Úterý 19. října 2021, svátek má Michaela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 19. října 2021 Michaela

RECENZE: Ghostrunner je skvělým předkrmem před odloženým Cyberpunkem

Polský Ghostrunner je srovnáván s mnoha hrami, ba dokonce zlí jazykové tvrdí, že vysloveně okopíroval Dishonored a Mirror’s Edge a oblékl to do kabátu, aby se svezl na módní vlně Cyberpunku 2077. I kdyby měli pravdu, hraje se hra výborně... Ale nemají.
80

Ghostrunner

Platforma: PC, XboxOne, PlayStation 4, Switch
Výrobce: All In Games

  • vynikající hratelnost a ovládání
  • osvěživě nekomplikované
  • relaxující
  • skvělá hudba
  • zbytečný příběh
  • při soustavném hraní stereotyp
  • nevhodné pro epileptiky

Herní karta

Jako další přirovnání se nabízí též Shadow Warrior nebo Prince of Persia, ale u mě ze všeho nejvíc evokoval vzpomínky na oba Portaly. Ghostrunner okouzluje nekomplikovaností. Minimum povelů, žádné obtěžující sbírání ani kombinování a „kraftování“, prostě jenom přímočaré kosení hlav a půlení trupů.

Ghostrunner (PC)

Ghostrunner (PC)

To ale neznamená, že by mozek nebyl potřeba vůbec. Hra je rozdělená na úrovně a v každé úrovni je několik úseků. Některé jsou čistě parkurové, ale většinou jsou v nich, alespoň zpočátku převážně statičtí protivníci, které je potřeba nakrájet.

Ti jsou sice díky nízké ochotě opouštět svá stanoviště snadnými cíli, ovšem rozhodně nejsou bezbranní. Na rozdíl od jejich kolegů z jiných her je jejich muška téměř bezchybná a jediný zásah znamená smrt.

Umělou inteligenci je tady nutno pochválit za to, jak nejen umí zamířit, ale i jak si předsazuje na pohyblivý cíl. Abyste tak zůstali naživu, máte k ruce několik pomůcek. Krátký, téměř teleportační sprint, zpomalení času s možností úpravy trajektorie skoku a pádu a funkce krájení několika protivníků současně. V pozdějších částech hry se odemkne několik málo dalších vylepšení a lze aktivovat i jakési vylepšovací moduly, které posilují některé z dovedností. Také lze katanou vykrývat nepřátelské výstřely, ale na to už jsou moje reflexy krátké.

Ghostrunner (PC)

Ghostrunner (PC)

Ghostrunner umí běhat prakticky po všech zdech a je vybaven jakýmsi přitahovákem, který se ovšem umí chytit jen a pouze k tomu určených bodů. Každý úsek je tak vlastně jakousi hádankou, kde je po zmapování terénu třeba zvolit trasu a po ní se pak řítit a porcovat jednotlivé generátory štítů a ozbrojence, popř. se dostat na nepřístupná místa.

Kromě smrti zastřelením je hojně zastoupena i smrt pádem do hlubin. V téhle hře se umírá často. To se může zdát být dosti odrazujícím, ovšem ve skutečnosti to kupodivu vůbec frustrující není, hlavně díky rychlosti obnovení pozice (okamžité) a poměrně hojných checkpointů. Člověka tak nestresuje, že ztratí postup.

Ale pozor, pokud hru opustíte před dokončením úrovně, po dalším spuštění začínáte opět od jejího začátku. Takže než se pustí člověk do hraní, je třeba se ujistit, že má aspoň takovou hodinku (spíš víc), a vždy zvážit, jestli je ještě čas na další úroveň.

Na třetí stranu, úseky, které už člověk jednou prošel, se podruhé prochází podstatně snadněji, což je kupodivu snad nejzábavnější stránka hry.

Nešťastnou náhodou nahraná jiná obrazovka mě při přípravě na tuto recenzi donutila celý odehraný kus hry projít znovu. Co mi napoprvé trvalo hodin deset, jsem podruhé prošel za dvě a připadal jsem si jako Jedi. Bylo to až opojné...

Při bezchybném hraní lze tedy hru dohrát zhruba za dvě hodiny, ale troufám si říci, že napoprvé to mnoho lidí nezvládne.

Ghostrunner (PC)

Ghostrunner (PC)

Technicky je Ghostrunner zvládnutý na jedničku. Jediné, co mě trochu zlobilo, bylo menu nastavení grafiky, několik málo propadnutí podlahou, ale to jsou jen dětské nemoci. Rozhraní je čisté a vkusné, vše plynulé, jasné a nekomplikované.

Nejdůležitější je ale ovládání, které fungovalo fantasticky. Žádné klouzání, přilepování ani zpoždění. Po chvilce už člověk ani klávesnici nevnímá a převádí myšlenky rovnou do pohybu. Zde je velkým plusem minimum k tomu potřebných kláves. Myš je pak třeba nastavit, aby bylo možno jedním pohybem dělat otočky o 180 stupňů.

Dalším skvělým aspektem hry je hudba, která je vysloveně vydařená. Ne že by sama o sobě nějak zvlášť vynikala, ale ke zběsilému tempu hry se instrumentální skladby ve stylu trance vysloveně hodí a neoposlouchají se příliš rychle.

Když se člověk na nějakém místě zasekne na déle, lze hudbu ztlumit a klidně poslouchat nějaké žvanění či si dokonce s někým povídat, aniž by to mělo nějaký znatelný dopad na herní výkony. Jakmile má člověk trasu stanovenou, vše už je jen o reflexech a motorice, takže řečová centra zůstávají zcela nezatížená. Hru tak lze doporučit třeba jako doprovod při poslechu dlouhých podcastů.

Ghostrunner má příběh.

To by o příběhu bylo asi tak všechno podstatné. Tato hra není o příběhu, ale o překonání další arény. Právě v tom spočívá největší podobnost s Portalem, kde byl příběh, pravda, vydařený. Člověk se zkrátka hlavně těší na další výzvu, protože její pokoření přináší vysoké uspokojení. Díky vyšším nárokům na zručnost je ale hra oproti Portalu mnohem zábavnější při opakovaném hraní. Přeci jen, jednou rozlousknutá hádanka už zůstává navždy rozlousknutá.

Ghostrunner (PC)

Tuto obrazovku uvidíte hodně často.

Aby výše popsané mohlo fungovat, je naprostou nezbytností plynulost grafiky. Ta se opírá o Unreal Engine 4 a podporuje ray tracing (screenshoty i video jsou bez RT). V maximálním nastavení (mimo RT) ve 4K hra běží zcela hladce na AMD R3900X s GTX1080, i se zapnutou vertikální synchronizací, žádná prodleva mezi povelem a jeho provedením, tedy lze předpokládat, že na každé sestavě se najde nastavení, kdy bude hra dostatečně plynulá.

Esteticky je prostředí zvládnuto čistě. Aby nebylo příliš stereotypní, jsou jednotlivé úrovně prokládány kratšími pasážemi v půvabném virtuálním světě. Za zmínku stojí i humorné billboardy.

Některé textury jsou na dnešní dobu sice dost malé, ale kdo by je v té rychlosti studoval. Více mi vadila až neskrývaná samoúčelnost prvků prostředí, kdy všude visí stovky kovových panelů příhodně umístěných právě tak, aby se po nich někam dalo doběhnout. Jak se přitom po zdech neběhající NPC dostala na všechna ta nepřístupná místa, zůstává záhadou. Jistě by neuškodilo, kdyby občas místo panelu bylo něco jiného. Ovšem s omezeným rozpočtem je jasné, že člověk nemůže čekat zázraky a i toto rád hře odpouštím, protože jde především o tu výzvu.

Ghostrunner není hra, kterou bych dohrál na jeden zátah, ale jsem přesvědčen, že se k ní budu čas od času vracet, protože je velmi dobrým odreagováním. 

Spíš neš s výše zmiňovanými herními tituly bych Ghostrunnera přirovnal k filmu Edge of Tomorrow (Na hraně zítřka), kde Tom Cruise uvízne v časové smyčce v boji s emzáky. S každou další smrtí se člověk sám stává o trochu dokonalejším zabijákem. Zkrátka, Ghostrunner je uspokojivý.

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

80 %

Čtenáři

68 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 48 čtenářů

  • Nejčtenější

Správce kempu stále používá k práci počítač Atari ST zakoupený v roce 1986

Nizozemec Frans Bos spravuje již třicet pět let svoji administrativu na klasickém počítači Atari ST s pouhým jedním...

Provokativní streamerka Amouranth byla vykázána ze sociálních sítí

Osmadvacetiletá streamerka Kaitlyn Michelle Siragusa známá především pod přezdívkou Amouranth dostala nečekaně ban na...

RECENZE: Je to vůbec ještě legální? Úchylná Succubus šokuje za každou cenu

Novinka od autorů nechvalně proslulého Agony sice po herní stránce trochu vyspěla, stále se však opírá především o co...

Nejpopulárnější seriál současnosti vděčí za svůj úspěch i herní kultuře

Seriál Hra na oliheň vzal svět útokem. Na Netflixu si připsal nejúspěšnější seriálový start vůbec. Co je jeho receptem...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

To se u nás bude líbit. Na Steamu brzy vyjde simulátor hospody

V listopadu vychází originální budovatelská strategie Tavern Master, ve které budeme moci provozovat vlastní...

Děti zvládnou všechno, to samé ženy. Muži však nevydrží, říká expert na přežití

Premium Tři dny trvalo pátrání po osmileté Julii z Berlína, která se v neděli ztratila rodičům u Čerchova na Domažlicku. V...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Od perfekcionisty Contadora k Pogačarovi bez nepřátel. Hvězdy očima Kreuzigera

Premium Zažil vládu Contadora i Frooma, řádění Sagana, razantní nástup Pogačara. Během šestnácti let profikariéry se vedle...

  • Další z rubriky

RECENZE: Oddworld: Soulstorm je depresivní, umí potrápit a stojí za to

Oddworld se vrací ve formě. Je náročný, temný a vizuálně podmanivý. Fandy původních her nezklame, ale jestli okouzlí...

RECENZE Back 4 Blood: Likvidování nemrtvých nebylo už dlouho tak zábavné

Duchovní nástupce Left 4 Dead na sebe nechal čekat dlouho, ovšem trpělivost se vyplatila. Je to parádní zombie masakr,...

RECENZE: The Medium je jak z jiného vesmíru, baví i štve zároveň

Hororová adventura The Medium je jednou z prvních exkluzivit pro novou generaci konzolí, těžko ovšem předpokládat, že k...

RECENZE: Call of Duty: Black Ops Cold War je nevýrazná sázka na nostalgii

Letošní díl série Call of Duty se vrací do studené války. Krátká kampaň bohužel opakuje řadu chyb, z nichž se značka...

Otestujte flexibilní sušák na prádlo, na který hravě pověsíte povlečení i ubrus
Otestujte flexibilní sušák na prádlo, na který hravě pověsíte povlečení i ubrus

Nemáte doma sušičku a trápíte se po každém praní se svým starým sušákem? Získejte jeden od Viledy, na kterém snadno usušíte ložní prádlo i oblečení...

Vysoké ceny dohnaly Bohemia Energy ke krachu. Dotkne se to téměř milionu lidí

Firma Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR, ukončí činnost a dodávky elektřiny a...

Kvůli nárůstu cen na trhu končí další dodavatelé plynu a elektřiny

V pondělí ukončí dodávky všem odběratelům po firmě Bohemian Energy další společnost, tentokrát děčínská Kolibřík...

Leoš Mareš se pochlubil šťastnou novinou. Bude trojnásobným tatínkem

Leoš Mareš (45) a jeho druhá manželka Monika (40) čekají miminko. Moderátor se zprávou pochlubil v ranním vysílání...

Přežili krizi i povodně. Dnes mají vyprodáno na půl roku dopředu

Podnikat začal Pavel Jech krátce po revoluci. Zažil vzestupy i pády, letos rodinná firma oslaví již třicet let na trhu....

Psychiatr mě sexuálně napadl, partner málem zabil, popisuje dcera Urbánkové

Dcera zpěvačky Nadi Urbánkové (82) Jana Fabiánová (42) promluvila o sexuálním napadení v ordinaci lékaře. Zavzpomínala...