„Ajťák“ s roztroušenou sklerózou ovládá počítač brčkem, učí i ostatní

Nemohou hýbat rukama, přesto dokážou psát emaily, surfovat po internetu, zapnout si televizi nebo rozsvítit lampičku. Lidem trpícím roztroušenou sklerózou se ve dvorském Domově sv. Josefa díky moderním komunikačním technologiím otevírají možnosti, které ještě před pár lety byly možné maximálně ve sci-fi.

Devětačtyřicetiletému Josefu Tintěrovi lékaři diagnostikovali roztroušenou sklerózu před 17 lety. Nástup nemoci byl agresivní, že krátce po propuknutí přestal hýbat pravou rukou. Když chtěl levou, ve které zůstala hybnost prstů zachována jen částečně, do notebooku vyťukat prstem zprávu, trvalo to i dvě hodiny. 

Ústní myší, kterou před lety vynalezl Petr Uličný z Ostravy, mu to zabere jen několik minut. Myš je zakončená dutou tyčkou. Její posouváním udává směr šipky na monitoru, foukání „mačká tlačítko“. 

„Když fouknu dovnitř, je to totéž, jako kdybych zmáčkl levé tlačítko myši. Naopak ‚vcucnutí‘ se rovná zmáčknutí pravého tlačítka. Je to podobné jako líbání se ženou,“ přirovnává Josef Tintěra.

Brčkem může kompletně ovládat počítač. Brouzdat po webových stránkách, pouštět si hudbu na YouTube nebo spravovat sociální sítě. Foukáním kliká na virtuální klávesnici a píše zprávy. 

„Je to samozřejmě pomalejší, než kdybych psal prsty, a chce to trpělivost. Když to ale člověk používá každý den, rychle se do toho dostane,“ vykládá.

Využití ústní myši je mnohem širší. Díky speciálnímu softwaru se dá jediným fouknutím pustit zvukový signál, který přivolá personál. Stejně tak se dá rozsvítit lampička nebo pustit klimatizace a televize.

Původní profesí „ajťák“ Josef Tintěra vzápětí demonstruje, jak je možné ovládat televizi pouhým hlasem. Do chytrého telefonu, který je na držáku vedle ústní myši, řekne sousloví „zoom - televize“ a obrazovka se okamžitě rozeběhne.

„Vždycky musím říct klíčové slovo, aby telefon nebral okolní zvuky a televize se neustále nespouštěla,“ vysvětluje, proč před každým pokynem musí vyslovit „zoom“. Pohodlně tak přepíná programy a ovládá hlasitost. Další pomůckou, která výrazně zlehčuje komunikaci, je aplikace převádějící mluvené slovo do textu. 

„Dobrý den, dnes je krásné ráno,“ vysloví Josef Tintěra do diktovačky a věta se v mžiku objeví na monitoru.

Muž, který je v Domově sv. Josefa tři roky, technologie nejen používá, ale také učí pacienty se stejnou diagnózou s nimi pracovat. Je členem týmu ergoterapie a logopedie ELO, jenž v Domově sv. Josefa vznikl před půldruhým rokem. Ambicí projektu je pacienty, kteří již neovládají své končetiny, zapojit znovu do života díky alternativní komunikaci.

„Naším cílem bylo vytvořit modelové pracoviště s širokým portfoliem kompenzačních pomůcek, aby každý klient měl možnost si vyzkoušet pomůcku, která mu nejvíce vyhovuje. Když projeví zájem, navedeme ho také na dodavatele a pomůžeme mu s procesem, jak pomůcku získat,“ vysvětluje Michal Klemm, který má na starosti firemní fundraising.

Právě díky dotacím a prostředkům od firem i malých dárců mohl Domov sv. Josefa tým ELO sestavit. Zdravotní pojišťovny tyto služby neplatí. Rozpočet projektu na příští rok je 1,6 milionu korun a z větší části je už pokryt.

„Odrazka“ na brýlích

Ústní myš používá v Domově sv. Josefa sedm pacientů, komunikovat s okolím a výrazně zkvalitnit volný čas nemocným pomáhají další technologie. Paní Ivana sice dnes už hýbe pouze hlavou, přesto jí to nebrání, aby dělala, co ji baví. 

„Ráda ‚pracuji‘ na počítači. Nejdřív si přečtu noviny, vyluštím sudoku a podle nálady si pustím nějakou hudbu nebo film. Také si čtu knihy,“ vypráví rodačka z Kolína.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Elektrický vozík řídí joystickem ovládaným bradou, počítači předává pokyny hlavou a očima. „Na brýlích mám umístěnou ‚odrazku‘ a na monitoru snímač a podle mého pohybu hlavy se hýbe i kurzor,“ vysvětluje bývalá zdravotní sestra.

Kromě nových technologií jsou důležitou součástí „návratu do života“ logopedické a ergoterapeutické intervence. 

„U pacientů s roztroušenou sklerózou je stále třeba posilovat ochablé svaly krku a hlasivek. Cvičením jim pomáháme lépe komunikovat a také zlepšit polykací schopnosti, a tím jim umožňujeme znovu se začlenit do společnosti,“ poznamenává logopedka Lucie Lubinová.

Domov sv. Josefa vznikl v roce 2001 v areálu bývalého jezuitského kláštera jako páté středisko Oblastní charity Červený Kostelec. Je stále jediným lůžkovým zařízením pro nemocné s roztroušenou sklerózou v republice.

V roce 2015 po rekonstrukci bývalého pivovaru a fary zdvojnásobilo kapacitu na současných 88 lůžek. Každoročně domovem na všech typech pobytů projde zhruba 400 klientů.