Otevreny dopis Oldrichu Hejtmankovi, spolumajiteli casopisu Score
Ne ze by mi na tom (a pravdepodobne ani tobe) nejak moc zalezelo, kazdej uz delame nekde jinde a v necem jinym, ale rad bych se po urcite dobe vyjadril k tomu, co se prave pred rokem stalo ve Score. Chci se konecne po delsi dobe vyjadrit k situaci tykajici se meho odchodu z casopisu. V posledni dobe jsem se doslechl o tvych problemech s Elfmarkem a vybavila se mi cela komicnost situace a zaroven mi to pripomnelo, ze jsem se vlastne k cele udalosti jeste ani nevyjadril. Ted, kdyz uz se na celou zalezitost muzeme divat z retrospektivy, to napravim.
Vezmeme to od zacatku. Zatimco my s Honzou "ICEm" jsme ti prakticky zalozili, rozjeli a zpopularizovali pilirovou publikaci soucasneho Elfmarkova "imperia", oba si nas totalne vypekl: podil na CDcku, ktere jsem ti osobne vymyslel, vnutil a rozjel, i slibeny nepatrny podil na casopisu, to vsechno byly jenom kecy, ktere se casem rozplynuly v nic: veskera nase prace skoncila v tvych rukou a podily si nam zaprel. Ano, samozrejme, ze si celej projekt financne zajistil bez cehoz by Score nikdy nemohlo vzniknout, ale to same plati i na druhe strane - my s Icem jsme byli tim druhym pilirem, ktery dal celemu projektu vzniknout. Ovsem fajn - vyhral jsi, pochopitelne, jak take jinak kdyz jsme byli mladi a nezkuseni kluci, kteri ti vsechno proste rozjeli a tys vyuzil toho, jak lehke nas bylo obalamutit a ze vseho si nas polehoucku vysoupnout, tak uz to mezi obchodniky-pokrytci chodi.
V prvnich letech bylo mnoho uspechu a neuspechu (jednoho dne si take prisel vypujcit do redakce nejake hry nejakej neznamej polda Elfmark) az se vsechno uplne sesypalo, ja s Icem jsme odesli nebo byli odejiti a Karel Papik se stal bez jakekoliv predchozi zkusenosti s hernim casopisem sefredaktorem. Ale ani on dlouho nevydrzel sledovat jak "kde se vzal tu se vzal" novopeceny radobypodnikatel Elfmark zkousi sve marketingove experimenty na casopisu o jehoz chodu a strukture nema ani pojeti. Jak to uz u tebe byva zvykem (viz Sinagl a dalsi slepe ulicky), najal sis v Elfmarkovi dalsiho "nezbytneho" pomocnika, kterej ti svyma sladkyma recickama vykecal diru do hlavy o tom, jak se vsechno musi zmenit a takovy ty chytry kecy. Netrvalo dlouho a Karel Papik odesel do Gamestaru jelikoz uznal za nemozne s Elfmarkem byt jen, cituji: "dalsi sekundu spolupracovat aniz by ho musel zabit" a tak nezbylo nez zvednout telefon a pokornym hlaskem pozadat odejiteho Andrewa, aby zachranil situaci a dal casopis bez jakekoliv redakce, struktury a radu opet dohromady. Slovo dalo slovo a ja jsem casopis v sestupne tendenci prodejnosti i popularity behem sesti mesicu dostal opet na prvni pricku prodejnosti (plus minus par stovek kusu kde jsme byli vepri s Levelem). Elfmarkovi, ktery se mezitim stal necim jako generalnim reditelem deseti lidi, se to strasne zamlouvalo a mel spoustu kecu o tom, jak to skvele vedu a jak na me neda dopustit.
A pak prisla zajimava vec. Majiteli JRC Pavlickovi se prestalo libit, ze ze Score odmitam jako sefredaktor udelat cviceneho psika, ktery bude JRC na slovo poslouchat (jako byl napr. zesnuly PC Gamer, o kterem jen malokdo vi, ze v nem mel prsty Elfmark a Art Consulting) a tak zacal rejpat vsude mozne, aby dostal situaci pod kontrolu. Zezacatku mel sice Elfmark hromadu tatinkovskejch kecu o tom, jak vsichni stojime pri sobe a jak on stoji za mnou a za vsim co delam (vcetne vymeny tiskovych podkladu s Polskem a Bulharskem, o ktere celou dobu moc dobre vedel a souhlasil s ni jako s jedinym vychodiskem ze situace kdy nam monopol JRC odepiral podporu). Ale najednou to zcista jasna nejak zasmrdelo a Andrew se stal ze dne na den prebytecnej.
Trvalo to rok nez jsem se poruznu dovtipil a domyslel si co se vlastne stalo. Bylo to asi takhle: Pavlicek, liska mazana, pochopil, ze pres vyhruzky cesta nevede a ja jako sefredaktor si Score zcenzurovat nenecham a tak prislo na mazanejsi reseni situace, kterym byla obchodni nabidka. Nabidka pravdepodobne znela tak, ze kdyz budu odejit ze Score, jakoby se s casopisem usmiri velke herni firmy na zapade (jejichz zapal proti me osobe profesionalne rozdmychala s redaktorem konkurencniho casopisu se intimne stykajici Petra Holubova alias Daniela Bohacova) a Score opet ziska podporu JRC. Soucasti nabidky take asi bylo, a v tom je ta krasa cele operace, ze Elfmark dostane nejakou peknou "motivacni" tresnicku k tomu (at uz soukromej nebo pres Art-Consulting tazenej interest ve zkrachovalym PC Gameru a nebo mozna zajimave distribucni podminky pro soukrome Elfmarkovy aktivity jako jsou ceske herni navodove publikace ci buhvico - kdo vi?). At uz ale motivacni tresnickou bylo cokoliv, bylo to jiste docela lakave a hlavne to bylo domluveno dlouho predtim, nez se jakoby "prislo" na nejake moje soukrome velezrady. Je rovnez zajimave, ze ac byly me udajne spatne skutky vsemozne propirany a diskutovany, nikdy, a jeste jednou zduraznuju NIKDY, nikdo neprisel s zadnym konkretnim dukazem o tom, ze jsem provedl neco spatneho. Na to jak to vsechno bylo "velke" az to vedlo k vymene sefredaktora bylo okolo cele zalezitosti hodne rychle velke ticho, nikdo nikoho nezaloval a nikdo se nesnazil prokazovat co konkretniho se vlastne stalo. Vsechno to byla jen predem pripravena a promyslena hromada lzi, ze ktere mely konkretni osoby konkretni uzitek, k cemuz se dostaneme.
Kdyz byla cela akce pripravena, byl premluven spolumajitel Score Nick Pendrell - docela solidni chlap, casto plny vycitek okolo Oldova pokryteckeho pocinani a nasel se nahodny podrazak z meho stavajiciho redakcniho tymu (jeden takovej co neodmlouva a rychle kejvne na vsechno, co mu vrchnost rekne jenom aby se dostal ke korytu), v tomto pripade to byl Tomas Zvelebil, ktereho jsem tesne predtim sam do Score najmul, abych se po dvou mesicich spoluprace dozvedel, ze ho to sice mzri, ale sefredaktor bude uz on (Zvelebilovi se behem rekordni doby jedineho roku podarilo z drive kultovniho casopisu udelal teenagerskou komercni brecku lezouci do riti JRC s pomalu ale jiste klesajici prodejnosti - jak take jinak, kde se vzal tu se vzal a nemel nejmensi zkusenost s tvorbou casopisu, ano, i takovym lidem je v padesatitisicovem periodiku nabizen sefredaktorsky post). Pak uz slo vsechno raz na raz podle pripraveneho scenare. Behem jedineho dne jsem byl vyhozen z casopisu, jehoz prodejnostni tentenci jsem doslova a dopismene vzkrisl z mrtvych, jak mi nejednou podlejzave suskal Elfmark kdyz jeste nekomu potreboval podlejzat (v tom byl soucasnej chief operator vzdycky hodne dobrej a proto se na svoji pozici z uplny nuly taky dostal). S mym odchodem byla dale spojena jeste jedna zajimavost - Pavlicek z JRC nejdriv tvrdil, ze problemy se Score jsou globalniho charakteru a ze nemaji souvislost se zadnou konkretni osobnosti. Pak jsem byl ale vyhozen ja a do Score se najednou do mesice vetsina podpory vratila.. zvlastni, ze ano? Ale to jeste neni vsechno. Teprve pote, co se do Score vratila podpora JRC, byli bezduvodne vyhazeni prakticky vsichni moji redaktori, personal pracujici na Score CD a na Score webu a vubec skoro vsichni lidi, vetsinou velice schopni novinari, kteri Score delali. Opravdu zvlastni, nelogicke poradi veci, nemyslite? V podstate se to da ale jednoduse vysvetit: Pavlicek chtel me pryc, ale s Elfmarkem se domluvili, ze to zaobali tak, ze vsechno bude naoko vypadat jako celkovy problem casopisu Score. Az budu pryc, podpora se potichu vrati zpatky (podpora, ktera byla, je a nejspis i bude vzdycky a pro vsechny casopisy naprosto nedostatecna, protoze dusi vsechny vtloukanim svych monopolnich zajmu). Teprve pote co boure pominula a situace prestala byt chaoticka, vyhazel zdanlive bez duvodu vsechny me lidi z redakce za ticheho souhlasu Elfmarka Zvelebil. Neudelal to pro casopis, ale proto, aby se u sveho noveho korytka posichroval. Zvelebil mozna ani nevedel, ze mu Elfmark dovolil vsechny ty skvele lidi sebevrazedne vyhazet proto, protoze je on sam je paranoidni a byl presvedcen o tom, ze tito lide budou navzdy mymi nebezpecnymi duverniky. Na druhou stranu se mozna na masovem odchodu vsech stavajicich redaktoru proste a jednoduse oba dohodli, vylevajic si z dusicek sve paranoidni strachy a bolistky a privirajic oci nad tim, ze uplne decimuji casopis. Jak to rikaji cinsti komuniste? Nejlepe se nova dejinna era pise na cisty list papiru.
Olda se, jako obvykle, jen zpovzdali na celou operaci dival, nemaje nejmensi vycitku, nebo byt jen vlidneho slova ci podekovani cloveku, ktery mu Score dal s Icem cele do hromady. Je dost mozne, ze vsechno sledoval pouze z povzdali a vlastne ani poradne nevedel o co jde. Faktem je, ze se mnou o celem problemu ani jednou nepromluvil, ani nepoukazal na zadne nedostatky v me praci. Proste a jednoduse bez jakehokoliv slova z Ameriky jednoho dne podepsal me propusteni. Jeho naivita je pritom opravdu spektakularni, protoze v ten samy moment prakticky odevzdaval celou firmu Art Consulting do rukou cloveku, ktery je neuveritelne obratnym tunelarem a jako schopna mysicka si po celou dobu Oldovy nepritomnosti potichoucku hrabal cesticky jak celou operaci pumpnout o co nejvice penez. Elmarkova motivace dostat me ze Score nemusela byt motivovana jen vyse zminenymi nepodlozenymi "dohodami mocnych", ale mohla logicky vychazet take z toho, ze ja jsem od sameho pocatku pracoval pouze pod Oldovou jurisdikci, aby se mi pricinlivy laik Elmark nemotal do odvadene prace a proto jsem byl potencialne nebezpecnym protivnikem, ci, lepe receno, byl jsem ves v kozichu, ze ktereho uz Elfmarkovi potichoucku zacinaly kapat (a doposud kapou) slusne zlataky. Proto se Elfmark rozhodl nebyt oporou v mem boji za samostatnost casopisu tak dlouho, jak sliboval.
Je skutecne zajimave rekapitulovat po roce jak se situace dale vyvinula. Drivejsi slava a prodejnost Score se pomalu ale jiste propada na hnojiste dejin. Donedavna tuctovy poskok Elfmark si stavi milionovou vilku v luxusni ctrti Prahy aniz by kdokoliv tusil odkud najednou vsechny ty penize vlastne vzal a Olda z Ameriky beduje kam se mu ztraci miliony z krachujici firmy. JRC si dale mele svou monopolni odrhovacku a Zvelebil ma pod kontrolou stejne zpupnou redakci jako byla ta moje. Pro externiho pozorovatele, ktery nevidi sirsi souvislosti, se proste tenkrat jenom vymenil sefredaktor. Ale verte mi - bylo to tehda podstatne zapeklitejsi a bylo v tom HODNE osobnich zajmu, ktere nemely se solidnosti casopisu vubec nic spolecneho. Tenhle dopis jsem na rozloucenou s hernim svetem napsal proto, abych veskerym priznivcum casopisu Score (pokud jeste nejaci po vsech tech peripetiich a po neskutecnem zbanalizovani publikace zbyli) pomohl nejen najit cestu vsim tim svinstvem, ale hlavne abych i poukazal na hlavni strujce celeho podivneho deni ve Score pred dvanacti mesici - to jest na pana Elfmarka a na Oldricha Hejtmanka, kteri celou akci pripravili a pak si potichu umyli ruce (Zvelebil zafungoval jenom jako loutka, ktera bude odkopnuta v momente kdy k tomu bude sebemensi duvod). Score je ted prakticky uz mrtva voda, ktera bude brzy rozdrcena neoblomne meloucimi mlyny velkych korporaci v kombinaci s neschopnosti soucasneho sefredaktora delat jakoukoli novinarskou praci. Olda je nekde v Americe za kopeckama a Elfmark ma slusne nahrabano na to, aby se na vsechno vybodl a jako kazdy nasyceny tunelar se v tichosti odklidil kamsi do pozadi. Vsichni, komu drive na Score opravdu zalezelo - ja a Ice, hromada skvelych redaktoru a prispevovatelu a hlavne nasi pohodovi ctenari (kterym bych timto mozna malicko se zpozdenim, ale prece, rad podekoval za vsechnu tu podporu co nam davali), se ted muzou jen s mrazenim v zadech divat co vlastne z naseho bezvadneho snu nakonec stalo: komercni brak tvoreny tymem baseballistu a operovany radobypodnikatelem uzce spojenym se stavajicim hernim monopolem. Pekne ze? Inu, snad to vyjde priste ;)
Zaverem bych rad podotknul, ze jsem hrozne rad, ze mam eru pocitacovych casopisu uz za sebou. Ted pracuju v erotice na www.escort.cz a i kdyz je to podstatne drsnejsi branze a casto i dost namahava prace, o pokrytectvi v takovem rozsahu, na jaky jsem si zvykl za ta leta co jsem se pachtil se Score, si ted muzu nechat jenom zdat.
Dik za pozornost.
