„Je to otázka jednoho dvou dnů, co roztála. Ještě o víkendu tam kolegové byli a ještě tam byly zbytky sněhu,“ potvrdil MF DNES mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.
Sněhové pole měří odborníci od roku 2000. Dosud zatím nejrychleji odtálo v roce 2014, a to 10. června. Naopak nejdéle sníh vydržel do 22. srpna v roce 2005. Za rekordně brzkým roztátím je podle Radka Drahného nezvykle teplé jaro.
Počasí je letos o čtyřicet dní napřed, odpovídá klimatu v Maďarsku |
„Je to určitě překvapivé. Je to nejdříve za dobu co Mapu republiky seriózně sledujeme. Naše prvotní odhady letos mluvily o polovině června. Bylo ale horko, nebo do sněhu pršelo, kvůli tomu Mapa republiky roztála tak rychle,“ vysvětlil.
Sněhové pole odborníci pravidelně měří kvůli zkoumání specifického klimatu nejvyšších českých hor. Mapa republiky, kterou pojmenovali turisté díky tvaru připomínajícího mapu první republiky včetně Zakarpatské Ukrajiny, odtává jako vůbec poslední. Postupně se zmenšuje, až z ní zůstanou jen střední Čechy.
Obrysy mapy se objevily o měsíc dříve
Letos se obrysy Mapy republiky objevily o měsíc dřív než obvykle, ale sněhové zásoby přitom byly spíš průměrné.
Mapa republiky leží v nadmořské výšce více než 1400 metrů na úbočí Studniční hory. Sníh tam v horách vydrží nejdéle, přestože je pole na jižním svahu.
„Přes Luční pláň vane převládající západní vítr a odnáší z náhorní plošiny sníh. Za hranou sedla mezi Studniční a Luční horou dochází k turboletnímu víření a usazování nafoukaného sněhu,“ vysvětluje mechanismus vzniku mapy Přemysl Janata z oddělení geografických a informačních služeb správy parku.
Sníh se tady navíc ukládá do prohlubně v terénu a v zimě může být mocnost vrstvy sněhu téměř 16 metrů. Když se mapa na jaře poprvé objevuje, může být dlouhá 350 metrů.
Správci parku měřili sněhovou pokrývku v dubnu 2018:
