S rozhlednou se už dříve počítalo poblíž hradecké hájovny U Dvou šraňků, na Černé stráni. Přestože rozhledna měla přesné souřadnice, hotový projekt, stavební povolení i termín otevření, stavět se nikdy nezačala.
Důvodem bylo zjištění, že Hradec Králové by nedosáhl na evropské dotace a současně i porušení slibu, že pokud se vhodný dotační titul nenajde, město dřevěnou rozhlednu za 3,5 milionu korun do konce roku 2017 postaví ze svého.
Dřevěná protipožární věž na Černé stráni stála už ve 30. letech a originální myšlenku na zcela novou stavbu oživily dva menší požáry, které v lesích vypukly na přelomu května a června.
„Projekt rozhledny má neplatné stavební povolení, protože jsme nepožádali o prodloužení, to však jde kdykoli obnovit. I když plány leží ve skříni, realizace se tak snadno nevzdáváme. Záleží totiž na jejím využití. Dříve tu byly protipožární věže, ze kterých vznikly rozhledny,“ řekl ředitel městských lesů Milan Zerzán.
„Nedávno existovaly i dotační tituly na rozhledny, dnes však podporované nejsou a podle mě se můžeme začít bavit o protipožární ochraně lesů. Je to dobré a navíc i aktuální téma, vždyť například v Polsku mají ve svých borových porostech novou síť věží, jakýchsi betonových majáků. My bychom spíše chtěli věž z přírodního materiálu. Není to zas tak drahé, předpokládám, že bychom se vešli do čtyř milionů. Svůj účel by jistě plnila,“ vysvětlil ředitel Zerzán.
Původní architektonickou soutěž na rozhlednu vyhrál Pavel Zadrobílek, jenž navrhl konstrukci se třemi trojúhelníkovitě uspořádanými vazníky, točitým schodištěm a ochozy ve výškách 12, 21 a 30 metrů.
Z věže by byl rozhled na Hradec i na hory
Protipožární věž by mohla být jednodušší, i tak by mohla konkurovat nedaleké rozhledně na vrchu Milíř u Vysoké nad Labem, která si od roku 2013 získala popularitu.
„Černá stráň je ještě vyšší a bylo by vidět na všechny strany. Na Bílou věž, Krkonoše, Orlické i Železné hory. Když tu myšlenku někdo bude chtít dopracovat, bude mít dveře otevřené,“ konstatoval šéf městských lesů.
Vzorem pro hradeckou protipožární věž by se mohlo stát „zařízení“, které pro stejný účel před několika lety vzniklo například na vrcholu Klepáč na polské straně Králického Sněžníku. Pětadvacet metrů vysoká věž stála asi milion korun, čtvrtinu nákladů uhradila unie a z téměř neznámé kamenné hory s lehkým výstupem z Horní Moravy se stal cíl mnoha turistů.
Aktuální je i protipožární motiv věže na Černé stráni, která je na dohled od hájovny U Dvou šraňků. Je to jen několik dnů, kdy v městských lesích vzplály dva požáry, které se naštěstí brzo podařilo uhasit.
„Na sucho bych to nesváděl, protože to je každoročně, spíš jde o neukázněnost kuřáků. Kvůli nedopalku cigarety oheň prohoří až do hrabanky, plazí se pod zemí a pak vyskočí na povrch. Oba případy se naštěstí staly k večeru. Kdyby oheň měl šanci přes noc, následky by byly daleko vážnější, protože by se dostal do vyššího porostu. Sice bychom byli rádi, kdyby zapršelo, ale sucha v borových lesech byly, jsou a budou a stačilo by, aby lidé kouřili nanejvýš na písčitých cestách,“ dodal Zerzán.
Nejhorší sucho postihlo hradecké lesy v roce 2015. Před třemi lety kvůli minimálním srážkám a současně přemnoženému kůrovci uschlo asi šest tisíc kubíků smrků a borovic.
