Radnice je přestěhovaná do budovy na sídlišti, přijde vám, že jste teď blíž lidem?
Dá se to tak říct. Přijde jich sem víc, ale hlavně za mnou mohou přijet výtahem i starší, protože dřív jsme výtah neměli a bylo to komplikované.
V čem předchozí stav nevyhovoval?
Seděli jsme v pěti budovách. Tři byly přímo na náměstí a dvě ve vnějším místě náměstí. V původních budovách zůstává odbor sociálních věcí a zdravotnictví a stavební úřad s životním prostředím.
Co budete dělat s uvolněnými objekty?
Hledáme pro ně využití, ale ještě jsme nikoho cíleně neoslovovali. Do budovy, kde bývalo vedení města a v přízemí Komerční banka, se teď bude kvůli rekonstrukci stávající pobočky stěhovat Česká spořitelna. Až se zase odstěhuje zpátky, zvažujeme, že do přízemí by se mohlo přestěhovat informační centrum. Prostory jsou hezčí a větší, mohly by tam být i výstavy. Nejspíš by se tam vešla i vedoucí kulturních zařízení, to by se mi líbilo.
Jenže je tam zádrhel. V asociaci informačních center je podmínka, že musíte mít bezbariérový přístup, a my tam máme schod. Zvažovali jsme rampičku, ale narazili jsme u památkářů. Ti nám to zatím stopli. Zvažujeme proto, jestli bychom se tam vešli s nějakým schodolezem.
A ve zbytku budovy?
Teď jsme schválili v zastupitelstvu vznik dětské skupiny v zadním traktu. Pro 12 dětí ve věku 1,5 až 3 roky bude k dispozici pět místností. Ve druhém patře má paní zájem o relaxační cvičení a další by tam chtěla založit nehtové studio. Tím bychom měli budovu obsazenou.
Co další budovy?
Vedle pošty, kde byla dopravka a matrika, chceme přesunout dům dětí, který je teď v nevyhovujících prostorách. Budeme to za tři miliony korun rekonstruovat. Mysleli jsme, že to stihneme upravit ještě letos na podzim, ale myslím, že se nám to překlopí do příštího roku. Bude bezbariérový přístup pro všechny děti díky venkovnímu výtahu a navíc je tam velký sál pro tancování. Současný dům dětí byl vlastně jen v 90. letech uzpůsobený rodinný dům. My jsme ho chtěli rozšířit o další učebny a propojit se sousední historickou kovárnou. Už jsme měli zažádáno o dotaci, ale nakonec z toho sešlo. Dnes jsem rád, protože do kovárny přišel do nájmu kovář, který ji občas otevírá pro veřejnost, aby se podívala na historické řemeslo.
Snažím se s opozicí bavit. Řekl bych, že teď je to v zastupitelstvu trochu konstruktivnější.
Miroslav Sixta
Budovu se spořitelnou si necháte?
Nad spořitelnou je úřad práce, nad ním zůstal sociální odbor. Vím, že by se měl úřad práce stěhovat do budovy po zrušeném finančním úřadě. My bychom pak do uvolněných prostor rozšířili sociální odbor, kde jsou teď úředníci v kancelářích po dvou. Vzhledem k tomu, že se tam probírají citlivé věci, bude lepší, když bude mít každý vlastní. Ještě zůstane volný vršek, kde bylo IT oddělení. Uvidíme, jestli to ještě někomu pronajmeme, nebo jestli uděláme třeba sklady.
Jak náročné bylo stěhování úřadu?
Hodně, ani jsem to nečekal. Ale musím všem poděkovat, zvládli to výborně. Udělali jsme to svépomocí, jen na ty těžké kartotéky jsme si objednali firmu. Myslím, že jsme tím dost peněz městu ušetřili.
V politice jste přes čtyři roky, předtím jste byl novinář, jak velká to byla změna?
Já byl v novinách s dvěma přestávkami nějakých 14 let a změna to byla určitě velká. Ale neodcházel jsem napřímo z médií. Nejprve jsem šel dělat v Dobrušce tiskového mluvčího s úkolem udělat novou tvář městského měsíčníku. Teprve pak jsem dostal nabídku jít i do voleb. Dostal jsem tehdy víc hlasů a nabídli mi místostarostu. Chvíli jsem váhal, ale pak jsem to vzal.
Bývalý starosta Petr Lžíčař teď skončil i v zastupitelstvu, co se stalo?
My jsme ho do voleb přemlouvali, ale sám říkal, že už nemá chuť se hádat v zastupitelstvu.
Takže tentokrát nešlo o puč jako před lety, když končil Petr Tojnar (ODS)?
To ne. Ale musím říct, že Petr Lžíčař byl vůči opozici trochu zaseklý. Já jsem s ním v některých věcech nesouhlasil a snažím se s opozicí bavit víc. Řekl bych, že teď je to v zastupitelstvu trochu konstruktivnější.
Když jste přešel z role novináře do role místostarosty, změnilo se vaše vnímání toho střetu?
Mám pocit, že jako novinář jsem to vnímal povrchně, i když moje specializace byla původně sport. Až později jsem přešel na obecné zpravodajství a sledoval komunální politiku. Pronikal jsem ale hlavně do úředních věcí, třeba městských financí.
Zmínil jste vznik dětské skupiny, máte v Dobrušce problém s kapacitou mateřských škol jako v jiných městech?
Myslím, že mateřské školy problém nemají. Ale nic pro menší děti tady nebylo. Paní, která to bude provozovat, má už dětské skupiny v Novém Městě a v Hronově. Některé maminky od nás už dříve do Nového Města dojížděly. Paní je naprosto přesvědčená, že se to u nás naplní.
Ptám se na mateřinky, protože jejich kapacita pro tříleté děti nebývá problém, ale rodiče mají často o školku zájem už dříve.
Je pravda, že školky měly žádosti o umístění pro mladší děti. Ta poptávka tu určitě je.
Nedávno jste dokončili sportovní halu v Pulické ulici, naplnila očekávání?
Jednoznačně. Snahy o halu tu už byly v 80. letech, kdy na škole byl ředitelem můj otec. Pak se kolem roku 2005 řešilo, že by se zmodernizovala a rozšířila sokolovna, ale k tomu také nedošlo. Až po roce 2012 jsme iniciovali vznik této haly. Spojily se požadavky škol a sportovních oddílů. Gymnázium mělo maličkou tělocvičnu, základní škola neměla žádnou a cvičilo se ve třídách nebo v sokolovně. Navíc je tam soukromá střední škola.
V Dobrušce vzniklo loni 17 malometrážních městských bytů, letos dalších 52 družstevních. Jak moc tady byty chyběly?
Myslím že hodně, protože asi 20 zájemců ještě zůstalo pod čarou. Kdyby se stavělo dál, asi by zájem byl.
Je vůbec kde stavět?
Je to těžké. V 90. letech nám možnost expanze trochu ustřihl obchvat od Opočna. Ale je možné stavět asi ve třech lokalitách – u obchodních domů, pak je rozjetý developerský projekt v Javorové ulici u výpadovky na Nové Město a v Novoměstské, kde by měla být rodinná výstavba.
Když se staví, přibývají vám obyvatelé?
Ne, ubývají. Jsem trochu zklamaný, že i když se obsadilo 52 bytů, spousta lidí si je kupovala pro mladší generaci, pro své děti. Koupili si je většinou místní. Z toho jsem trochu roztrpčený, ale taková je prostě doba.
Jak to vypadá s plánem na přestavbu bazénu a koupaliště?
To mě občas budí ze sna. Nechali jsme si udělat projekt na rekonstrukci a revitalizaci a po nárůstu cen jsme na nějaké čtvrt miliardě korun. To nejsme schopni realizovat. Teď se proto celý projekt překresluje do etap. V první etapě by se udělal jen vnitřní bazén plus zážitkové věci. Ve druhé by se dělaly šatny, ve třetí sauna a ve čtvrté by se dělal venek.
V sousedním Opočně je opravené koupaliště u Broumaru, je vůbec zájem o koupání v Dobrušce?
Letos je to specifické, protože kvůli opravě hráze je těžké se na Broumar dostat. I kvůli tomu, že není voda v rybníku, není tolik lidí ani v kempu. Pán, který tam provozoval stánek s občerstvením, ho letos provozuje u nás. Šel sem jen kvůli tomu, že měl strach, že tam návštěvnost nebude. Jsme s ním velice spokojení, ale uvidíme, jestli to nebude jen na toto léto. Předpokládáme, že část návštěvníků přetáhneme díky tomu, že je to tam teď komplikované.
Ptám se spíš na to, jestli se investice vyplatí, když nedaleko je koupaliště u Broumaru?
Myslím, že naší největší předností je, že koupaliště je prostornější a víc klidovější. Dospělý si tu víc odpočine, i když děti tu nemají tolik atrakcí. Nedá se to úplně srovnávat. Jsou lidé, kteří ocení nerezový bazén a čistou vodu, ale zase říkají, že v Opočně je hlava na hlavě. My máme výhodu většího areálu i toho, že díky závlaze máme pěkný trávník.
Máte kromě bazénu v hledáčku ještě nějakou výraznou investici?
Já bych ještě připomněl přestavbu bývalé porodnice v Opočně na domov pro seniory, na kterém se provozně podílíme. To nás stojí tři miliony ročně. My totiž v Dobrušce máme jen pečovatelskou službu, a nic víc. V minulosti jsme plánovali postavit sociální byty, ale pak se změnila dotace a místo sociálních bytů vznikly právě byty startovací.
