Ne snad, že by pro zajímavou periférii nebylo dostatek her, ale jejich problémem je, že jsou zábavné maximálně na pár hodin. Několik dlouhých večerů u nich trávit nebudete. Nejen proto, že by to byla nuda, ale navíc v jiných než ideálních světelných podmínkách si moc nezahrajete. Já tedy nevím jak vaše kamerka, ale ta má nemá moc ráda umělé osvětlení, takže mi nezbývá než hrát ráno, popřípadě možná i chvíli po poledni.
Ale rychle od meteorologických poznámek k samotné EyeToy: Play 3. Vlajková série her pro USB kameru už se rozšířila o třetí díl. A ten je oproti předchozím docela slušně vypilovaný. Hlavně po technické stránce. O tom ale později. Nejdříve k tomu, co nás bude nutit zběsile mávat rukama před obrazovku a vystavovat se nebezpečí, že spolubydlící budou nenápadně volat na nejbližší psychiatrické oddělení.
Music vám umožní stát se hned několika hvězdami hudebního nebe.
Hlavní koncept se nemění. To není žádné překvapení. EyeToy: Play 3 nabízí několik miniher, ve kterých je vaším hlavním a vlastně jediným úkolem s pomocí vašeho těla provádět jednoduchou činnost, která vám zajistí co nejvyšší bodové ohodnocení.
Opět si můžete uspořádat i menší „groupáček“ a předvést se před vyleštěnou čočkou třeba ve čtyřech (nejde to v každé hře). Je to sice trošku tlačenice, ale také je to mnohem zábavnější.
Až se konečně srovnáte do „lajny“ a připravíte se, tak máte na výběr – buďto prozkoumat Playroom nebo se pustit do samotného hraní. V Playroomu máte několik zdánlivě zajímavých možností, ale ne všechny jsou ve skutečnosti příliš zábavné. V podstatě si zde můžete pohrát se svou fotografií, dělat s ní různé ptákovinky. Ale Adobe Photoshop to zrovna není. Mezi další možnosti patří i trošku hudebního vyžití, kde zvukové efekty ovlivňujete samozřejmě svým pohybem. Nějaký čas tu strávíte, ale asi nebude moc dlouhý.
Konečně k samotným minihrám. Ty jsou rozděleny do čtyř sekcí, které by vám měly naznačit (ne všechny), co na vás asi čeká. Jsou to Variety, Sports, Party a Music. V každé z nich je překvapivě málo her, ale jsou veskrze slušně zábavné, takže to až tolik nezamrzí. Nechybí jim opět humorné pojetí a jednoduché ovládání, jak tomu bylo u minulých dílů. Ovšem samotné hry jsou
komplexnější a nabízejí více činností, než jsme byli zvyklí. Lépe řečeno, každá minihra je obvykle rozdělena ještě do dalších miniminiher :).
Některé hry jsou zábavné, některé méně, to se dalo čekat.
Tak skočíme například na Variety. Tady najdete pravděpodobně nejpodivnější kousky. Ale zase, co čekat od série, kde můžete mýt okna nebo skládat hamburgery v občerstvení? Někdo chtěl být jako malý kosmonautem, někdo popelářem, někdo zase kadeřníkem. No, já tedy ne, ale jestli vy ano, tak si to můžete vyzkoušet v Beauty Salon. Nebudete jen upravovat to, co lidé
nosí na hlavě, ale také jejich nehty nebo dokonce své vlezlé ruce budete užívat k masáži. Jestli se vám líbí šikana, pak by vaše masochistické choutky mohl uspokojit Boot Camp. Tady se necháte komandovat od nadřízeného důstojníka. Ten vás rozhodně nebude šetřit, takže si pořádně protáhněte končetiny, bude se vám to hodit. Nakonec tu máme variaci na Krotitele duchů
– Ghost Grab. Ocitnete se ve strašidelném domě, kde se na každém rohu prohání duchové a bez skrupulí po vás mrsknou vše, co se jim dostane pod „ruce“. Vaším úkolem je, dát jim nejen přes průhlednou tlamu, ale ještě se vyhýbat předmětům, které na vás mrští.
Dostáváme se k oblasti Sports. A tady jsou docela zábavná sportovní odvětví. Pro milovníky amerického fotbalu (to je ten, kde se šišatý míč čapne do ruky, a musíte se probít přes dvoumetrové svalovce až na žádanou stranu hřiště) je tu Touchdown. Bude po vás žádáno vyhýbat se, házet/chytat míč a dostat ho na žádané místo. Je tu i můj oblíbený volejbal (ne, snad, že by mi nějak extra šel, ale baví mě:). Jde o plážovou verzi, kde budou vaší hlavní zbraní mrštné ruce a postřeh. Nakonec je tu u nás stále populárnější bowling, který je i ve své virtuální podobě dost zábavný a díky jednoduchému ovládání u něj budete
trávit možná nejvíce času.
Oblast jménem Party. Jsou zde tři hry. Monkey Rampage. Hlavním hrdinou je tu rozzuřená opice, která ničí a ničí, a když jí náhodou dojdou síly, tak se nacpe banány a jede se dál. Je tu několik dalších úkolů, které zabrání tomu, abyste se začali po pár chvílích nudit. Athletic by asi mělo spíše patřit do oblasti Sports, ale s tím už my asi nic neuděláme. Tady je nabízeno několik atletických disciplín, jako hod oštěpem nebo diskem (je jich myslím osm). Jestli máte na klíčích pověšené Tamagoči, tak si určitě užijete Kitty Loves Me, kde si různými způsoby musíte zajistit přízeň virtuálního zvířátka.
|
A nakonec něco pro ty, kteří se bez hudby ani nevyčůrají. Music vám umožní stát se hned několika hvězdami hudebního nebe. Pro milovníky klasické hudby je tu možnost být na okamžik dirigentem. Bude po váš žádáno zasahovat označené body na obrazovce, aby orchestr hrál podle představ posluchačů. Raději byste byli DeeJayem? Klidně. Musíte ale pořádně scratchovat a provádět další činnosti, abyste si udrželi přízeň fanoušků. A pokud se vám nelíbí ani jedna možnost, tak rovnou buďte celou
kapelou. Budete postupně hrát na klávesy, bušit do bubnu, funět do saxofonu nebo brnkat na kytaru.
Některé hry jsou zábavné, některé méně, to se dalo čekat. Ale žádná není tak nedotažená, že by její hraní bylo vysloveným utrpením. Sice se bude opakovat situace, jako u prvního a druhého dílu - vyberete si pár kousků, které budete zkoušet častěji a na ostatní zapomenete, ale myslím si, že oproti jedničce a dvojce jich bude o něco více. Určitě proto, že je většina her slušně hratelná a variabilní - chce se po vás více než jedna činnost.
|
Variabilnější minihry
Nic revolučníhoI když podle mého čistě subjektivního názoru je třetí díl lepší než druhý, už tu začíná být cítit pachuť ohrané písničky. Možná proto dostane EyeToy: Play 3 o něco nižší hodnocení. Pokud ale zatím nemáte ani jeden díl, tak skočte po trojce. Je pravděpodobně nejzábavnější a nejlépe zpracovaná.
| EyeToy: Play 3 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
