V noci za středy na čtvrtek šelmy ulovily čtyři telata na louce v Adršpachu asi 200 metrů od stájí. Některá telata byla jen pár dnů stará, další ani ne měsíční. Z nejmenších telat mnoho nezbylo, z většího vlci sežrali vnitřnosti.
„Stalo se to na pastvině v ohradě s elektřinou, kde krávy normálně paseme. Už jsme přišli o víc než sto ovcí a několik telat. Kdyby vlk přišel, vzal si jednu ovci a sežral ji, vem to čert. Ale na pastvině jsem už viděl ležet třeba třicet ovcí, které byly zabité, ale jen z jedné byly vytržené a sežrané vnitřnosti,“ říká Karel Krecbach z Adršpachu.
Vlci zaútočili také o kopec dál, v nedaleké Libné, kde další chovatel s menším hospodářstvím přišel o větší jehňata, nepomohly mu ani ohradníkové sítě zapůjčené ochranáři.
„Škody byly v tomto týdnu z více nocí od úterý do čtvrtka. Ohledával jsem čtyři telata a čtyři jehňata. Další čtyři jehňata jsou nezvěstná. Podle způsobu útoku a značné konzumace kořisti je pravděpodobné, že to vlk byl,“ potvrzuje zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko (CHKO) Petr Kafka, na nějž se hospodáři obracejí při hlášení škod.
Hospodáři z Adršpachu se přidali k dalším zemědělcům v regionu, kterým vadí postup státu ohledně chráněných vlků. Náhrady za stržená domácí zvířata jsou podle nich nedostačující a přejí si vlky regulovat. Pětice farmářů podala žalobu na ministerstvo životního prostředí, aby změnilo zákon, avšak soud ji nedávno zamítl.
Ochranáři doporučují změnit zažitý způsob chovu podle zkušeností například z Německa nebo Beskyd. Nabízejí elektrické ohradníky, na které je možné získat dotaci, a vysvětlují, že stáda koz či ovcí může ohlídat pastevecký pes nebo bača. Pomoci může také zavírání stád na noc do pevného objektu u domu, nejlépe s dvojí ohradou. Podle ochranářů jsou velké šelmy prospěšné v tom, že si v krajině vybírají v první řadě nemocné a slabé kusy divoké zvěře a zvyšují kondici populace daňků, srnců, muflonů a divočáků.
Farmáři v Adršpachu teď alespoň zahánějí ovce na noc do lépe zabezpečené ohrady vedle stáje. Krávy však zůstávají venku i přes noc a hospodáři alespoň objíždějí ohrady s autem.
„Kdybychom měli oplotit 50 hektarů, na kterých paseme, pořízení třímetrového plotu bychom finančně neutáhli. Osobně vidím jedinou možnost, a to vlka zastřelit, ale to zase nemůžeme, protože je chráněný státem. Ovčácký pes je samozřejmě řešením, ale je to na hodně dlouho. Starý pes mi zemřel, tak uvažuji, že seženu jiného. Vycvičení pak ale trvá tři roky a není jisté, jestli se snese s dalšími plemeny, která už máme,“ vysvětluje Karel Krecbach.
Vlci se na Broumovsko vrátili pro 250 letech na podzim 2015 a jejich smečka se postupně rozrůstá. Dobrovolnické vlčí hlídky zaznamenaly podle stop v poslední zimě, že smečka již čítá pět jedinců. Vedle Adršpachu a Teplic nad Metují se stopy našly prvně i v Broumovských stěnách.
V roce 2016 ochranáři zaznamenali na Broumovsku 89 zraněných a usmrcených ovcí, 6 koz a 8 telat, dodatečně se k nim dostaly informace i o dalších 48 ovcích, které se nepodařilo dohledat, a tudíž není jisté, zda je zabili vlci. Loni šestnáct chovatelů nahlásilo 102 usmrcených a poraněných zvířat, a to nejen na území CHKO, ale i v jejím blízkém okolí na Trutnovsku. Další případy byly i v sousedícím polském Dolním Slezsku, mimo jiné v Krkonoších.
Mláďata zachycená fotopastí v roce 2017:
