Nejčetnější pozorování jednotlivých zvířat či menších skupin jsou z oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem. Zoologové Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) všechna pozorování prověřují a jsou ve spojení se specialisty z Mendelovy univerzity v Brně.
„Řadu lidí zaráží, že se někteří pozorovaní vlci chovají obezřetně, ale ne plaše. Podle specialistů na vlčí etologii je takovéto chování popisováno u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají ještě zkušenosti dospělých jedinců. Až zestárnou, jejich smělé chování ustane,“ uvedl mluvčí parku Radek Drahný.
Na blízká setkání vlků s lidmi se zaměřuje v osmi evropských zemích mezinárodní projekt Life Wild Wolf. V Česku jej koordinuje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity, který posuzoval i aktuální pozorování.
„Vlci dnes žijí v celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí, jako je Itálie nebo Německo. Setkání lidí a vlků jsou tedy pochopitelně stále častější, a to i v Česku. Pozorování vlků na 30 až 40 metrů nejsou zcela běžná, a je proto nutné jim věnovat zvýšenou pozornost. V případě, že by se ukázalo, že vlci přítomnost lidí vyhledávají cíleně, například z důvodu, že u člověka očekávají potravu, bylo by to potenciálně rizikové chování a jsme připraveni zasáhnout,“ řekl Kutal.
Trochu víc zvídaví
„V případě vlků z okolí Rudníku se však zatím zdá, že to skutečně jsou smělí, trochu zvídaví dospívající jedinci, kteří člověka ignorují, ale nevyhledávají – jen okamžitě neprchají, pokud se ocitnou v jeho přítomnosti. V okolí míst pozorování jsme dohledali několik zbytků starších kořistí srnce, zatím vše tedy nasvědčuje tomu, že se živí svou přirozenou potravou,“ uvedl Miroslav Kutal.
Svědci mohou hlásit pozorováníOchranáři žádají veřejnost o hlášení každého pozorování vlků v Krkonoších. Potřebují informaci o místě setkání, ideálně s GPS souřadnicemi nebo puntíkem v nějaké mapové aplikaci, přesné datum, čas a poznatky o chování pozorovaného vlka. Hlášení mohou svědci zasílat emailem na info@krnap.cz nebo přes aplikaci Facebook. |
Ochranáři radí, že je třeba být při setkání s vlkem obezřetný. Snížená míra plachosti neznamená, že se jedná o ochočené zvíře, stále jde o vrcholového predátora. Návštěvníci Krkonoš by měli nechat psy na vodítku. Doporučují také, aby turisté či boudaři vlky nekrmili.
„Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost prchnout. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk,“ radí.
Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, od roku 2018 se sem opět začíná vracet. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku, kde se vlci šíří od roku 2015 a již tvoří tři smečky, a také v Orlických horách.
Podle výzkumů se vlci živí z 98 procent divokými zvířaty a snižují jejich vysoké počty, zejména na Broumovsku však působí škody farmářům. Ti žádají opakovaně jejich odstřel, státní ochrana přírody je však odkazuje, ať lépe zabezpečí pastviny.
