Římská doba se vrací v titulové tsunami, ale nikdo si zatím nedovolil vyjet s pouhým nápadem arény a soubojů gladiátorů. Nikdo. Gladiators of Rome studia Cat Daddy Games nacházejí v jednoduchosti ozvěnu budoucího úspěchu - vzpomeňme si na nakažlivou střílečku Zax: Alien Hunter, která s minimem invence dokázala vyvolat maximální herní trans. Formou připomíná GoR staré dobré Mortal Kombat, ovšem ve skutečnosti je každý aktivní gladiátor osobností s několika atributy a možností výzbroje, takže se k akci přidává nezanedbatelný prvek dobrodružnosti a osobního vývoje. V kostce popsáno, hráč coby majitel školy pro gladiátory dostane několik nýmandů a skrz turnajový systém je vypiplává pro zápas v císařských amfiteátrech, kde samotný caesar může chrabrému bojovníkovi udělit svobodu. Ne každému se to podaří, gladiátoři byli vždy spotřebním zbožím a cesta ke svobodě jednoho je lemována rozsekanými mrtvolami těch méně úspěšných. Během výcviku musí manažer zařizovat čerstvé otroky, zbraně, brnění a pořádný výcvik. "Nápad vznikl tak, jak vzniká spousta skvělých nápadů. Někdo přišel a řekl: 'Hele, myslím, že udělat to takhle by bylo fajn...' a bylo to," vypráví o první buňce herního organismu producent Chris Owen z partnerské firmy Activision Value. AV má na starosti právě nízkorozpočtové hry a dává tak šanci malým vývojářům - ve skutečnosti však číhá na malé ryby, co mohou vyrůst do žraloků.
V návrhářském týmu se pohybují jedinci gznalí římské historie, samotní designéři samozřejmě studují italské reálie, aby co nejvěrněji vystihli tehdejší život - pravda, jen život v aréně, přesto staví před grafiky obtížný úkol při vykreslování dobových zbraní a zbroje. "Každá zbraň ovlivňuje styl boje a rychlost úderů společně s únavou bojovníka," říká Owen. Nebude chybět ani gladius anebo oblíbený Poseidonův trojzubec, se standardními palicemi, sekerami, šavlemi, kladivy, řetězy a sítěmi samozřejmě můžeme počítat. Stejně jako jsou v týmu znalci římského života a latiny, jsou všichni návrháři proškoleni holyywoodskými filmy z římského prostředí od Ben Hura po Gladiátora, aby věděli, co hře nesmí chybět. Vedle samotných gladiátorů a jejich vybavení mají premiérovat zabíjecí udělátka jako různé bojové vozíky tažené koňmi, pasti, umělé překážky nebo čistě neutrální lvi - padni komu padni, lvovi je to jedno. Mluvíme-li o nepřátelích, musí se zvýraznit unikátnost každého lidského oponenta, jejichž schopnosti plynule stoupají, až se objeví finální boss - ano, přesně jako v akční hře. A to není vše, díky možnosti ovládat několik gladiátorů najednou se Chris Owen domnívá, že by se dalo o hře mluvit jako o akčně-rpg-sportovním simulátoru. Ale fuj!
Vyhraný souboj neznamená konstantní odměnu ve formě trénovacích bodů - jejich počet určí samotné publiku podle spokojenosti s borcovým výkonem. Úspěch u diváků se propočítává na základě zasazených úderů a přijatých ran, počtu zabitých protivníků a dalších faktorů, jako je například odsekávaní nepřátelských končetin pomocí speciálních seků. Při extra-efektním kombu dav začne šílet a body vesele naskakují. Jednotlivé vlastnosti kromě obvyklé síly, vytrvalosti a rychlosti obsahují specializaci na určitý typ zbraně, po několika kolech se tedy z gladiátorů dá vycvičit pestrá úderná jednotka a nezbude než se smířit se starým nápisem vytesaným do bran amfiteátrů: Ave Caesar morituri te salutant! My jdoucí na smrt zdravíme císaře! Vzhledem k propracovanosti hry pro jednoho hráče a očividným výhodám případného multiplayeru zaskočí všechny hráče jeho plánované vynechání. Snad někdo krátkozrakým programátorům sejme šátek z očí, zvlášť, když rutiny pro síťové rozhraní naleznou na každém open-source serveru. Gladiators of Rome můžeme očekávat na začátku listopadu.
