Petice za záchranu 110 let staré hradecké vily Anička před lety nasbírala přes 12 tisíc podpisů a skončila úspěšně, ministerstvo kultury jeden z architektonických symbolů města v roce 2010 prohlásilo za chráněnou památku. Obav o budoucnost Aničky se však i přes státní ochranu nikdy nepodařilo zbavit.
Naproti Aničce stála až do jara 2011 historická vila číslo popisné 731. Před deseti lety musela ustoupit projektu Pojišťovny Generali, která místo ní chtěla do konce roku 2012 vystavět moderní prosklené sídlo oblastního ředitelství se stovkou pracovních míst. Generali nakonec od plánu ustoupila a předloni pozemky prodala jinému investorovi.
Jeho vizí je stavba studentského bydlení nazvaného Rezidence Gočárova. Má to být dům se šesti nadzemními podlažími a s komerčními prostorami v přízemí.
Když nedávno před městským výborem pro územní plánování architekt Rudolf Grimm projekt představoval, zazněla i slova k vile Anička. Vlastně se není čemu divit. Nový dům bude o dvě patra převyšovat i ten sousední, k němuž bude přilepený. Další výstavba je v plánu mezi vilou a někdejším obchodním domem Don. Více než stoletý objekt a výraznými dřevěnými prvky by se tak stal výrazně nižším solitérem v obklíčení moderní zástavbou.
Bourání není v plánu
„Předem je třeba upozornit, že žádné bourání Aničky není v plánu. Šlo jen o myšlenky pana architektka, který prezentoval, co vše by se dalo udělat. Přišly i nápady na jakýsi mrakodrap jako obdobu Bílé věže. Bavili jsme se také o rozebrání Aničky a přestěhování jinam, ale to bylo v souvislosti s plány před rokem 2010. Každopádně jestli u nás platí zákon a vila je prohlášena kulturní památkou, neměli bychom vymýšlet cesty, jak to obejít a zlikvidovat ji. Nápady každopádně beru s rezervou,“ upozorňuje člen výboru a zastupitel určený pro územní plán města Adam Záruba (Změna a Zelení).
Ani vedoucí památkového odboru hradeckého magistrátu Jan Falta se nedomnívá, že vila by měla být v ohrožení.
„Je ale zajímavé, když vlastník, který má za povinnost památku chránit, ústy svého architekta deklaruje, že by ji někdy v budoucnu - až k tomu přijde příhodná doba - mohl zbourat,“ říká další ze členů výboru pro územní plánování.
Podle zákona o státní památkové péči nelze kulturní památku zdemolovat. „Vlastník ji má naopak povinnost chránit před poškozením a na vlastní náklady ji udržovat v dobrém stavu. V případě likvidace bez sejmutí památkové ochrany by se v každém případě jednalo o přestupek proti zákonu se všemi důsledky,“ zdůrazňuje Falta.
Rudolf Grimm upozorňuje, že projekt je teprve na začátku: „Vše je teprve ve fázi úvah, promýšlení a hledání nejlepší cesty.“ Z toho důvodu architekt nechtěl ani poskytnout vizualizaci, o niž požádal server iDNES.cz, obrázky jsou však k vidění na webu architektonického ateliéru.
Úvahy z říše nesmyslu
Podle dalšího člena výboru Aleše Dohnala (Piráti) se zásadní chyba stala před deseti lety, kdy padlo číslo popisné 731, které dotvářelo vilový charakter Střelecké ulice a spolu s Aničkou i vjezd do Gočárovy třídy. Rohový pozemek od té doby leží ladem.
„Místo vily vyroste v podstatě tuctová budova, což je bezpochyby špatně a už nikdy to nebude fungovat, jak by mělo. V tu chvíli docela logicky zaznívá názor, ať strhneme i Aničku, aby převážila osa Gočárovy třídy. Do jisté míry by to i dávalo urbanistický smysl, ale vila je památkově chráněný objekt a já si nemyslím, že její stržení je cesta k lepšímu městu a prostředí. Je to artefakt, který tu zbyl po nešťastném rozhodnutí a porušení vilové linie. I s vědomím, že namísto Aničky by možná z urbanistického hlediska dávala větší smysl jiná kancelářská budova, je nutné ji chránit. Vila má své kvality a Hradečáci k ní mají vztah,“ míní Dohnal.
Velké obavy o budoucnost vily nemá Rudolf Khol, předseda Společnosti ochránců památek ve východních Čechách:
„Pouhé úvahy o zrušení památkové ochrany jsou z říše nesmyslu. Smysl má však diskutovat o podobě výstavby místo zbourané vily vedle Aničky, protože Don je také velmi významná stavba. Kdyby to došlo až do stavu, že vlastník podá návrh na zbavení památkové ochrany, pochybuju, že by to na ministerstvu kultury prošlo. Obavu mám jen o to, aby se záměru náhodou nechytil někdo z města.“
Solitér, který nevadí
Adam Záruba by byl nejraději, kdyby dům naproti Aničce zůstal stát, avšak nezatracuje ani návrh studentského bydlení s navrženou prádelnou, klubovnou či studovnou.
„Řekl bych, že je to hodnotnější projekt než prosklená kostka Generali. Je to rozumný návrh jak vyřešit prázdný prostor. Urbanisticky mě to neuráží, bude to jakási ukázka společenského vývoje, v Hradci Králové máme i horší příklady,“ dodává zastupitel určený pro územní plán.
Podle architekta Františka Křeliny je velmi důležité, jaká stavba mezi historickou vilou a Donem, kde je nehezká proluka, nakonec vznikne: „To je hodně sporný prostor, který nepřispívá ke kvalitnímu vstupu do Gočárovy třídy. Mně by ani nevadilo, že Anička zůstane solitérem.“
Rezidence navazuje na meziválečné období
Architekt Rudolf Grimm za projektem Rezidence Gočárova stojí, podle něj souzní s okolní zástavbou.
„Hmotové řešení a členění fasády vychází z kontextu okolí a navazuje na tradiční formy slavného meziválečného období. Měřítko stavby a základní proporce fasády se nebrání historizující tendenci, vlastní členění okenních dílců a detail provedení jsou však už soudobé a jednoznačně reprezentují dobu svého vzniku,“ představuje projekt studio Grimm Architekti.
Šéf památkového odboru hradeckého magistrátu Falta upozorňuje, že památkáři mají svázané ruce:
„Nová stavba se kulturní památky nedotýká a právně tam není možnost zasáhnout. Zákon o státní památkové péči pochází z roku 1987, kdy byly úplně jiné majetkové vztahy v území, a ani přes několik pokusů se jej nepodařilo nějak zásadně novelizovat, aby reagoval na všechny souvislosti. My chystanou stavbu samozřejmě sledujeme a kdyby měla fyzicky negativní vlivy a začala by se rozmáhat na pozemku, který má památkovou ochranu, máme možnost zakročit.“
