Avantgardní projekt skupiny trutnovských autorů postavit před kulturní centrum Uffo plastové srdce s levitujícím lvem vzbudil tak velké vášně, že město z původního záměru raději úplně vycouvalo.
„Památník nemá společnost rozdělovat, ale stmelovat. Místo aby se problém věcně řešil, vznikla vesnická rvačka,“ glosoval situaci starosta Ivan Adamec (ODS).
Odborná komise nevybrala absolutního vítěze, do užšího finále nominovala dva projekty s podobným počtem hlasů: 1918 centimetrů vysoký stožár z dílny litoměřických architektů a třístupňový objekt ve tvaru lidského srdce se „schodištěm času“ a levitující sochou lva uvnitř, za kterým stojí kolektiv trutnovských autorů, třeba sochařka Paulina Skavova nebo architekt Vladimír Smilnický (o návrzích jsme psali zde).
Ocelový stožár obalený modřínovým dřevem chtěli tvůrci umístit na travnatý cíp na konci parkoviště před úřadem práce, kde před rokem 1989 stával sovětský tank. Multifunkční schodiště s důležitými daty československé historie mělo stát před kulturním centrem Uffo. Třetí finalista měl vzejít z hlasování veřejnosti, do kterého se zapojilo 422 respondentů. U nich těsně vyhrálo srdce z plastu, jako jediné z návrhů získalo přes 100 hlasů.
Kritika, která se však na adresu tohoto díla po vyhlášení výsledků soutěže valila, nakonec zastupitele od rozhodnutí odradila. Odpůrci nesouhlasili se vzhledem návrhu ani s jeho umístěním. Plastika podle nich nezobrazuje státní ideu a navíc by zakrývala výhled na smečku bronzových šelem sochaře Michala Gabriela, která před Uffem stojí od roku 2010.
Mezi nejhlasitější kritiky patřili trutnovský historik Vladimír Wolf a ředitelka městské galerie Lucie Pangrácová.
„Je to zajímavý nápad, ale vůbec se nehodí do tohoto prostoru a k připomenutí vzniku Československa. Kdyby byl kdekoli jinde, nemám s tím problém,“ uvedl Wolf. Pokud by tato instalace prošla, byla by to podle něj pro Trutnov pohroma. Tvrdá výměna názorů se odehrávala především na sociálních sítích.
„Mimořádně mě šokovalo, co naše aktivita vyvolala. Nebyl v tom žádný záměr. Reakce některých lidí byla vysloveně alergická. S takovou mírou hysterie a zášti jsem se ještě nesetkal,“ řekl autor libreta kontroverzního návrhu Petr Přívratský, zároveň zastupitel za Volbu pro město.
„Z pozice ředitelky městské galerie mám právo se k tomu vyjadřovat,“ reagovala Lucie Pangrácová, která proti projektu trutnovských autorů ostře vystupovala od počátku.
Trutnov si výročí připomene jinak
K hlasování o konkrétním projektu na pondělní schůzi nedošlo. Zastupitelé většinou 20 hlasů rozhodli, že nezvolí žádného vítěze.
„Umění má provokovat. Mám ale obavy, že pokud bychom nějaký návrh vybrali, vyvolalo by to v Trutnově takové pnutí, které jsme vůbec nechtěli,“ poznamenal starosta Adamec.
Jak si Trutnov výročí vzniku Československa připomene, zatím není jasné. Radnice bude hledat náhradní řešení. „Raději přijdeme s jiným způsobem, jak si významné výročí vzniku samostatného československého státu připomenout,“ dodal starosta.
