Doom je prostě Doom

Patřím mezi nadšené příznivce 3D stříleček - všemožných Kváků, Dukeů, Unrealů, Half-Lifů (české skloňování cizích slov vypadá příšerně :o)), ale Doom (a jeho starší bratříček Wolf) je naprosto maximální hra se vším, co se od ní očekává: hratelnost, atmosféra, spád, na svou dobu neskutečné technické zpracování (začínal jsem Dooma hrát na 386 se 4MB, ale ani to mě neodradilo), rozsáhlost. Pokud mi dnes někdo z lidí hrajících 3D akce tvrdí, že je Doom shit, znamená to, že ho buď vůbec nehrál, a nebo je mu asi tak třináct let a v době, kdy sedl poprvé k počítači, existoval už rovnou Quake II nebo Unreal. Mimochodem - článeček je výborný, přesně totiž vystihuje to, co jsem u Dooma prožíval já - od prvních nesmělých krůčků až po gradaci napětí a atmosféry v jednotlivých epizodách, tlukot srdce při zjevení Cyberdémona, úlevu po udolání obrovského pavoučího mozku Masterminda... Takhle si představuji esenci hratelnosti.

re

Naprosto stebou vwe všem souhlasím, taky sem fanatik do 3D her