„Zdá se, že je to charakterový rys,“ konstatuje Gabe Newell, šéf Valve.
„Všichni si myslí, že chtějí spoustu autonomie, a že si věci chtějí řídit sami. Zjistili jsme ale, že to tak u řady lidí není. Existují opravdu schopní úspěšní vývojáři, co v takovém prostředí nebudou fungovat dobře. A navíc musíte mít vážně rádi zákazníky,“ objasnil Newell pro server Gamastura.
Erik Johnson z Valve pak dodal, že je také třeba zapomenout na ego. Musíte totiž často reagovat na připomínky hráčů, ze kterých vyplývá, že jste se zmýlili.
„Pokud vás netěší, že děláte chyby, a pokud to nevnímáte jako způsob, jak se zlepšit, může vás to rozhodit. Existuje spousta skvělých vývojářů, pro které je Valve otřesným místem k práci.“
Tvůrčí postupy se však ve firmě lišily v dobách, kdy ještě vydávala krabicové verze her. Ty totiž měly fixní data vydání.
„Například ke konci (vývoje) Haf-Lifu jsme se rozdělili (na skupiny) podle chyb. ‚Čí je tahle? Běž a oprav to. Ty běž a oprav tamto. Kolik chyb jste kdo vyřešili?‘ Mělo to jasnou strukturu,“ vzpomíná Johnson.
Ty doby jsou však pryč a Newell tvrdí, že lidé ve Valve musí pracovat bez záchytných sítí. „Mezi vámi a zákazníky nic není. Ráno můžete přijít do práce a okolo druhé odpoledne jste vy***ali s milionem zákazníků,“ upozorňuje Newell.
Valve totiž využívá plochou organizační strukturu bez manažerů a pracovních pozic. Kdokoliv se kdykoliv může přidat k libovolnému projektu, který ho zaujal.
Tak například začala vznikat hra DOTA 2, jež byla původně projektem jednoho programátora. Jakmile ale ostatní lidé viděli první výsledky, přidali se k němu další vývojáři a tým postupně rostl.