Antonio začal hry sbírat když mu bylo dvanáct let. Jeho prvním kouskem byl legendární Golden Axe, na nějž dodnes nedá dopustit. Nyní má her tolik, že jimi vytapetoval stěny veliké místnosti a to ještě musí dávat některé kusy do vedlejšího kumbálku.
Antiniovou nejoblíbenější hrou je Castlevania 4.
Sbírka obsahuje většinu her vydaných na všechny generace PlayStationu i Xboxu, chybět však nemohou ani nejprofláklejší konzole od Nintenda (Wii, Wii U, Switch, Game Cube, Gameboy, 3DS) a Segy (32X, Dreamcast, Saturn) a dokonce i poměrně obskurní zařízení jako Turbografx nebo Super Famicom. PC platformě se Antonio vyhýbá, ostatně kdyby měl někde skladovat tehdejší gigantické krabice, asi by musel ve svém domě přistavit další patro.
Na jakou hru ze své sbírky nejraději vzpomíná? Je to Super Castlevania IV z roku 1991. Starší hry má vůbec nejraději, protože představovaly opravdovou výzvu. „Dohrání hry tehdy přinášelo neuvěřitelné nadšení z úspěchu, spokojenost a štěstí,“ vzpomíná s nostalgií.
A lidé si stěžují, že mají v počítačích moc herních klientů. Představte si, jaké peklo musí být najít tu správnou hru v tomto množství.
Všechny hry samozřejmě nemá jen na ozdobu a díky zásobě víc než sta kusů hardware si může kteroukoli z nich kdykoli zahrát. Což také často s oblibou činí. „Mám seznam her, které si chci zahrát. Na další titul se přesunuji až když s tím stávajícím skončím. Pravidelně seznam obnovuji o nové přírůstky do sbírky,“ řekl zástupcům Guinnesovy knihy rekordů.
Jestli ovšem existuje nějaká paní Montieorová, je dost pravděpodobné, že se k většině své sbírky stejně nikdy nedostane
Antonia tak můžeme zařadit po bok výjimečných pařanů, jako je Bahrajnec Hakam Karim, držitel Guinnessova rekordu v počtu dosažených platinových trofejí, nebo Australan Joel Hopkins, který si ve sklepě postavil ultimátní herní doupě.
