RECENZE: Samurai Shodown je skvělá bojovka pro nejzarytější fandy

Série dvourozměrných bojovek Samurai Shodown patří k tomu nejlepšímu z katalogu arkádového giganta SNK. Nový díl v moderním kabátu proto určitě neurazí. Bude to však stačit?

Od vydání posledního dílu Samurai Shodown uběhla dlouhá doba a vzhledem k tomu, že bojovky sice nevymřely, ale jde stále o minoritní žánr, je vzkříšení série vítané. Jak už asi sami tušíte, nejnovější díl nemající za názvem žádnou číslovky ani podtitul je rebootem celé ságy. A to i přesto, že se dějově odehrává mezi prvním a pátým dílem. 

O příběh však v této hře opravu nejde, ale o tom až později. Samurai Showdown z roku 2019 je především o kvalitně zpracovaných bojích se zbraněmi v atraktivních historických reáliích a se zajímavou partou válečníků.

2,5D bojovka

I když je grafika zpracována v trojrozměrném cel-shadingu, hratelnost se nese v dvourozměrném duchu stejně jako v případě slavných předchůdců. Těmi myslíme hlavní sérii, protože v sáze Samurai Shodown existují i 3D díly, které nejsou zdaleka tak povedené ani populární jako původní 2D verze. 

Samurai Shodown (2019)

Samurai Shodown (2019)

Hnacím motorem novinky jsou „placaté“ souboje, v nichž však můžete uhnout do strany a vyhnout se protivníkovým útokům nebo následně zasadit protiúder či rovnou celou kombo-sekvenci. Základní útoky, kterým jsou věnována akční tlačítka DualShocku, jsou celkem čtyři.

Slabý výpad je rychlý a zasáhne protivníka, pokud se nachází v bezprostřední blízkosti. Středně silný má největší dosah a zraníte s ním v případě úspěchu soupeře, i pokud se nachází opodál. Těžké výpady ubírají nejvíce zdraví, ale než je provedete, nabídnete oponentovi několik dlouhých okamžiků k provedení protiúderu. V kombinaci s blokem, protiútokem a úkrokem můžete vytvořit slušné chvaty a kratší komba. 

I protiúder lze navíc odrazit a přejít znovu do ofenzivy. Při bojích přijde i na úchopy. Pokud dojde na velkou melu a použijete s protivníkem zároveň stejný útok, můžete přijít i o zbraň ve stylu starších dílů.

Pro tu si v případě ztráty můžete opět dojít a sebrat ji, ale během této chvíle jste téměř bezbranní. Válečníci mají převážně meče, ale někteří z nich jsou vybaveni jinými tradičními zbraněmi jako kusarigamou (video) nebo naginatou (video). Během bitek dojde i na ukazatele zuřivosti, které po nabití a spuštění dodají vašemu bijci ohromnou sílu. 

Samurai Shodown (2019)

I když je bojový systém propracovaný a má pevné základy, nejde o žádný vyložený kombo festival nebo rychlý a zběsilý binec plný nesmyslných chvatů. Samurai Shodown staví na promyšlených bojích, při nichž musíte pozorně sledovat protivníka a reagovat na jeho výpady.

Vždy jde o techniku boje, správné načasování a výdrž. Pokud bychom ho museli k něčemu přirovnat, tak rozhodně k bojovému systému ze Street Fightera, jelikož i zde budete hojně při útocích používat pohyb čtvrtobloučky a půlobloučky. 

Zápasníků je v základu šestnáct, což není ani málo, ale ani moc. Většina z nich je dobře známá. Vrátil se samuraj a hlavní hrdina celé série Haohmaru, roztomilá Nakoruru, které při boji pomáhá jestřáb Mamahaha, nebo maskovaný Hanzo Hattori, jehož netřeba představovat, jelikož je založen na stejnojmenné historické postavě. A s nimi i spousta dalších. Nováčci jsou celkem tři.

Nováčci v historickém ringu

Sympatická Wu-Ruixiang je Číňanka ohánějící se starodávným obřím kompasem. Ten vypadá v podstatě jako štít a bojovnice je s ním schopna vyvolat oheň. Když o zbraň přijde, ztratí i brýle a roztomile je hledá kolem sebe. Je to legrační pohled. 

Samurai Shodown (2019)

Samurai Shodown (2019)

Dalším nováčkem je padlý samuraj Yashamaru Kurama. Jde o středně rychlou postavu, jejíž útoky jsou devastující. Jako maskovaný záhadný muž však vypadá celkem tuctově. 

Oproti němu vypadá poslední novicka Darli Dagger hodně originálně. Dredatá černoška se ohání zbraní nazvanou Libertalia. Jde o přerostlý ozubený meč či chcete-li sekáček. S ním zasazuje pořádné rány.

Season Pass zdarma je rána pod pás konkurenci

Výběr bojovníků je celkově rozmanitý a zajímavý. Poté, co jsme si všechny „ohmatali“, hlásíme spokojenost. A jak už je dnes zvykem, časem rozšíří řady zápasníků další postavy. V první vlně to budou staří známí Rimururu, Basara, Kazuki a Wan-Fu. 

Příjemně překvapivé je, že první sezona byla do 30. června zdarma. To je chvályhodný čin. S výběrem režimů na tom není hra taktéž vůbec špatně. Škoda, že zrovna ten příběhový stojí za sterou belu. Je totiž až příliš retro.

Samurai Shodown (2019)

S vybraným zápasníkem se dočkáte úvodní videosekvence, pak jedné, v níž má proslov sám k sobě, v další se handrkuje s protivníkem a na závěr se spustí outro. To vše během několika po sobě jdoucích bitvách. Jenže dnes nejsou 90. léta a Mortal Kombat 11 krásně ukázal, jak může mít bojovka parádní příběh. 

Navíc je finální bossyně (podle vzoru tchyně) nesmyslně silná a nejednou nám nad ní ruply nervy. Mezi dalšími režimy se nachází trénink, boj na čas, survival (s doplňujícím se zdravím), klasické versus klání nebo gauntlet, což je režim, v němž vám do rukou přijdou všichni zápasníci. Dojo je asynchronní mód, ve kterém bojujete s duchy ostatních hráčů.

Ghost match ukrývá jeden zápas, Ironman challenge zase souboj se stovkou duchů. Upřímně nás to moc nebralo. Všichni totiž bojovali víceméně stejně. Klasický online boj naživo je mnohem lepší a zábavnější. Ale offline v rámci obýváku nás bral stejně více. Celkově je multiplayer povedený. U bojovek jde ostatně vždy o tahák a ani tady tomu není jinak.

PlayStation 3 grafika neoslní

Co se týče hudby, je stylová a k zasazení hry do roku 1787 se hodí. Grafika je však zastaralá. I když byl použit stylový cel-shading, vypadá Samurai Shodown spíše na hru pro PlayStation 3 než aktuální titul. Bojovníci vypadají ještě dobře, i když jejich animace občas pokulhávají.

Postavy na pozadí arén jsou hranaté obludnosti. Alespoň, že na PS4 Pro běží hra hezky plynule bez jakýchkoliv zpomalení a lze zapnout krev. Samozřejmě nejde o žádný masakr jako v Mortal Kombatu. Samurai Shodown tedy je povedená mlátička, která vyniká samotnými zápasy a bojovým systémem, stejně jako multiplayerem. Ani výběr režimů není marný. 

Jenže celkově jde stále o dost úzkoprofilovou videohru, v níž retro pojetí neznamená vždy pozitivní věci. Navíc se prodává za plnou cenu, což je celkem překvapivé. Své hráče si však najde, jen jich nebude tolik jako u modernější konkurence.