Jste povoláním strážník, jak jste se k historii a k bitvě dostal?
Jako malý kluk jsem hltal časopis ABC. Tam byly papírové skládačky a jednou tam byl návod na stavbu historické bambitky ze dřeva. To mě zaujalo. Zjistil jsem, že tady na Chlumu je muzeum, kde jsou ty bambitky pravé, a s kamarádem jsme tam vyrazili a tajně si je fotili. Snažili jsme se přijít na kloub tomu, jak to funguje. Seznámili jsme se s panem Šramarem z muzea, který byl nadšený, že se kluci o tyto věci zajímají. Ve 14 letech jsme tady začali tábořit ve stanech a chodit po poli, hledali jsme nějakou střelu nebo tak.
Mám několik kulek, které jsem v té době na poli opravdu našel očima, protože detektory ještě nebyly. Komitét pro udržování památek z války roku 1866 byl v té době oficiálně zakázaný, ale fungoval dál pod hlavičkou Okresního vlastivědného klubu. Na jejich vývěsce bylo datum bitvy a oznámení o setkání lidí ke vzpomínce na padlé. Tak jsme tam jeli. Bylo tam asi pět šest lidí v historických uniformách. To se nám s kamarádem zalíbilo a rozhodli jsme se, že si uniformy uděláme taky. V roce 1981 už jsme tady stáli v uniformách.
Chudáci vesnice, nejdřív je vyplenili Rakušané, pozabíjeli a snědli krávy, slepice, pobrali koně, a pak přišli Prušáci a ti to dodělali.
