Co dělá takový teoretický fyzik, nebo matematik po práci, kdy si chce takříkajíc „dáchnout“? Přece hraje počítačové hry. To je přesně náplň hry Atum, hlavní postava v ní hraje počítačovou hru. Doslovně: Hráči je zprostředkován pohled z očí kohosi, kdo hraje. Ve hře vidíte jeho ruce a usedáte k počítači, na kterém se spouští jakási graficky zajímavá a atmosférická arkáda. Postava v této arkádě skáče přes překážky, používá žebříky a tlačítka a vše se zdá jen trošku divné. Ale to jen do chvíle, kdy postava nemůže dál, protože před ním leží překážka v podobě několika výbušných barelů. Hráč hrající tuto arkádu (nikoliv ona postava v arkádě) se rozhlédne po svém pokoji, uvidí zapalovač, vezme jej, přiloží k monitoru počítače a sudy zapálí, čímž je cesta dál volná. Chápete? Atum bourá nejen čtvrtou zeď, ale všechny zdi mezi vámi, hrající hlavní postavou a postavou v arkádě, kterou hrajete vy, ale i postava ve hře. Kromě zapalování je možné ještě napájet generátory pomocí baterie, zamlžovat kamery cigaretovým dýmem a používat magnet k přitahování určitých předmětů. Atum je neskutečně zvláštní dílo. S podobným jste se ještě neměli tu čest setkat. Už jen prostředí pokoje, ve kterém se hra odehrává je námětem na diskusi a to nejen laickou, ale i akademickou pro ty, kteří vědí, co všechny narážky znamenají.