Pátek 30. října 2020, svátek má Tadeáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 30. října 2020 Tadeáš

Dlouhé čekání se vyplatilo, Mount & Blade II: Bannerlord je pecka

Osm let po oznámení konečně vyšlo pokračování historické simulace Mount & Blade. Sice jen v režimu předběžného přístupu, ale i tak už si zaslouží vaši pozornost.

Sice autoři o své hře mluví jako o akčním RPG, rozhodně však od Bannerlorda nečekejte klasické, příběhové fantasy dobrodružství ve stylu Skyrimu nebo Zaklínače. Obsahuje i poměrně významné prvky ze strategií, a to jak válečných, tak i budovatelských. V neposlední řadě ji lze hrát také jako středověkou obdobu World of Tanks.

Mount & Blade II: Bannerlord

Mount & Blade II: Bannerlord

Mé první dojmy ze hry nebyly valné. Ano, hra je teprve v předběžném přístupu, nicméně srovnání s dílem prvním dává tušit, že samotný úvod se nejspíš příliš měnit nebude. Bez jakéhokoliv intra si hráč rovnou vytvoří postavu a vstoupí na cvičiště, kde mu jeho bratr suše oznámí, že se snaží dopadnout únosce jejich sourozenců. To vše textovým dialogem. Žádné mluvené slovo a podle vývojářů žádné nebude ani v budoucnosti. Chápu, že je to při vývoji dosti drahá položka, ale bohužel to kazí atmosféru.

Samotný výcvik probíhá samoobslužně a bez velkého vysvětlování. Ovládání při boji na blízko vyžaduje nadlidské reflexy, a tak mi i začátečnický trenér několikrát za sebou dávý na budku (vývojáři už slíbili, že přidají automatické blokování, což by mělo boje trochu zjednodušit).

Po opuštění cvičiště se hra přepíná do režimu mapy. Fiktivní svět i národy v něm se nápadně podobají Evropě na pomezí starověku a středověku. Je velká škoda, že se hra neodehrává ve skutečném světě, když zjevně realismus (absence magie, architektura...) je tím, oč autorům hry jde především. 

Lze to vysvětlit jednak návazností na díl první, ale, podle mého názoru, především snahou autorů se ve své turecké domovině, a nakonec i v politicky hyperkorektním prostředí dnešního korporátního herního světa, vyhnout kontroverzím a problémům které by nevyhnutelně vyvstaly ve spojitosti s náboženstvím. To je ve hře nápadně nenápadné. Na jeho existenci poukazuje v podstatě jen existence kostelů, které jsou navíc vždy vidět jen z dálky.

Mount & Blade II: Bannerlord

Mount & Blade II: Bannerlord

Mapa světa obsahuje celou řadu měst a pohybuje se po ní mnoho družin jednotlivých frakcí jakož i tlup loupežníků. Čas běží, jen když je člověk v pohybu, nebo jej při čekání schválně spustí. Lze jej zrychlit, takže ani cesta přes celou mapu nemusí trvat zvlášť dlouho. Kromě měst, hradů a vesnic jde vniknout i do loupežnických doupat nebo se s nepřáteli utkat na volném prostranství. Ve všech takových případech se pohybujete v celkem malých „arénách“, jichž je sice poměrně hodně, ale v lokacích stejného typu se stále opakují. Nejvíce je to vidět u měst a hradů, které jsou nezřídka do posledního trakaře a lejna identické.

Grafika jednotlivých lokací, byť poměrně jednoduchá, je však výtvarně velmi zdařilá, a tak se výše zmíněné neduhy dají snad odpustit. Ve městech a vesnicích může člověk mluvit s místními (kteří obvykle nemají mnoho co říci), přijímat questy, přivydělat si v aréně nebo čištěním zapadlých ulic od lupičů. Lze zde najímat společníky, vypravovat karavany či kupovat manufaktury, které se pak stávají trvalým zdrojem příjmů.

A peníze budete opravdu potřebovat, protože tlupa bojovníků, kteří vás doprovází, se neustále rozrůstá (když tedy chcete) a vylepšuje. Pokud jim nezaplatíte, nebo je nenakrmíte, brzy se krajem budete potloukat opět zcela sami a první banda hrdlořezů vás roztrhá na cucky.

Vydělávání peněz není, hlavně ze začátku, zrovna snadné. Můžete čistit zemi od banditů a prodávat jejich vybavení a zajatce, lze plnit questy nebo obchodovat. S obchodem je ovšem problém, protože ceny se všude neustále mění, a tak nelze těžit z nějaké zaběhlé obchodní trasy. Také můžete přepadat obchodnické karavany nebo vesnice, ovšem tím si uděláte dlouhodobé nepřátele, což později může představovat značný problém.

Mount & Blade II: Bannerlord

Mount & Blade II: Bannerlord

Sám jsem tedy na začátku zvolil ctnostnou cestu potírání zločinu a seznamoval se tak s mechanismy bitev. Loupežníci jsou hloupí, a i když máte drtivou přesilu, bezhlavě se na vás vrhají. Když jsou počty na obou stranách vyrovnané, vyplácelo se mi vyjet jim s lukem vstříc, trochu je pošimrat a část jich odlákat od hlavní skupiny, což mým hlavním silám umožnilo tuto hladce zpracovat, načež sem je nechával dorazit skupinku, která se řítila za mnou. Po čase se tak můj hrdina i jeho družina uspokojivě vylevelovali na úroveň, kdy podobné živly již nebylo třeba likvidovat osobně, ale stačilo jen vyslat jednotky a boj proběhl okamžitě, automaticky a beze ztrát.

Kromě bitev na otevřeném poli lze rovněž s počtem omezenou hrstkou vojáků zaútočit na doupata banditů, což většinou přináší lepší kořist, ale také větší riziko, protože síly jsou vyrovnanější.

Při nahánění kriminálních živlů, potažmo jakýchkoliv jiných skupinek či armád, klíčovou roli hraje rychlost družiny. Ta je daná především poměrem počtu mužů a koní, a pokud vaše rychlost není vyšší než ta pronásledovaných, může se klidně stát, že je budete stíhat až za kraj světa (doslova – v jednom případě jsem zločince dostihl až daleko za okrajem mapy). V momentě, kdy už máte nepřátele, je rychlost družiny zase zcela zásadní pro přežití, protože protivníci proti vám budou pravidelně vysílat obrovská vojska, proti kterým nebudete mít šanci.

A to je zřejmě hlavní náplň této hry, totiž válčení a budování vlastní říše na úkor ostatních. Obléhání a dobíjení hradů a měst, jejich vylepšování a politické intriky, to vše slibuje být velmi zábavným, byť třeba při obléhání se hra zatím potýká s podivnými výpadky umělé inteligence, kdy se vaši bojovníci náhle seberou a běží kamsi do prostoru, jen aby za chvíli běželi zas na druhou stranu. A to bez toho, že by jim k tomu člověk vydal jakýkoliv povel.

Mount & Blade II: Bannerlord

Mount & Blade II: Bannerlord

Budování říše zahrnuje i spojenectví, což je nutným předpokladem k nalezení vhodné choti (či chotě) a plození potomků, kteří po tom, co váš hrdina natáhne bačkory, ať už věkem nebo na nesprávném konci kopí, převezmou žezlo, respektive otěže. Umírání hlavní postavy na bojišti je v základním nastavení vypnuté, takže máte při každé prohře automatické štěstí a některý ze spolubojovníků vás s jedním procentem života vždy z bojiště odtáhne. Pokud si ovšem zvolíte permadeath režim, je plození dětí zcela zásadní, pokud nechcete v nejlepším náhle skončit.

Samotné bitvy jsou patrně tou nejzábavnější částí hry, tak trochu jsem zavzpomínal na časy, kdy jsem ještě oral s tankem pole Prokhorovky, k čemuž ve velké míře přispělo již zmiňované opakování map. To na jednu stranu opět trochu narušuje vžívání se do děje, ale na druhou jsou díky tomu všechny velmi hezky vymodelované, a když se s nimi člověk dobře seznámí a vypiluje si pro ně taktiku, přináší to jistou míru uspokojení.

Vojákům se velí prostřednictvím klávesových zkratek horní číselné řady a funkčních kláves. Kombinací povelů je opravdu hodně a naučit se je rychle využívat stojí dost času, ale když se to jednou člověk naučí, umožní to manévry, díky nimž je možné s jen malými ztrátami pokořit i mnohem silnějšího soupeře. Hordy valící se proti sobě jsou navíc vysloveně pastva pro oči.

Fyzika soubojů se zdá být velmi propracovaná a meče a šípy opravdu zasahují všechny části těla, které jejich dráha protne. S „realistickým“ nastavením stačí jeden až tři zásahy a každý protivník jde k zemi. K hráči je hra i při tomto nastavení trochu shovívavější a ten tak vydrží zásahů o něco víc, pokud je neobdrží od někoho namakanějšího.

Mount & Blade II: Bannerlord

Mount & Blade II: Bannerlord

Velmi zábavný a uspokojivý je boj ze sedla koně, z něhož potřebu slézt člověk pocítí snad jen v případě, že chce natahovat kuši. Osobně jsem si velmi oblíbil provokování nepřátel zpovzdálí šípy, ale kůň se hodí i k rychlému úprku, udržení si přehledu o bitvě, a když je dobře obrněný, sám o sobě může být děsivou zbraní. Ne náhodou má hra v názvu slovo Mount (lze volně přeložit jako oř), svého koně budete mít ve hře opravdu rádi.

Když jsem se do hraní Mount & Blade 2: Bannerlord pouštěl, říkal jsem si, že toto preview pro hru nebude nejspíš zrovna lichotivé. Po necelých dvaceti hodinách hraní, kdy jsem se přitom sotva dotkl dobyvatelského aspektu hry, a kdy se dá říci, že jsem snad jakž takž obsáhl základní mechanizmy, mám chuť hrát dál a objevovat, co vše se ve hře dá ještě dělat. 

Přitom je jasné, že toho bude ještě mnohem víc, než tuším. A vysloveně se těším na to budování říše. Jedinou otázkou je, jestli na to budu mít čas. Bannerlord není žádná odpočinková záležitost, ale hra na plný úvazek, ve které nebude problém strávit stovky hodin. K tomu navíc nabízí multiplayerovou arénu s několika herními režimy, kde můžete své vojevůdcovské schopnosti poměřit s ostatními hráči. Ale pozor, většina těchto hráčů jsou ostřílení veteráni prvního dílu, jemuž dvojka svými základními principy zůstává věrná, takže s nováčky udělají krátký proces.

Kromě zmiňovaných opakovaných lokací a chybějícího mluveného slova bych tak hře vytkl snad jen enormní množství nahrávacích obrazovek, byť výtvarně hezky zpracovaných, a vzhledem ke graficky ne až tak rozsáhlému obsahu a absenci mluveného slova absurdně vysoké nároky na místo na pevném disku: 62 GB! Z toho, co jsem viděl, by bylo ospravedlnitelných maximálně snad 10.

Mount & Blade II: Bannerlord

Na závěr tedy mohu s přesvědčením prohlásit, že Mount & Blade 2 se bude nejspíš líbit všem příznivcům středověkého válečnictví, mohl by zaujmout leckterého stratéga a trochu paradoxně i toho či onoho internetového tankistu. Vývojáři se železnou pravidelností vydávají nové updaty a slibují další rozšiřování obsahu a možností hry. Ta už teď vypadá dobře a na to, že je v předběžném přístupu, je velmi stabilní, jen s velmi málo mouchami. Na mysl tanou jiné hry, které i roky po vydání mají bugů mnohem více.
Hra nicméně cílí spíše na hardcore hráče, kteří se nezaleknou nutnosti investice mnoha hodin, než se jim z hry zpřístupní to nejlepší. Je třeba se toho naučit opravdu hodně a Bannerlord vás rozhodně nevede za ručičku. Všechno si musíte dohledat sami, nebo zjistit metodou pokus-omyl. A možná je to tak dobře, protože pokud by na vše byl tutoriál, obávám se, že by se začátek stal dosti úmorným. Vše je zkonstruováno tak, že se můžete věnovat jen některým aktivitám, zatímco ostatní lze zpočátku zcela pomíjet a vše se učit svým tempem. Vynaložené úsilí pak bude odměněno potenciálně stovkami hodin velmi příjemně stráveného času.

Autor:

Cyberpunk 2077

Jedna z nejočekávanějších her roku Cyberpunk 2077 vyjde po odkladu 10. prosince.

  • Nejčtenější

Mnohé reklamy na facebookové hry lžou, vyhněte se jim širokým obloukem

Britský úřad pro regulaci reklamy si vyšlápl na autory některých her, které jsou v posledních měsících intenzivně...

Hráč Crusader Kings nakazil postavu všemi nemocemi. Výsledek je děsivý

Pomocí jednoduchého triku vytvořil hráč komplexní strategie Crusader Kings ze svého avatara neduživou trosku. Dal mu...

Baldur’s Gate 3 je zatím prolezlý bugy, ale zábava je to i tak ohromná

Dvacet let čekali fanoušci světa Dungeons and Dragons na plnohodnotné pokračování legendární RPG série Baldur’s Gate. A...

KVÍZ: Znáte svět World of Warcraftu? Známe výherce knížek

Soutěž Kvíz byl určený pro všechny, které alespoň trochu zajímá svět Warcraftu. Ten, kdo odpověděl na alespoň 80 procent...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Letošní ročník NHL je nejzbytečnější v historii značky

Pokud jste se těšili, že si letošní výpadek opravdového hokeje nahradíte alespoň tím virtuálním, máte smůlu. Poslední...

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

Premium Špenát je hnusný, rajčata taky. Do školní jídelny nechodíme, tam nám nechutná. Jíme jen špagety a pizzu. A tak dál....

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Generace nevzdělaných dětí. Jen málokdo dělá při distanční výuce pokroky

Premium Je osm hodin ráno, učitel zakládá virtuální místnost, do které se postupně připojí žáci. Jednomu nejde mikrofon,...

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Vrací se Pikmini 3. Jsou stejně zábavní jako před lety

Série Pikmin patří mezi nejpřehlíženější značky Nintenda, a to naprosto neprávem. Je tak jedině dobře, že se koncem...

Far Cry 6 se inspiruje Kubou. S revolucí pomůže i jezevčík na vozíčku

Oznámení střílečky Far Cry 6 mělo být vyvrcholením prezentace Ubisoftu, které bohužel pokazil dřívější leak. Ovšem zas...

Řecký klon Zeldy má potenciál. Hráli jsme Immortals od Ubisoftu

Immortals Fenyx Rising dorazí už v prosinci letošního roku a my jsme mohli exkluzivně prozkoumat jeho úvod. Je to jen...

Ghost of Tsushima potěší fanoušky samurajských filmů

Výpravná akční hra Ghost of Tsushima má být labutí písní PlayStationu 4. Tvůrci v pořadu State of Play konečně...

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

Česko je bohatší než Itálie a Španělsko, možná předběhne i Japonsko

Nejnovější data Mezinárodního měnového fondu ukazují, že Česká republika je poprvé ve své novodobé historii bohatší než...

PRVNÍ DOJMY: Budu se vdávat, wow! Svatba na první pohled vědecky slzí

Pamětnická komedie Hodíme se k sobě, miláčku...? má pokračování. Tváří se světácky a smrtelně vážně, protože ideální...