Test řadičů RAIDu pro rozhraní
Serial ATA
Občas mě napadne otázka, kolik z vás má asi ve svém
počítači propojené pevné disky do pole zvaného RAID – a téma této minutky je
vhodnou příležitostí k tomu, abych se vás formou ankety pod článkem
dotázal. Výrobci základních desek stále častěji nabízejí na svých produktech za
nevelké příplatky integrované řadiče RAIDu, které umožňují vytvořit
z našich pevných disků (máme-li alespoň dva) něco kvalitativně nového –
rychlejšího a/nebo spolehlivějšího, než by byly ony disky ve své prosté,
jednotlivé podobě. Pro ty, kteří jsou pojmem RAID zcela nedotčeni, úvodem malá
exkurze.
Pojem RAID (Redundant Array of Inexpensive Disks) vznikl na Kalifornské univerzitě v Berkeley roku 1987 a charakterizuje ho myšlenka propojení několika menších levných disků do jednoho pole, které svými užitnými vlastnostmi překoná jeden velký a drahý disk. Princip RAIDu tedy spočívá v tom, že systém k několika fyzickým pevným diskům přistupuje jako k jednomu. Řadič RAIDu umožňuje současný zápis i čtení ze všech zúčastněných disků, což vám při aplikování malé násobilky objasní základní výhodu této věci: jestliže přenosová rychlost jednoho fyzického disku je X, pak přenosová rychlost pole dosahuje zhruba hodnot n x X, kde n je počet disků v poli. Přidáváním dalších disků samozřejmě nemůžeme přenosovou rychlost zvyšovat donekonečna, protože jsme omezeni maximální rychlostí použité sběrnice, ale kdo by chtěl taky kupovat do domácího počítače víc než dva až čtyři disky...
V současnosti je sice používáno více typů RAIDovských konfigurací, zabývat se ale budu jen dvěma „lidovými“ a implementačně jednoduchými, jejichž podporu na základních deskách nejčastěji najdeme. RAID 0 („nepravý“ RAID, protože při něm nedochází k žádné redundanci) dělá jen a pouze to, co je popsáno výše – rozděluje proud dat při zápisu na víc disků. Jeho výhodou je to, že je ze všech RAIDů nejrychlejší, nevýhodou to, že zkolabování kteréhokoli disku v poli znamená konec našich dat. RAID 1 naopak zabezpečuje ukládaná data tzv. zrcadlením (mirroring), což znamená, že stejná data jsou ukládána na dvě místa (zde je ona deklarovaná redundance). RAIDem 1 získáváme tedy vysoký stupeň bezpečnosti, ovšem za cenu dvojnásobných nároků na ukládací prostor a určitého snížení rychlosti (zápis je stejně pomalý jako u jednotlivého disku).
Server GamePC provedl porovnání čtyř řadičů RAIDu pro rozhraní Serial ATA: tří integrovaných na motherboardu a čtvrtého v podobě PCI karty. K čipům renomovaných RAIDovců Silicon Image Si3112 a Promise FastTrak 378 přibyl nedávno vypuštěný southbridge Intel ICH5-R a externí 3Ware 8506-4LP (který ovšem do této společnosti svými vlastnostmi příliš nezapadá). Testovalo se na systému s Pentiem 4 3.0C, základní deskou Asus P4C800-E Deluxe (čipset i875P) a Windows XP SP 1a, přičemž pole tvořily dva stejné 36GB disky WD360.
Ačkoli žádné z testovaných řešení dramaticky nevynikalo nad své soupeře, nejlepší dojem udělal intelovský ICH5-R, a to i díky své ceně, která nasvědčuje tomu, že Intel hodlá z RAIDu udělat běžné vybavení motherboardů. Příznivci procesorů AMD musejí zatím čekat, až VIA a SiS představí své vlastní integrované řadiče RAIDu (jsem na ně opravdu zvědav). Co se týče „nečipsetových“ řadičů, doporučuje server GamePC čip od Silicon Image, zejména kvůli snadnému nastavení a kvalitnímu softwaru.
Zdroj: GamePC
Vývoj intelovské technologie
Yamhill potvrzen z dalšího zdroje
Záhy poté, co firma AMD začala
přesvědčovat svět o blízkých perspektivách 64bitových procesorů a Intel
začal totéž popírat, jsme zaznamenali zvěsti o tajných pracích Intelu na
technologii Yamhill. Tato technologie má být
intelovskou verzí 64bitových rozšíření pro 32bitový procesor, tedy to, co AMD
nazývalo nejprve x86-64 a pak už definitivně AMD64. Yamhill je ovšem určen pro Pentia 4
a jejich následovníky, zatímco AMD64 pro Athlony 64 a Opterony. Nyní přišla
nová zpráva hovořící o pokračujícím úsilí Intelu na tomto poli, jejímž
autorem je investiční bankovní firma American Technology Research. Podle většiny
jejích zdrojů vzniká Yamhill na bázi
32bitového procesoru Xeon, do něhož jsou postupně implementována 64bitová
rozšíření. I když v oficiálních plánech Intelu není žádná zmínka
o 64 bitech, mohlo by se takto vybavené Pentium údajně objevit kolem roku
2005.
Zdroj: Silicon Strategies
