Když jsme minule slibovali, že zajímavé věci z Game Developer Conference teprve přijdou, netušili jsme, jak zajímavé to nakonec bude. Ale stalo se. Největším překvapením GDC vyhlašujeme hru Stich and Cross (Stehuj a křiž nebo Steh a kříž), s níž vyhrál soutěž o nejlepší herní nápad náš oblíbený Rus Alexej Pažitnov, autor slavného Tetrisu. Naši slabost pro tuto klasickou hříčku a jejího stvořitele jasně dokazuje počet zmínek v rubrice GameEkonom, ale tato pozornost je zasloužená. Soutěž, jíž se Alexej účastnil, není zajištěna desetimístnou částkou v dolarech, ani s ní není spojena smlouva na uvedení hry. Výroční Game Design Challenge je přátelským kláním herních veteránů, které pořádá Eric Zimmerman ze společnosti GameLab . Účastníci soutěže měli za úkol vymyslet hru, kterou bude možné ovládat jehlou, nití a látkou namísto myši a klávesnice.
Vítěze vybralo obecenstvo prezentací, během nichž jednotliví tvůrci představovali své projekty. Jako měřítko hodnocení sloužila intenzita potlesku. Autor Tetrisu měl náskok díky svému jménu, povzbuzování obecenstva se mu dostalo ještě před tím, než vůbec otevřel ústa. A s čím Pažitnov vyhrál? No s nití a jehlou!
Jeho nápad byl geniálně jednoduchý a jednoduše geniální. Ve své hře proti sobě staví dva účastníky, kteří musejí šít tak rychle, jak jen to dokážou. Každý hráč drží v ruce vlastní jehlu a niť a čtvercový kus látky. Cílem hráčů je spojit jednolitým stehem dva protilehlé okraje látky, jeden tedy šije horizontálně, druhý vertikálně. Soupeřovu námahu lze překazit překřížením jeho dráhy. Výšivku obou hráčů přitom sleduje kamera a na monitoru zobrazuje sloučením obou obrazů jedno herní pole. S trochou šikovnosti si hru můžete zahrát i doma, stačí dvě webkamery a nějaké to drobné sladění obrazů.
Obhájce loňského titulu Harvey Smith z Midway Games, který se kdysi proslavil prací na hře Deus Ex, se Pažitnovovi neúspěšně postavil s mnohem propracovanější hrou Krejčího dcera o mladé dívce, která musí zachránit svého otce. Ve svém návrhu počítal Smith s ovladačem, který tvoří látka natažená na rámu ve tvaru sněžnice rozdělené na několik částí. Píchání jehlou do různých částí "ovladače" pak má vyvolat nějakou činnost. I přes začlenění propracovaného příběhu však píchání do různých částí sněžnice nevyvolalo takovou odezvu, jakou se mohly chlubit dostihy v šití.
Třetí soutěžící přišel s myšlenkou hry, která hráči umožnila z látky připomínající papír skládat vlaštovky a s přeneseným modelem soutěžit v doletu nebo rychlosti papírového aeroplánu. Autoři všech popsaných her dostali cenu – sadu pletacích jehlic. Jakou hru s použitím těchto smrtonosných nástrojů Pažitnov vymyslí?
Hry ovládané myšlenkou mohou přijít už za rok
Vědci již několikrát dokázali najít způsob, jak přenést lidské myšlenky do počítačové podoby. Myšlenkami ovládané hry používají psychologové například pro zklidnění hyperaktivních dětí, kterým přímá vazba mezi ovládáním vlastní psychiky a reakcí objektů na monitoru počítače pomáhá zlepšovat schopnost soustředění. Nyní to vypadá, že se her ovládaných myšlenkami dočkáme v komerční podobě. Na GDC představila svůj první produkt v této oblasti společnost Emotiv System, která prozatím nabízí vývojářské nástroje, které umožní tvorbu her s tímto netradičním ovládáním. Se zahájením prodeje zařízení, které dokáže snímat myšlenky, počítá Emotiv System v roce 2008.
Snímač připomíná cyklistickou přilbu, pro analýzu elektromagnetických vln vysílaných mozkem slouží tři softwarové komponenty, Expressiv přenáší do hry mimiku tváře, Affectiv měří emocionální stav hráče a Cognitiv se snaží rozpoznat konkrétní myšlenku hráče, například úpornou snahu obrátit kostku o 90 ° doprava. Přilba a hraní není podle výrobců, za kterými stojí uznávaní vědci, určeno pro každého. Nejlépe dokáží předměty pomocí myšlenek pohybovat děti a lidé s rozvinutou fantazií. Víra v tomto případě hory přenáší a snílkové mohou ve hrách konečně získat nějakou výhodu.
Nintendo za šťastnější hry
Autor Zeldy a Maria a manažer společnosti Nintendo Shigeru Miyamoto na GDC představil svojí vizi budoucnosti her, která nejspíše nikoho nepřekvapila. Podle Miyamota by designeři měli odolat pokušení vydávat pouze pokračování ověřených titulů a her založených na strachu a pomstě. Právě kvůli tomuto přístupu prý celý herní průmysl citelně utrpěl. Nejen, že pobouřil extrémisty v podobě amerických matek a právníků, ale zároveň odradil širší okruh zájemců, kterým nestačí jen realisticky ztvárněná krev a vnitřnosti.
"Vždycky chci, aby první hráčova reakce byla pozitivní – uspokojení, radost. A i když hráč může čelit problémům a frustraci, na konci musí být pozitivní emoce.," říká Miyamoto. A asi se mu to daří, když ke hraní přesvědčil i svou ženu, která sice kdysi Nintendu šéfovala, ale k hrám měla dlouhou dobu odpor.
Hry zachraňují hudební průmysl
Úspěch hudebníka se dříve měřil v počtu prodaných nosičů a času, který mu věnovala rádia. To se teď mění, úspěchem a hlavně nakopnutím kariéry je použití některé ze skladeb v počítačové hře. Úspěch herní hudby si vychutnávají i vydavatelé her. Electronic Arts tuto oblast pečlivě sledují a tvrdí, že polovina hráčů Need for Speed si díky hraní hry objevila nového oblíbeného interpreta nebo skladbu a polovina z těchto zaujatých si koupila nějakou nahrávku na základě svých herních zkušeností. Obdobný význam má pro méně slavné kapely například použití písně v nějakém televizním seriálu, to platí například pro autorovu oblíbenou Annu Nalick, která se blýskla v Chirurzích (Grey's Anatomy) a v seriálu Desperate Housewives (Zoufalé manželky).
Hry jako verbířský nástroj pro hudební vydavatele fungují zejména na zajímavou skupinu lidí ve věku 17-24 let, kteří už mají slušnou kupní sílu a zároveň se v hudbě vyžívají. Electronic Arts chtějí tuto příležitost maximálně využít, proto prostřednictvím internetového obchodu iTunes začali nabízet k placenému stažení hudbu ze všech svých her. To znamená, že se někteří šťastní z nás budou moci legálně dostat i k takovým skvostům jako je hudba ze hry Crusader: No Remorse, do roka už chce EA nabízet koupi hudby přímo ze hry. Mimochodem, na hudbě staví i největší konkurent EA v oblasti sportovních her, Take2 a jejich 2KSports, kteří nabízejí stažení vybrané hudby z iTunes i zdarma.
Sony vítá hráče Doma
Nejde o překlep, nemá to být ani doma s malým d, ani Dooma s velkým D. To jen Sony představilo Home, s velkým H. Tedy vlastní virtuální svět pro majitele PlayStation 3 s internetovým připojením. Sony Home má konkurovat službě Xbox Live pro komunikaci s ostatními hráči a kanálům a avatarům Mii na Wii. Sony nabídne tuto službu někdy v říjnu tohoto roku, uživatelé budou pro její využití muset přetrpět stažení 500 MB dat. Některé funkce budou podle dokumentů, které Sony unikly, podporovat přístup z PSP a mobilních telefonů.
Podle dostupných informací je dost možné, že se Sony Home bude podobat online platformě Second Life – tedy online světu, ve kterém hráči mohou nejen komunikovat, ale také používat a vytvářet různé předměty. Stejně jako v Second Life by se v Home mohly projevovat komerční aktivity reálných firem – provoz zdarma dostupného Home bude muset totiž nakonec někdo zaplatit, a reklama je ideální způsob.
