To, čemu se ve stavebnictví říká občanská vybavenost, na ploše 200 x 200 metrů schází, kromě pár laviček mezi nahusto sázenými domy. Vedle Plachty se hradecká panelová sídliště tváří jako velkoryse navržené bydlení v zeleni.
Teprve nedávno město hasilo požár, to když se dohodlo se stavební firmou Stako na směně části pozemků, na nichž může vzniknout alespoň dětské hřiště.
„Při rozvojových požadavcích Na Plachtě nebyly opakovaně uplatňovány požadavky třeba pro hřiště, protože se počítalo s tím, že vedle bude nový park, který měl přerůstat do krajiny. Nedaleké jezírko se mělo doplňovat o další herní prvky, ale ta plocha se podařila zajistit až teď,“ vysvětluje hlavní městský architekt Petr Brůna.
Labské louce schází školka
O moc lepší situace není ani v sousední o deset let starší lokalitě Rybova a především v další developerské čtvrti krajského města, v Labské Louce. Tam se město potýká s nedostatečnou kapacitou mateřské školy, ale v jižní části lokality nemá žádné pozemky, kde by mohlo stavět. Rozšíří proto nedalekou školku Podzámčí. Aby se situace napříště neopakovala, volají politici napříč stranami po vzniku městské strategie jednání s developery.
„Statutární město Hradec Králové tuto problematiku dlouhodobě neřešilo. Podcenilo ji a nyní je třeba ji řešit. Zcela jistě je to úkol pro další volební období. Zajistit, aby město pouze neinvestovalo a soukromí investoři pouze nesklízeli benefity. Zátěž musí být rovnoměrně rozdělena,“ tvrdí náměstek primátora Jiří Bláha (ODS), který má rozvoj města na starosti.
Problém ovšem nevznikl v poslední čtyřletce, kdy městu vládne koalice ODS s ANO a dříve i se Změnou a Zelenými. Kořeny má daleko hlouběji. Neřešilo ho ani předchozí vedení v čele s Hradeckým demokratickým klubem (HDK).
„Je to střednědobá záležitost, která jde i za horizont HDK. Tyto věci se měly řešit možná od začátku století,“ brání kolegy současná předsedkyně HDK Pavlína Springerová.
Avšak přiznává, že radnici jasná pravidla pro developery chybí: „Staví se bez ohledu na jakékoliv územní rozvahy, bez toho, aby se někdo zabýval spádovostí školek a podobně. Je potřeba se domluvit na nějakých pravidlech, třeba že se buď vybuduje počet bytů, které developer dá městu, nebo udělá investici do občanské vybavenosti. Mohou to být různé varianty, podle toho, jaké budou v které lokalitě možnosti a co bude chybět,“ míní Springerová.
Problematice bytové politiky se dlouhodobě věnuje lídr hradeckých Pirátů Pavel Vrbický. Hradec by se podle něj měl inspirovat ve městech, kde podobná pravidla už fungují.
„Když se staví na městských pozemcích, může si město diktovat podmínky, ale na soukromých pozemcích má jen omezenou šanci ovlivnit výstavbu. Chceme zpracovat soubor požadavků, co po developerovi město chce a co mu za to nabízí. Město by pak mělo ty zásady dodržet,“ míní Vrbický.
Rychlý pokus nevyšel
O alespoň základní nastavení spolupráce se nedávno snažil náměstek primátora pro majetek Pavel Marek (ANO). Po vzoru Prahy nebo Brna chtěl prosadit, aby developeři městu platili poplatky podle rozlohy bytu.
„Navrhoval jsem 800 korun za metr čtvereční, což by ze 100metrového bytu vyneslo 80 tisíc korun. Z toho by pak město platilo veřejné osvětlení, chodníky, případně stavělo školky. Opozice to však odmítla,“ naráží na protichůdná jednání Marek.
„To byl absolutně nedostatečný a narychlo připravený materiál. Takovou strategii nemůže dělat jeden úředník,“ vysvětluje Vrbický.
Radnice má několik možností, jak developerům nastavit mantinely. Kromě příspěvku na infrastrukturu či přímých smluv, které město užívá nyní, jsou to třeba územní studie či omezení v územním plánu. Ten, co se v Hradci připravuje už roky, by měl požadavky zpřísnit.
„Aby se daly větší lokality vůbec otevírat, budou pro ně studie podmínkou. Bez nich se nebude moci stavět,“ říká Brůna.
V Hradci Králové se plánují velké rozvojové zóny třeba za Kauflandem, v Kuklenách, Svobodných Dvorech nebo u Aldisu. Velká plocha pro rodinné domy je navržena také ve Svinarech, právě tam se při projednávání územního plánu svedla velká bitva o plochy pro občanskou vybavenost. V jedné totiž z návrhu zcela zmizely.
„I developer potřebuje od města třeba souhlas s napojením komunikace nebo s připojením sítí. To jsou místa, kde si můžeme klást podmínky,“ míní radní Adam Záruba (Změna a Zelení), který má na starosti pořízení nového územního plánu.
