Herní průmysl je jedním z vůbec nejrychleji se vyvíjejících oborů současnosti a každým rokem v něm můžeme sledovat obrovský pokrok. Není to tak dávno, co jsme si kazili oči mžouráním do obrovských CRT monitorů a jen naše představivost dělala z těch pomalu se ploužících pixelů po obrazovce hrůzostrašné nepřátele.
Rozběhá váš počítač Crysis? Ale jistě že. Otázkou je spíše jakým způsobem.
Dnes se nás marketingová oddělení výrobců herního hardwaru neustále snaží přesvědčovat, že ten opravdový herní zážitek si odnesete jedině když budete hrát na dvoumetrové plazmě ve 4K rozlišení při 60 snímcích za sekundu.
A částečně mají i pravdu, většina mainstreamových značek totiž z veliké části sází jen na „wow efekt“ a audiovizuálními orgiemi maskují vyprázdněnost svého obsahu.
Držet krok s aktuálními trendy je však pro hráče poměrně nákladná a vzhledem k aktuálnímu nedostatku čipů na trhu i stresující záležitost. Jenže pokud chcete hrát aktuální pecky nemáte jinou možnost. Anebo ne?
Ne, to není adventura z roku 1992 ale loňský Cyberpunk 2077.
Ve skutečnosti existuje na světě spousta lidí, kteří ukazují, že pokud nepodlehnete svodům nablýskaných reklam, můžete si zahrát aktuální novinky i na skutečné letitých konfiguracích.
Hraním na minimální detaily se dlouhodobě zabývá youtuber vystupující pod jménem LowSpecGamer, který ukazuje, že i nové hry se dají spustit i na hardwaru z „doby bronzové“.
Při troše šachování s konfiguračním soubory dokazuje, že lze rozběhat prakticky cokoliv na čemkoliv. Byť samozřejmě dopady na výslednou kvalitu obrazu jsou zcela devastující. Podívejte se například, jak vypadá takové Metro: Exodus ohlodané až na kost:
A ve své snaze není sám. Kanál RandomGaminginHD se vydal trochu jinou cestou a namísto osekávání detailů zkouší rozběhat relativně nové hry jako Fortnite nebo GTA V tak, že namísto ubírání efektů snižuje rozlišení.
Například na nízkonákladové GeForce 710 GT, která byla nouzovým řešením vhodným pro maximálně kancelářskou práci už v době svého vydání v roce 2016, se použitelných hodnot dobral, až při hodnotě 128x72 pixely. To je mimochodem méně než měl například původní GameBoy z roku 1999.
Některé hry dokonce ani není potřeba násilně ohýbat externími zásahy do kódu hry a podporu minimalistických rozlišení nabízejí samy od sebe.
Třeba ZWORMz Gaming ve stejné kvalitě rozběhali PC port playstationového hitu Horizon Zero Dawn bez jakéhokoliv vnějšího zásahu. Hra je přitom stále použitelná a prezentujícímu se v tomto nastavení dokonce podařilo zabít několik nepřátel. Jen orientace v menu je poměrně obtížná, v této kvalitě je totiž text nečitelný.
Samozřejmě ze strany těchto youtuberů jde spíše jen o nadsázku a prostou snahu dokázat, že když se chce všechno je možné. Každý rozumný člověk by si raději vybral nějaký starší titul, který by si mohl vychutnat tak, jak jeho autoři skutečně zamýšleli, než aby se „na sílu“ hnal do nesmyslných kompromisů.
Podobné snahy nicméně nastavují zrcadlu současnému mainstreamu a ukazují, že technologické pozlátko tvoří naprosto zásadní část celkového zážitku a jen naprosté minimum her zůstane relevantních i deset let od svého vydání.
To ale není jen chyba her, ale zábavního průmyslu jako takového. Například na Predátora na monodabing ve VHS kvalitě bychom se s trochou nadsázky podívali klidně i hned, kdyby nám ovšem někdo v podobné kvalitě pustil třeba takového Avatara, asi bychom se nudou ukousali už během úvodní scény.
