobrodružství zvýší počet hromadných taktických bitev a duelů mezi dvěma postavami. Obou těchto vysoce zábavných prvků totiž bylo v prvních zhruba třiceti hodinách hraní velice poskrovnu, což je škoda, jelikož nabízejí zajímavé strategické možnosti a jsou nesporným oživením. Stejnou, ne-li významnější oživující roli hraje vlastní hrad a tradičních 108 postav, které je možné v průběhu hry do party získat. Není nad to sledovat, jak se pavučinami opředený hrad postupně mění na útulné sídlo obydlené postavami nejrůznějšího vzhledu a rasy, které jsou kdykoli připraveny podat pomocnou ruku, poskytnou radu, bezplatnou službu, nebo jen tak prohodí pár slov. Zvelebování hradu, hledání vzácných artefaktů, obchodování, některé minihry (např. jízda na koni, loterie) a získávání postav je zpracováno tak dobře, že by to bez problému vydalo na samostatnou hru.

Po prvních 20-ti hodinách hraní bych sám nikdy neuvěřil tomu, jaká moc se hra může postupně vymanit z kategorie lepšího průměru na takřka výjimečný titul. Ale i přes nadšení, jemuž není těžké v závěru hry propadnout, v hlavě stále hlodá červík pochybnosti. Co kdyby tvůrci do hry zapracovali manuální korekci kamery, kdyby odstranili otravná omezení při soubojích, kdyby byly projevy postav namluvené. Pravděpodobně by tak vzniklo doposud nejlepší RPG na PS2. Jsou to však jenom kdyby. Suikoden III je i přesto výborné RPG. A v mých očích určitě lepší než . Má však své chyby, které snad budou příště odstraněny. Pevně totiž věřím, že se za několik let čtvrtého dílu RPG série Suikoden dočkáme.

Suikoden III
Výrobce/Vydavatel Konami
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ne
Paměťová karta: ano, 135kB
Verdikt: Musíte překlenout slabší začátek, pak vám to hra více než vynahradí!
Hodnocení: 85% (info)

Autor:
Témata: Loterie
  • Nejčtenější

IKEA otvírá pobočku v Robloxu, zaměstnancům nabízí 340 korun za hodinu

Švédská společnost IKEA chce oslovit i mladé zákazníky a tak se jim snaží přiblížit skrz populární...

Herní krásky, které berou dech. A jeden krasavec k tomu

Ač se puritáni a politicky hyperkorektní lidé snaží bojovat proti sexy postávám na každém kroku,...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Vyděrač už dva roky každý den zabíjí jedno NPC, chce pokračování Skyrimu

Od vydání zatím posledního dílu série The Elder Scrolls už uplynulo víc než dvanáct let a...

Taková břečka dostala zelenou? Hráči si ohledně novinky neberou servítky

Minulý týden PlayStation odhalil nové informace ohledně chystaných her a jedna z nich vyčnívá v ne...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Byla oblíbená, teď však 17 let starou hru zasypala negativní hodnocení

Hra Team Fortress 2 patřila dlouhé roky k oblíbencům v multiplayerovém žánru. V posledních letech...

Vrcholem Summer Game Show byl nový trailer na české Kingdom Come 2

Počátek června platil dlouhé roky za neoficiální svátek hráčů, právě tou dobou se konala výstava...

V nové hře se utká až 200 lidí na bojišti první světové války. Zkuste demo

Over The Top: WWI je další hrou, která případné zájemce vezme se zbraní v ruce na bojiště první...

Exblizzardi představili akční RPG Legacy: Steel & Sorcery, vypadá skvěle

Další studio složené z bývalých zaměstnanců Blizzardu o sobě dává vědět. Legacy: Steel & Sorcery je...

Zpříjemněte si víkend povedenou tahovkou od autorů série XCOM

Digitální obchod Epic Store tento týden hráčům rozdává povedenou ani ne dva roky starou strategii...

Nová Miss Alabama je morbidně obézní. Vítězka váží 150 kilo, lidé se bouří

Vítězkou v soutěži National American Miss je Sara Millikenová. Třiadvacetiletá žena byla zvolena královnou krásy i...

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů. Parťákem mu po...

Hejt není názor, říká Arichteva. Žena herce Blažka jí doporučila plastiku prsou

Herečka Veronika Arichteva (38) se stala terčem kritiky manželky herce Filipa Blažka (50). Jolana Blažková (44) se...

Hana Vagnerová: Nikdo v USA neříkal, že bych měla být vdaná a mít děti

Herečka Hana Vagnerová (41) žila střídavě v Česku a USA. Aktuálně má za sebou natáčení amerického filmu s hvězdou...

Modelka Huntington-Whiteleyová se vyfotila nahá. Přestaňte, jste matka, píší jí

Britská modelka a herečka Rosie Huntington-Whiteleyová (37) zveřejnila na Instagramu fotku, na které leží zcela nahá na...