V roce 2012 představil reportér Adam Kovic z youtubového kanálu Machinima vznikající střílečku Far Cry 3 slovy, že „je to jako Skyrim se zbraněmi,“ tato hláška se pak stala internetovým memem, kterým se lidé vysmívali špatně použitým přirovnáním.
I souboje s otravnými krysami mohou být zábavné.
Jenže v rámci posměchu se tak trochu pozapomnělo na to, že zahrát si nějaké fantasy v otevřeném světě, ve kterém bychom mohli likvidovat nepřátele moderními zbraněmi, by vlastně mohlo být velmi zábavné. Až člověk říkající si na internetu Micky D pak tento koncept dotáhl do reality…
Ne tedy zrovna ve Skyrimu, ale u jiného dílu oblíbené série The Elder Scrolls - Daggerfallu. Ten je oproti svým pokračovatelům výrazně přímočařejší, což autorovi modifikace značně ulehčilo práci. Perličkou je, že pro své dílo nepoužil jen klasické univerzální videoherní bambitky, jako je brokovnice, pistole nebo kulomet, ale půjčil si výbavu z další legendární hry od Bethesdy.
Terminator: Future Shock sice nikdy nedosáhl proslulosti Duke Nukema, Dooma nebo Wolfensteina, i tak zanechal v herním průmyslu důležitou stopu. Byl totiž vůbec první střílečkou z pohledu první osoby, která umožňovala tzv. mouse look, tedy možnost rozhlížení se pomocí pohybu myši.
Vedle výše zmíněných „klasik“ pak nabízí bohatý arzenál, včetně laserových a plasmových pušek, granátometu, a dokonce i raketometu.
Po použití modifikace můžete tyto zbraně najít přímo ve hře, vyrobit si je nebo zakoupit u obchodníků. Zajímavé je, že nemusíte řešit množství munice, místo toho hra sleduje tzv. trvanlivost zbraně. Každopádně ať už si vyberete jakoukoliv, dokážete tím hru solidně rozbít, protože nepřátelé si proti takové kadenci z dálky nedokážou poradit.
Jedinou nevýhodou je, že k hraní budete potřebovat kopie obou her. V případě Daggerfallu to není problém, ten je oficiálně zdarma v digitálních obchodech (viz náš článek), u Terminátora je to horší. Hra se totiž už oficiálně neprodává ani na GOGu, a pokud čirou náhodou nejste majiteli originálního média, zůstanete odkázáni do legislativně šedého světa abandonwaru. Za tu legraci to ale možná stojí, ne?
