Minulý týden potěšil zejména milovníky klasiky. Jasnou jedničkou se totiž stala hra Dune 3 - původem ruské pokračování titulu, jenž založil slávu realtimových strategií. Ani další freewarovky ale nebyly k zahození, více už ale v seznamu níže.
Magazín tentokrát přinesl obsáhlý rozhovor o RPG projektu Cardhalia se Sýkorovým Manufactoriem - hra připomíná parádně kreslenou variaci na Dungeon Mastera a dost možná o ní ještě hodně uslyšíme. Páteční příspěvek pak byl věnován opět českým sportovním manažerům - tentokrát jsme pro vás shrnuli informace o třech vůbec nejočekávanějších projektech. Více už zde.
Stejně jako minule byl i tento týden pořádně nacpaný novinkami i PH žurnál. Přinesli jsme nové informace z týmu Fast Development, zprávu o nové homepage týmu CX-Crew, vůbec první obrazové ukázky z adventury LSARS a neméně nadějné strategie Nieflheim, zprávu o uložení k ledu projektu Sektor XIV 2, zajímavé technologické demo RPG Sub Quest 2, info o vývoji nové minihry Trosečník, krátkou glosu k povedenému webu Vampyre Softworks, zprávu o online verzi F1 Manageru, vyhlášení třetího kola vývojářské rychlosoutěže, oznámení 3D akce od týmu Binary Magics, znovuzprovoznění serveru Gamecode a konečně informacím o kontroverzních Heroes of Princes and Shits.
Bomb the City - zničte město!
Hra Bomb the City má podtitulek Baghdad: Bomb The Siege. To již leccos vypovídá o jejím námětu. Hráči je do rukou vloženo ovládání moderního amerického bombardovacího letounu, jenž je členem útočného svazu mířícího k hlavnímu městu Iráku, Bagdádu. Saddámův hlavní stan a sídelní město musí být srovnáno se zemí, ať už se jedná o civilní budovy, dopravní vozidla, logistiku, či tanky a vojenské jednotky. Ovšem není to jen tak. Letadlo prolétává poměrně rychle horizotálním směrem zleva doprava, pokaždé se pak zase vrací z druhé strany, ovšem o něco níž než předtím. A pokud by se náhodou stalo, že hráč nestihne včas snížit všechny mrakodrapy na takovou úroveň, že se bombardér ladně přenese nad jejich střechou, následoval by neodvratný náraz a katastrofa, jejímž důsledkem by byla krom všech materiálních škod a škod na životech civilistů též smrt pilota, potažmo zkažená mise, potažmo – konec hry. Princip Bomb the City je – jak každý sám vidí – neuvěřitelně prostý, přitom však stejně zábavný a jako oddechovka na pár minut se tato miniaturní freewarovka hodí perfektně.
Dune 3 - pramáti všech RTS je zpět a ve formě!
V historii se objevilo už několik opravdu dobrých počítačových her, jež zpracovávaly prostředí Herbetovy ságy Duna. Vůbec první Dune byla adventura mixovaná se strategií a ač výtečná, upadla víceméně v zapomnění. Zato Dune 2 je jméno známé ještě dnes, a to už od jejího vydání uplynulo dobrých dvanáct let. Druhá Duna totiž založila svébytný žánr v rámci strategických her, žánr RTS, tedy v současné době s přehledem nejzastoupenější a mezi hráči též nejoblíbenější. Navíc nabídla úchvatné prostředí, které bylo integrované do hry: pouště s písečnými červy byly skutečně nebezpečné pro techniku, naopak stavět bylo možné jen na skalách, a to ještě pokud možno na betonových deskách kvůli nebezpečí zemětřesení. A není divu, že základní surovinou se stalo koření. Dále už vše šlo v kolotoči těžba – výstavba základny – výroba jednotek – boj – zničení základny nepřítele. Přesto proti dalším nemastným neslaným klonům měla Duna 2 něco navíc: tři strany konfliktu s výrazně odlišnými jednotkami. Třetí Duna vypadá úplně stejně jako druhá, neboť je jejím věrným remakem. Opět tedy o vládu nad Arrakisem bojují klany Atreidů, Harkonnenů a Ordů a opět jsou Atreidové čestní bojovníci využívající nejmodernějších technologií a pomoci pouštního lidu fremenů, opět Harkonnenové preferují brutální sílu a mají k dispozici ultimátní jadernou zbraň a opět jsou Ordové zákeřní převlékači kabátů a dokáží přebarvit speciálními tanky nepřátelské jednotky na svou stranu...
Lederzwerge - nadržení trpaslíci
Erotické arkády Swen a Swen Zwo si získaly svého času slušnou oblibu. Nejeden hráč si jimi krátil dlouhou chvíli, s úsměvem na tváři vyvolaným humorným ztvárněním sexuálních radovánek ovčího rodu. A reklamní partneři úspěšné německé firmy Phenomedia AG neváhali přijít s další zakázkou. Tentokrát se totiž autoři pustili na výrazně tenčí led. Hlavními hrdiny jsou trpaslíci, oživlé klasické verze sádrových nevkusností, jež si Němci tak rádi staví na své pečlivě upravené zahrádky. Není divu, že si neustálým stáním na témže místě znavení chlapíčci chtějí užít také trochu plnohodnotného pohlavního života. Ale má to jeden háček. Trpaslice neexistují. Fanoušci Tolkiena možná namítnou, že právě tento mýtus vyvrací ve filmových Dvou věžích Gimli, autoři hry Lederzwerge mu ale nevěří a raději dají na vlastní úsudek. A ten zní: trpaslíci nemají ženy. Přesto by si rádi užili. Zbývá jim jen homosexuální styk. To je ale neslušné, nechutné a rozhodně by to neměli dělat na veřejnosti. A rozhodli se tedy udělat z hráčů strážce pořádku, kteří nadržencům v červených čepičkách utnou tipec…
Martyrdom Dungeon - oddechové kobkaření
Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami vládl svému královstí mocný Král. Nebyl ovšem zase až tak mocný, jinak by si asi nenechal vyfouknout svoji jedinou, milovanou a patřičně rozmazlovanou dceru Princeznu. Ale ono nažhavené dračí příšeře se těžko odporuje. Drak Princeznu bryskně popadl, naložil na záda a odtáhl hluboko do temných jeskyní, známých jako Martyrom Dungeon (jak se něco tak obřího protáhne úzkými tunely, to prý ať nikdo raději neřeší). Král nelenil a vypsal vysoko odměnu za nalezení svého drahého potomka (království a půl princezny, nebo to bylo naopak?). Mnoho odvážných mužů se vyzbrojilo a vrhlo do útrob Martyrdomu, žádný se ale nevrátil. Král už pomalu ztrácel naději, když vtom se jako na zavolanou z křížové výpravy vrátil proslulý sir Rytíř. Chrabrý válečník neváhal a vydal se do osm pater čítajících kobek jako správný kladný hrdina… Martyrdom Dungeon je jinak příjemná hra ve stylu ADOMa či Nethacku, která si na nic nehraje, nedisponuje revolučním zpracováním, ale zase spolehlivě pobaví. A to se cení.
Puddy Penguin - tučňák versus yetti
Puddy Penguin je velice krátkou hrou. K jejímu úspěšnému dokončení postačí zhruba deset minut hraní, několik dialogů a kombinace celkem asi pěti předmětů. Příběh je prostý, ale hezky zpracovaný – a zejména menším dětem se určitě dobrodružství roztomilého tučňáka mohou snadno zalíbit. Jediným problémem pro ně může být angličtina, nicméně textů ve hře zase příliš mnoho není a celkově je dost intuitivní. Jen ovládání mohlo být vyřešeno lépe, než sierrovskou měnící se ikonou – než hráč pochopí, který z ne zcela zřejmých piktogramů znamená akci chůze, který sbírání předmětů, prozkoumávání, mluvení atd., chvíli to přece jen potrvá. Ve srovnání s celou freeware adventurní scénou není Puddy Penguin ničím víc, než nadprůměrně technicky zpracovanou, avšak krátkou hrou, která může zpestřit pracovní pauzu či zabavit otravné děcko.
Karateka - parádně provedený remake
Karateka. Ačkoliv dnes už velkému počtu hráčů toto jméno nic neřekne, stále se snad najdou takoví, kterým při jeho vyslovení srdce pookřeje a začnou nostalgicky vzpomínat na dřevní doby herního průmyslu. Remake Karateky je zhruba stejně chytlavý jako původní hra, přilepí hráče k monitoru, dokud po mnoha pokusech konečně nedotáhnou vše do vítězného konce a princezna Mariko nebude konečně osvobozena. Na druhou stranu, v konkurenci i jen volně šířitelných bojovek se bohužel neřadí na úplnou špičku. Kupříkladu nedávno na Plných hrách recenzovaný titul Alicuu nabízí streetfighterovskou variabilitu i grafické zpracování a je výrazně lepší variantou, mezi čtenáři úspěšné International 64k-rate je zase velikostí nesrovnatelně menší – a zábava s ním je přitom prakticky totožná. Ovšem nová Karateka je určena podle všeho zejména těm, kdo si zamilovali původní mechnerovskou verzi v době svých herních začátků – a takovým lidem ji lze beze všech okolků doporučit.
Sky of Fire - ochraňte vzducholodě
Oč ve hře Sky of Fire vlastně jde? V roce 2732 se organizace známá jako Armáda Strachu snaží ovládnout poslední zbytky lidstva. Jediný kdo se postavil na odpor je malá skupina rebelů bojujících o přežití. Jejich tajná zbraň a poslední naděje je Becherovka. Chránit ony Becherovky je cíl hned vaší první mise. Tyto nápoje se převáží z místa A do místa B ve dvou velkých vzducholodích a vy jako hráč ovládáte malý letoun, který má tyto vzducholodě chránit, což uvidíte sami, že nejde o nijak lehkou záležitost. Samozřejmostí je, že vám cestu bude komplikovat pěkná várka nepřátel. Kromě věží s kulomety se vás snaží zničit i cizí letouny. Ani po grafické stránce hra neztrácí, přesto jí však do ideálu hratelného simulátoru přece jen něco málo chybí.
