Když se před měsícem náměstkovi hejtmana Aleši Cabicarovi (TOP 09) nepodařilo prosadit návrh na vznik jediné společnosti sdružující nemocnice, objevilo se na facebookovém profilu Žijeme Rychnovem oznámení: „Fúze byla naštěstí stažena, mohla by poškodit rychnovskou nemocnici!“
Text krajské zastupitelky a místostarostky Rychnova Jany Drejslové (ODS) celkem věrně ilustruje, jaké potíže před sebou Cabicar a vedení zdravotnického holdingu mají.
Přestože v současnosti má sloučení nemocnic pouze administrativní podobu a rozsahu zdravotních služeb se nijak nedotkne, budí u lokálních politiků obavy, zda se celkem nevinná změna nestane spouštěčem jiné velmi citlivé akce - rušení či přesunu jednotlivých oddělení.
„Jakákoliv snaha v nemocnicích cokoliv změnit v současnosti naráží na odpor zaměstnanců a odpor měst, v nichž ty nemocnice jsou. Zjednodušeně řečeno, starostové a zastupitelé do toho strašně mluví ve prospěch své vlastní obce, ale nikoliv ve prospěch zdravotnického systému jako celku. Můj názor však je, že transformace tomu nepomůže,“ přiznává bývalý ministr zdravotnictví a krajský zastupitel Leoš Heger (TOP 09).
Fúze nemocnic se mu nezamlouvá, přestože ji připravuje zástupce jeho vlastní strany. „Zda bude rada kraje valnou hromadou holdingu nebo sloučené nemocnice, situaci nezmění,“ argumentuje Heger.
Lékař Heger má spolu s dalšími hradeckými zastupiteli výhodu. V Hradci Králové krajská nemocnice není, a tak se může na připravovanou fúzi dívat s odstupem.
Chceme to, co mají ostatní, zní ze Dvora Králové
Z reakcí některých politiků z regionu lze vyčíst, že v jejich postojích hrají roli obavy o „vlastní“ nemocnice, byť to oficiálně nepřiznávají.
„Je to asi logické. Vždy tam nějaký lokální zájem je,“ přiznává starostka Železnice a předsedkyně zdravotního výboru kraje Dana Kracíková (STAN+VČ).
„My jako Dvoráci bychom byli rádi, abychom měli zachovanou zdravotní péči tak jako všichni v rámci Královéhradeckého kraje. Chceme jenom to, co mají ostatní města,“ říká třeba zastupitelka a bývalá starostka Dvora Králové nad Labem Edita Vaňková (ČSSD).
„Sloučení nemocnic se nebráníme, ale není to ještě dost připravené. Riziko rušení oddělení tu však může být, i když nemocnice nebudou mít jedno IČO,“ odmítá Vaňková spekulace, že v odporu k fúzi mají roli lokální zájmy.
„Já se na krajské zdravotnictví dívám jako na celek. Je logické, že starostové, místostarostové a místní politici, z nichž je zastupitelstvo složené, mají k vlastní nemocnici blíž než k nemocnici na druhé straně regionu. To ale neznamená, že v rámci budoucího vývoje a z hlediska přínosu pro pacienta je proces sjednocení něco špatného. Není,“ myslí si náměstek hejtmana Cabicar.
Lokální politici však nestřílejí úplně mimo. K redukci či přesunům oborů mezi nemocnicemi podle odborníků bude muset v brzké době dojít. Personálu je málo a kraj si nemůže dovolit investovat do stejného vybavení na několika odděleních, která nejsou zcela využita. Jenže hejtmanství stále nemá hotovou koncepci zdravotnictví, jež má odpovědět na otázky, kde obory zůstanou a kde se budou rušit. Kraj na ní pracuje už více než rok.
„Scházejí se pracovní skupiny podle jednotlivých odborností a prodiskutovává se to. Myslím si však, že koncepce měla být ten první krok před slučováním,“ připomíná Dana Kracíková.
Po sloučení by se oddělení musela znovu akreditovat
Podle některých zákulisních hlasů právě chybějící koncepce vytváří nejistotu, co se stane po sloučení nemocnic. Při přechodu na novou právnickou osobu budou muset jednotlivá oddělení projít novou akreditací, a to může být záminka k jejich omezení.
„Riziko tady je. Musel by v tom však být úmysl toho využít, nebo dokonce zneužít. Všude v nemocnicích je nedostatek kvalifikovaných zdravotníků. Pojišťovny se toho mohou chytit a ptát se, kolik lékařů určité kvalifikace mají. Pro nemocnice by to mohl být problém, současné akreditace jsou roky staré,“ přiznává pod podmínkou anonymity manažer obeznámený s chodem krajských nemocnic.
Jičínský špitál o fúzi nestojí, tratil by. Rychnovští se fúze bojí
Obavy ze slučování zaznívají například z Jičína nebo Rychnova nad Kněžnou. Jičínská nemocnice hospodaří nejlépe v kraji a spojení s ostatními subjekty či zrušení některého z oborů by jí mohlo hospodářsky uškodit.
V Rychnově nad Kněžnou se zase potýkají s nedostatkem lékařů, přestárlým areálem i dlouhodobým úbytkem pacientů. Ti často raději než do Rychnova zamíří do Hradce Králové nebo Náchoda, protože tam mají více zákroků, a tedy i víc zkušeností. Markantní je to třeba na dětském oddělení nebo v porodnici, kde jsou počty hospitalizací či porodů na tabulkových minimech.
„Nesmířím se s tím, že kdyby fúze prošla, bude naší nemocnici reálně hrozit ztráta akreditací. Fúze musí být schválena tak, že naše nemocnice bude plně samostatná, zůstanou zachována všechna stávající oddělení. Než abychom jejich odbornost snižovali ztrátou akreditace, tak je musíme posilovat,“ napsala po jednání zastupitelů na Facebook rychnovské ODS Jana Drejslová.
Obavy veřejnosti přiživují i sami lékaři, kteří si stěžují, že s nimi vedení zdravotnického holdingu o připravovaných změnách málo diskutuje. I proto dostal tým Aleše Cabicara úkol vše projednat s odbory.
„S personálem jsme o tom několikrát hovořili a kdyby měli pocit, že něco nevědí, mohou se přijít zeptat,“ odmítá kritiku šéfka největší krajské nemocnice v Náchodě Ivana Urešová.
Problém je, že rozložení oborů v kraji neodpovídá současným trendům ve zdravotnictví. Řada zákroků se dnes provádí ambulantně. Pacienti navíc často nevyhledávají péči ve své oblasti, ale za odborníky dojíždí i desítky kilometrů.
