Sněhové pole teď na webkamerách vypadá jako bílý bod pod hřebenem hor.
„Sníh rychle taje kvůli teplému počasí a do toho ještě občas zaprší. To střídání je vůbec nejhorší kombinace. Dá se očekávat, že do konce měsíce by mapa mohla roztát. Teď už z mapy zbyly jen střední Čechy, sněhové pole vypadá z dálky jako puntík, ale je to stále ještě docela velké. Těžko odhadovat, nemáme věšteckou kouli. Uvidíme, jaké bude počasí,“ zamýšlí se Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku.
Pokud by skutečně mapa republiky zmizela do konce května, byl by to rekord v historii měření. Nejrychleji pole dosud odtálo v roce 2014, a to 10. června. Naopak nejdéle sníh vydržel do 22. srpna v roce 2005.
Sněhové pole odborníci pravidelně měří od roku 2000 v rámci sledování specifického klimatu nejvyšších českých hor. Právě tato vrstva sněhu, kterou turisté pojmenovali podle tvaru připomínajícího mapu první republiky včetně Zakarpatské Ukrajiny, odtává jako vůbec poslední.
Letos se obrysy mapy republiky objevily o měsíc dřív než obvykle a sněhové zásoby přitom byly spíš průměrné. Naposledy odborníci měřili velikost sněhového pole na konci dubna a tehdy odhadli, že mapa republiky vydrží do poloviny června.
Mapa republiky je v nadmořské výšce více než 1400 metrů a najdeme ji na jižním úbočí Studniční hory. Navzdory logice taje v Krkonoších jako poslední.
„Přes Luční pláň vane převládající západní vítr a odnáší z náhorní plošiny sníh. Za hranou sedla mezi Studniční a Luční horou dochází k turbulentnímu víření a usazování nafoukaného sněhu,“ vysvětluje mechanismus vzniku mapy Přemysl Janata z oddělení geografických a informačních služeb správy parku.
Sníh se tady navíc ukládá do prohlubně v terénu a v zimě může být mocnost vrstvy téměř šestnáct metrů. Když se mapa na jaře poprvé objevuje, může být dlouhá 350 metrů.
Správci parku měřili sněhovou pokrývku v dubnu:
