RECENZE: Česká Band of Defenders je akce s atmosférou Falloutu

  • 0
Nájezdníci přicházejí zleva, supermutanti zprava a od vás se dočkají přivítání laserovou puškou. Ne, to není výjev z Falloutu, ale z tematicky velmi podobného Band of Defenders. Třebaže není zrovna hromádkou originality, dokazuje, že i na jihu Moravy se dá ukuchtit technicky zajímavá akce.
60

Band of Defenders

Platforma: PC
Výrobce: Alda Games

  • dobrá atmosféra map
  • na vyšší obtížnosti celkem slušná akce
  • čeština
  • odemykání obsahu, který by měl být přístupný od začátku
  • generické zbraně, nepřátelé i stavby
  • hloupá AI
  • stovky kostýmků vám způsobí aneurysma

Herní karta

Nátura Brňáků je přímá, a protože studio Alda Games, které stojí za touto hrou, je situované právě sem, nemá smysl jezdit šalinou kolem horké kaše. Při předpokladu, že tušíte, co je tower defence a co je akční hra, máte dost slušnou představu, o čem je Band of Defenders.

To má své výhody. Vstupujete do hry s přesným vědomím toho, že vám bude její žánr blízký a základní herní prvky máte takříkajíc v malíku. Daň za to je ale velká. Ač graficky pěkná a po technické stránce dobře zvládnutá, Band of Defenders je herně stejně generická jako její samotný název.

Když dnes vytvoříte hru s post-apo prostředím, chtě nechtě vyskočí na mysl Fallout. Autoři BOD přesně sem míří. Jejich hra působí jako vedlejší produkt univerza milovaného Falloutu. To není žádná výtka. Většina bojů vypadá, jako kdyby vám na barikády útočila Caesarova Legie z New Vegas. Zvláštní? Jistě, ale opravdu přitažlivé.

Band of Defenders

Band of Defenders

A přitažlivé prostředí opravdu je. Na rozdíl třeba od herně podobného Sanctum, nejsou zdejší mapy tak anonymní a mají svébytnou náladu. Jednou bráníte benzinku uprostřed pouště, jindy v noci romanticky světélkující atomovou bombu. Zase uprostřed pouště. Hm.

Co je důležité, hra nepostrádá atmosféru. A to je vzhledem k tomu, že vždy bojujete na padesáti metrech čtverečních, obdivuhodné. Bohužel, po herní stránce mapy tak variabilní nejsou.

Každá začíná první vlnou nepřátel, které musíte vystřílet bez příprav, jen základní pistolí. Paradoxní, vzhledem k tomu, že jste vždy do hry už vrženi s nějakými zdroji. Po akční fázi začne fáze budovací a pak zase ta akční a tak dále a dále až do té poslední s bossem.

Band of Defenders

Budovací fáze je na rozdíl od části akční časově omezená na necelou minutu. Během ní můžete utratit všechny zdroje, které vám hra za pokoření vlny nepřátel laskavě poskytne. Můžete stavět obranné valy a věže, vylepšovat ty stávající, nebo si koupit nějakou zbraň.

Věž kulometná je slabá, ale rychlá, tesla věž je zase pravý opak. Mortar má větší dostřel a projektily vybuchují, blaster je pak něco mezi. Klasika. Mlácením montážním klíčem kolem sebe nejprve stavbu opravíte, pak za mrzký obnos vylepšíte na vyšší stupeň. Má pak větší odolnost a útok.

Potíž je, že některé stavby nemá smysl ani budovat. Základní betonový zátaras vám nepřátelé roztřískají dvojím máchnutím svých klepet a stavět ho ve více řadách je jednak drahé a pak hloupé. Na smysl existence kukaně pro odstřelovače jsem už nepřišel vůbec. Podobné je to i s věžemi, ale to je větší problém.

Band of Defenders

Band of Defenders

Nepřátelé nemají různé druhy brnění, nemají odolnosti vůči druhům útoků (jak je v žánru zvykem) a vaše věže mají útok pouze jediný. Jaký pak má smysl stavět slabší kulomety, když tesla věže svou práci odvedou lépe? Strategický element je v BoD redukovaný o několik rozměrů. Nehledě na to, že z celé plejády staveb skutečně využijete asi tři.

Stejné je to i se zbraněmi. Kromě základní pistole (která je překvapivě dobrá) jich odemknete kolem dvacítky. Při dobré vůli využijete čtyři a granáty. Arzenál zase trpí nedostatkem invence a odvahy. Post-apo zasazení přímo vybízí k šíleným a futuristickým hrátkám.

Dočkali jsme se ale jen generických zbraní, které najdete v každé moderní akci typu Counter-Strike či Call of Duty. S jedinou výjimkou, laserovou puškou, je vše sterilní. Hra se možná v určitých směrech bere až příliš vážně a autoři se bojí odvázat. Zcela zbytečné oblečky, které odemykáte spolu se zbraněmi, jsou často naprosto absurdní.

Band of Defenders

Jakmile začne fáze akční, objevíte asi největší bolístku na celé hře. Naprosto neschopné nepřátele. Jejich základní typ, který vás bude provázet celou hrou, jsou nájezdníci, kteří útočí pěstmi na blízko. Běží po naprogramované trase z určitého směru jako prasata na porážku, vy je popravíte pistolí, protože často jdou za sebou, a tak mají hlavy v zákrytu. Občas se při „akci“ ani nemusíte pohybovat.

Umělá inteligence je celkově nepochopitelná. Místo aby jednotky útočily jednotlivě, zacílí se jako skupinka na jednu jedinou stavbu. Na hráče pak dotírá minimálně. Vrhá se často na nejodolnější struktury vaší obrany. Občas dokonce útočí i na věže, které jsou obestavěné v barikádách a mimo dosah! Nepřátelé tak doslova jdou cestou největšího odporu.

Stádo základních nájezdníků doplňují další typy nemyslících individuí, ale celkově je druhů nepřátel jen velmi málo a nastupuje repetetivní nálada. Jediným skutečným příkořím jsou sebevražední sapéři, kteří vám výbuchem nadělají více škod, než sto boxerů-nájezdníků.

Bossové mají být jakousi zkouškou vašich obranných sil. Mají šílené množství životů a je vtipné sledovat, jak vám jeden nasvalený krasavec s kladivem zpustoší celou základnu. Jak jsem řekl, groteska. Fakt, že existuje typ nepřátel, který umí přeskočit vaše zdi, zatímco vy je musíte otrocky obcházet, vám pak už jen zvedne obočí i mandle.

Jakmile je dobojováno a ubráněno, hra vás odmění statistikou a bednami s lootem. V BoD musíte odemknout doslova všechno. Začátky díky tomu působí nuzně. Dva typy překážek, dvě věže a pár bran. To je to, s čím začínáte. Bohužel, místo aby vám hra co nejrychleji nadělila a odemkla všechno vybavení, devadesát procent krabic obsahuje barevná boa, pirátské klobouky a duhové brýle, což asi oceníte výkřikem: „To si ze mě někdo dělá srandu!“

Opravdu, autoři vynaložili neskutečné množství elánu při vytváření nejzbytečnějších doplňků, zatímco těch důležitých věcí (staveb, zbraní, druhů nepřátel) zahrnuli žalostně málo. Mapy mají šmrnc, ale herní styl se točí v bludném kruhu odemykání výbavy, kostýmů a stereotypní akce. Celá tato estráda začíná být zábavná až na vysoké obtížnosti.

Band of Defenders je díky tomu v žánru dokonalý „casual“. Strategická a taktická část je redukovaná na minimum, hloupá umělá inteligence je na úrovni krav z Farmville. Důležité je, že si můžete zvolit barvu svetru, který bude mít váš soldát na sobě. Jistě, to je přístup, který se v současné době docela „nosí“ a je šik, ale to neznamená, že je to dobře.

Pokud necháme veškerou kritiku stranou a zatneme i ty zuby, které už nemáme, zbude nám celkem hratelná akce, kterou si žádný ostřílený hráč neužije. Posloužit může jen těm příležitostným. A i ti si budou muset dobře rozmyslet, jestli jim stojí za to platit za služby, které jim jiné hry s radostí poskytnou zadarmo.


Hodnocení hry

Redakce

60 %

Čtenáři

42 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 67 čtenářů