Třebechovická voda byla dříve vyhlášená v širokém okolí. Měla téměř parametry kojenecké vody, bylo v ní jen menší množství minerálů. Vodohospodáři věří, že intenzivním čerpáním se podaří nebezpečný atrazin z půdy vyplavit.
„Zvažovalo se několik řešení, například filtrace čerpané vody, ale nakonec jsme došli k tomu, že se vybuduje hydraulická clona, což je několik vrtů kolem prameniště. Znečištění se tak nedostane do vrtu pro pitnou vodu, ale bude se čerpat do Alby, aby se území vyčistilo,“ popisuje bývalý starosta Třebechovic a místopředseda představenstva Vodovodů a kanalizací Hradec Králové (VAK) Jiří Němec (nestr.).
Přestože původ kontaminace vyšetřovala policie a hydrogeologové celý les kontrolními vrty doslova prošpikovali, viníka znečištění se nepodařilo najít. Vyšetřovatelé tak ani nezahájili trestní řízení a už v roce 2005 případ odložili.
Ve hře bylo několik možností kontaminace, mohlo k ní dojít třeba při likvidaci pěchotních min v ani ne kilometr vzdáleném vojenském areálu, při ošetřování lesa, železničního svršku nebo plochy kolem střeženého plotu vojenské základny. Přitom se atrazin ve vodě našel jen pár dní poté, co bylo jeho používání jako pesticidu v Česku zakázáno.
„V případech, kdy není zjištěn původce, jde o ekologickou zátěž, kterou má na svých bedrech stát. Krajský úřad je zde v přenesené působnosti orgánem, který to má na starosti. Máme pro tyto účely havarijní fond, v němž je na 10 milionů korun. Takových míst máme v kraji více, například kvůli staré zátěži se čerpala voda v Červeném Kostelci či v Novém Městě nad Metují,“ říká náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Kraj v prosinci schválil částku 5,5 milionu korun na realizaci hydraulické clony v Bědovicích. Peníze bude posílat Městskému úřadu v Kostelci nad Orlicí, pod jehož vodoprávní úřad Bědovice spadají. Právě ten bude mít samotné práce na starosti.
„Nyní budeme vypisovat výběrové řízení na zhotovitele, který clonu vybuduje a bude provozovat,“ potvrzuje starosta Kostelce František Kinský (Iniciativa občanů).
Voda se snad po čase vyčistí
Akce má trvat do roku 2026. K dispozici už je projektová dokumentace, územní rozhodnutí i stavební povolení. Hydraulickou clonu bude tvořit sanační čerpání z vrtů Nové prameniště a ze dvou nových vrtů HC-1 a HC-2, které vzniknou severně od původních vrtů pro pitnou vodu mezi „severním mrakem“ kontaminace a prameništěm. Monitorovat hladiny atrazinu a desethylatrazinu budou odborníci průběžně na dalších 15 místech.
„Doufáme, že efekt bude takový, že se voda po čase vyčistí a do třebechovických vodovodů by mohlo téci více vody z bědovických studní. V současné době teče jen nepatrné procento. Většinu vody máme z prameniště Litá,“ věří starosta Třebechovic pod Orebem Roman Drašnar (nestr.).
Chuťově kvalitní a výrazně měkkou vodu vozili vodohospodáři dokonce do automatů v Hradci Králové, kde si ji lidé stáčeli do lahví. To trvalo až do prokázání kontaminace, kdy vrty musely snížit odběr z 20 na 5 litrů za vteřinu a voda se začala ředit. To nelibě nesli hlavně Třebechováci.
Zaspaly úřady?
Po spuštění hydraulické clony by se mohl odběr v Bědovicích navýšit až na trojnásobek, tedy na 15 litrů za sekundu. Jak dlouho bude muset čerpání pokračovat, nyní není známo.
„Kontaminace se bude průběžně měřit a vyhodnocovat. Když nejsme schopni odtěžit vlastní ložisko, musíme ho alespoň izolovat, aby se nešířilo k dalším zdrojům vody. Někdy je to řešení na mnoho let. To se teď těžko odhaduje. Není vyloučené, že se tam bude čerpat třeba 10 let,“ míní Bělobrádek.
Veřejnosti se zdá, že úřady s likvidací ekologické zátěže začínají příliš pozdě, ale podle vodohospodářů se dosud nezahálelo. V letech 2005 až 2018 se v lokalitě uskutečnila celá řada hydrogeologicko-průzkumných prací.
„Zjišťovalo se, kde všude je půda kontaminovaná, a hledaly se způsoby, co s tím. Nyní je situace zmapovaná, víme, jaké jsou tam spodní vody, jaké je proudění. Nyní tak můžeme přistoupit k samotnému vyčištění území,“ obhajuje dosavadní postup Němec.
