Nenechte se zmást bizarním nápadem. Hobo: Tough Life sice může působit na první a možná i druhý pohled stejně šíleně jako třeba Goat Simulator, I am Bread nebo aprílový Theme Cemetery, ale ve skutečnosti jde o dost propracovaný simulátor života bezdomovce v jeho syrovosti a bezútěšnosti okořeněný špetkou nadsázky.
Hobo: Tough Life je mixem hry na hrdiny a survivalu ve stylu moderních přežívacích her. I zde craftujete, získáváte potravu a bojujete o přežití v nehostinném prostředí. Pouze si místo atraktivního tropického tajuplného ostrova či vzdálené planety představte nevábné uličky až příliš Praze podobného města Praslav a jeho nádraží, které bylo jistojistě inspirováno Sherwoodem. Hra hýří originálními nápady, které z ní dělají už teď dost jedinečný zážitek.
Vaším největším nepřítelem a zároveň nejlepším přítelem jsou rozličné popelnice a kontejnery. Pro bezdomovce je to hotový bufet. V popelnicích se najde kde co. Tlející zelenina, zbytky alkoholu i cigarety. Ale k takovým pokladům se budete muset prohrabat. Hledání je řešeno vcelku chytře, každá popelnice má určitý počet polí, ve kterých se pohybujete pomocí klávesnice a „prohrabujete“ obsah.
Prohrabávat popelnice se musí umět
Mezi mrtvými zvířátky, rozličnými odpadky a cennostmi (rozuměno kus látky, náplasti nebo dokonce oblečení) se nachází i takzvané šrapnely, zobrazené sugestivně jako výkaly. Ty vás mohou osmradit, nebo, pokud budete příliš zasmradění, tak i zranit. Naštěstí čím více toho prohrabete, tím zkušenější budete a při každém levelu dovednosti „Fárání“ detekujete o jeden nevábný blivajz v popelnici více a snáze se mu vyhnete. Na posledním levelu už vám nedělá problém ani ten největší kontejner. Všechno v popelnici lze nějak zužitkovat a co ne, to poslouží jako palivo do barelu na zahřátí.
Fárání je jen jedna z dovedností, které si můžete zlepšovat. Ke schopnostem každého patří i žebrání, krádeže nebo zručnost, to pokud si budete chtít postavit bydlení z krabice od pračky nebo vyrobit užitečné šperháky na vlámání do lepších popelnic a skladů. Téměř každá činnost je provázena postřehovou minihrou. Podle barvy pole, kde zastavíte jezdec, buď zcela pohoříte, nebo získáte nějaký bonus.
Čím větší skill v oblasti máte, tím širší pole úspěchu se v minihře objeví, a pokud zainvestujete nekřesťanské peníze, kolega z maringotky vás naučí mistrovství v dovednosti, což vám přidá nějaký bonus či jeden nebo dva modré dílky, které znamenají mimořádný úspěch.
Možností, jak se zabavit nebo přijít k penězům, je už teď dost, ale prvních pár hodin je strastiplných. Než se nalevelujete v nejdůležitějších dovednostech, selháváte na každém kroku. Tu se vám nepodaří přesvědčit člověka, aby vás pustil ohřát do domu, tady zase nevycraftujete obvazy. Pár takových neúspěchů a zemřete na podchlazení či nějakou zákeřnou nemoc. Následuje respawn, zůstanou vám peníze i zkušenosti, ale žádné předměty, ubude vám trocha základního zdraví a hurá zpět mezi smrduté popelnice.
Po několika hodinách neustálého umírání a učení se zákonům ulice jsem se do hry začal dostávat hlouběji a hlouběji a křivka zábavnosti prudce vzrostla. Naučil jsem se, kde jsou deluxe popelnice s lepším jídlem, kde se nejvíce vyhazuje drogerie a dokonce i pár obchodů, kterým nevadí prodávat zfušovanou elektroniku z popelnic.
Virtuální život bezdomovce se tak stal celkem snesitelným a nezaskočila mě ani přicházející tuhá zima a sněhové přeháňky, které vystřídaly bouřky. Teplota totiž také může dost pocuchat už tak nalomené zdraví. Teplé oblečení je základ a pořádná podestýlka na spaní vás udrží v teple po delší dobu, a vy si tak užijete o pár minut víc potřebného spánku. Hobo: Tough Life jde v realismu ještě dál než většina přežívacích her a kromě jídla a spánku vás bude trápit i potřeba vyměšovací.
Bez komunikačních schopností nic nevyžebráte
Vedle fárání je nejpotřebnější asi dovednost komunikace. Když zrovna nebudete dolovat z kontejneru, vyrazíte (patřičně umytí, jinak se s vámi nikdo nebude bavit) do ulic a začnete žebrat. Čím vyšší budete mít komunikační úroveň, tím déle s vámi lidé jsou ochotni hovořit. Zpočátku jim sotva řeknete dobrý den a zeptáte se, zda věří v boha, ale na posledních levelech už stihnete probrat jejich víru, politické přesvědčení, prodat jim vlastnoručně opravenou konev, vykrást kapsy, v rámci questu doporučit obchod a dostat příspěvek na jídlo - a to všechno jedním dechem. Vše v typické slangové mluvě ulice.
Každý bezdomovec jednou dojde do bodu, kdy si postaví přístřešek. Ve hře jsou zatím tři místa, kde lze stavět. Později bude toto místo pro hru nesmírně důležité a půjde zde i spát, ale momentálně to možné není, a tak jsem si jen hrál s estetickým rozmístěním rozbitých stolečků, promočených matrací a skříní.
Kvůli hodně ranému stádiu vývoje tu ještě spousta věcí chybí a hra vám to dá sympaticky najevo tím, že zboří čtvrtou zeď a řekne, že na další obsah je třeba si počkat. Ale aspoň si tak lze udělat představu, kolik toho ještě přibude a že jde o celkem komplexní a zábavný počin.
Hra dokáže být hodně chytlavá, vážně bych nemyslel, že někdy napíšu, že je zábava se hrabat v popelnicích, ale v Hobo: Tough Life to tak je. Autoři musí vylepšit mnoho věcí, grafika má podivné DOF a po delší době z toho bolí oči a celkově hrací mapa postrádá nějaké zapamatovatelné poznávací body. Většina uliček je podobná jako vejce vejci a opětovné hledání obchodů nebo určitých lidí je prakticky nemožné, pokud nemáte fotografickou paměť. Mapa města, kterou si můžete koupit, příliš problém neřeší. Herní svět by se měl ještě pořádně rozrůst, tak snad autoři přijdou s lépe zapamatovatelnými lokacemi.
Ve hře by měl být i multiplayer až pro čtyři hráče, ale nepodařilo se mi do cizích světů připojit, ani nikomu do toho mého. O interakce jsem tedy byl zatím ochuzen stejně jako o mnoho dalších věcí, které jsou ve hře zatím pouze nastíněné. Určitě se budu pravidelně vracet a objevovat, co za novinky autoři připravili. Kostra hry, tak, jak je nyní, je ideální, autoři by jen měli rozšiřovat obsah a samozřejmě eliminovat četné bugy.
Snad se hra nebude postupně zjednodušovat a příliš randomizovat, popelnice s vyšší frekvencí určitých předmětů by určitě měly zůstat, přidává to hernímu světu na uvěřitelnosti. Asi největší slabinou je nyní monotónnost prostředí, ale to se může všechno do ostré verze hry ještě změnit. Velmi pomůže multiplayer, přidané questy a možnost bojovat.
Ačkoliv já mezi takové osoby nepatřím, vím, že existují jedinci, kteří znají každého kultovnějšího pražského bezdomovce a pravděpodobně i součet jeho duševních i kožních chorob. Pro takové gurmány bude Hobo: Tough Life povinností, ale už teď je jisté, že dokáže nabídnout zajímavý zážitek i běžným hráčům, kteří by rádi zkusili zase trochu jinak pojatou survival hru s realistickým zázemím, prostou zombie, mutantů nebo dinosaurů. Pokud vám nevadí hry s předběžným přístupem, Hobo: Tough Life dejte šanci, protože to, co je zatím k vidění, působí velmi slibně.
Hra se prodává v předběžném přístupu na Steamu za 18,99 eura, tedy zhruba za 500 korun.