Vysoká vrstva sedimentů v severní nádrži Rozkoše je vidět pouhým okem u ústí přivaděče, kterým vtéká voda z Úpy. Až nad hladinu přehrady tu vystupují ostrůvky, na nichž v nevlídném počasí přešlapují ptáci. Bahno se do nádrže, která byla vyprojektována jako usazovací, dostává i z okolních polí. Vodohospodáři z ní plánují vytěžit 400 tisíc kubíků.
„Předminulé vedení města pominulo připomínkování manipulačního řádu vodního díla Rozkoš. Nedostalo se tam, že sedimentační nádrž, na které leží Autocamping Rozkoš, má být pravidelně čištěna. Asi v roce 1992 nebo 1993 se provádělo bagrování a zjistilo se, že v těch bahnech je spousta karcinogenních a nebezpečných látek, a tak dokud k tomu město nepřistoupí a nevyvine tlak na Povodí Labe, aby se to čistilo, vzniká velká skládka nebezpečného odpadu,“ varoval na zářijovém zastupitelstvu exstarosta České Skalice a bývalý senátor Petr Fejfar.
Podle něj by se město mělo obrátit na ministerstvo zemědělství nebo Českou obchodní inspekci a obstarat si i vlastní rozbory. Nevyčištěná nádrž by totiž mohla odradit případného investora, jejž město hledá pro kemp.
Vedení radnice se však od Povodí Labe dozvědělo jen o současném patu. „K vytěženému materiálu se přistupuje jako k nebezpečnému odpadu. Jde o investici za 600 milionů korun. Není to ani otázka finanční jako spíše, co s vytěženým materiálem dál. Dnešní legislativa to u tohoto materiálu v kategorii nebezpečného odpadu neřeší,“ uvedla před zastupiteli starostka Zuzana Jungwirthová (Pro město). Tlumočila také, že v manipulačním řádu podmínka pravidelného čištění být nemůže.
Po panelech do bahna
Některým rekreantům to však příliš nevadí, podobně jako bahno na dně. „Do vody se vstupuje z kempu po starých panelech, to si musí člověk dávat trochu pozor, u dna tam bývá několikacentimetrová vrstva bláta. Dost lidí se chodí koupat kolem mola, tam tenhle problém odpadá,“ sdělil majitel mobilheimu v kempu, své jméno zveřejnit nechtěl. Město provozuje u severní nádrže kemp a za pobřežní pozemky státnímu podniku platí. Koupání v této části Rozkoše v letních sezonách opakovaně komplikují sinice, protože se sem dostává příliš fosforu. Nedopadla ani stavba biotopových jezírek, z nichž město před třemi lety vycouvalo, navíc se s provádějící firmou soudí.
Přehrada Rozkoš
|
Vodohospodáři však odmítají, že by byli nečinní. Od roku 2018 mají plán na odstranění sedimentů, od ledna 2021 platí ohláška na udržovací práce. Nádrž by se nemusela ani vypouštět, jak se dříve předpokládalo.
Po osm měsíců v roce by plovoucí sací bagr plnil textilní vaky bahnem obohacovaným o flokulant, který urychluje odvodnění kalu. Měsíčně by se tak odtěžilo na 10 tisíc kubíků nánosů. Než by se odvezly dál, vaky se sedimentem by se skladovaly na státním pozemku, který lemuje severní nádrž.
První čtyři vzorky sedimentů z roku 2016 z ústí přivaděče ukázaly, že by nánosy musely putovat na skládku jako inertní odpad. Podle dalších vzorků z roku 2017 by nánosy šlo použít v zemědělství.
„Z deseti odebraných vzorků čtyři nebyly zatíženy znečištěním, lze je tak použít na zemědělský půdní fond. Sediment podle zbývajících vzorků lze dát na povrch terénu. Přítomnost velkého množství nebezpečných látek se neprokázala,“ sdělila mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
Finanční náročnost akce
Kdy státní podnik s čištěním začne, není jasné, protože sedimenty nikdo nechce odebrat. Povodí Labe oslovilo velké zemědělské podniky, kompostárny a skládky, vážného zájemce však nemá. Ještě před třemi lety se přitom podle náchodských úředníků odboru životního prostředí rýsovalo, že by nánosy jako několikrát předtím odebíral k dalšímu zpracování českoskalický výrobce zahradních substrátů Agro CS.
Podle projektu Povodí Labe je nutné najít až 112 hektarů zemědělských pozemků, na kterých by vhodná část odvodněných nánosů mohla skončit. Důležité je, aby to bylo někde v okolí, aby to práce neprodražovalo.
„Finanční náročnost akce, podle projektu odhadovaná v řádu vyšších stamilionů korun, je další velkou překážkou pro zahájení odstraňování sedimentů,“ řekla mluvčí Bendová.
Vodoprávní úřad na krajském úřadu proti odtěžení nánosů z Rozkoše nic nenamítá. Povodí Labe se musí rozhodnout, zdali bude postupovat v nakládání se sedimenty podle zákona o odpadech nebo mimo něj. Když to bude podle odpadového zákona, sedimenty se budou muset řešit jako kategorie ostatní odpad, případně jako odpad nebezpečný.
„O určení kategorie rozhodují rozbory, na základě osobních zkušeností kolegů ze životního prostředí však lze kategorii nebezpečného odpadu odhadovat podle velikosti povodí, ze kterého přitéká voda do severní nádrže, a to je poměrně velké. Nelze vyloučit, že sedimenty budou obsahovat nebezpečné látky,“ uvedl mluvčí Královéhradeckého kraje Jiří Klemt.
Státní podnik chce odtěžením nánosů hlavně obnovit zásobní prostor přehrady. Zároveň by to prospělo lepší kvalitě vody v letním období i životního prostředí.
Podle Povodí Labe se čištění Rozkoše dá odkládat jen do doby, než nánosy budou omezovat hlavní funkci vodního díla. Záložní variantou je to, že by se sedimenty z prostoru kolem přivaděče odbagrovaly a přemístily blíže ke břehům, aby neomezovaly nátok do přehrady. Bude záležet na tom, co dovolí legislativa a co státní podnik dojedná. Mluvčí Bendová však neskrývá skepsi: „Do doby, než se v regionu vyskytne potřeba tak velkého objemu materiálu, například při rozsáhlé sanaci, není odtěžení sedimentů ekonomicky efektivní.“
V režimu nakládání s odpady
Nakládání se sedimenty z přehrad řeší zákony o odpadech, o hnojivech a o ochraně zemědělského půdního fondu i navazující předpisy. Povodí Labe trvá na tom, že se tato legislativa musí změnit, aby se vůbec vodní díla dala provozovat.
Ministerstvo životního prostředí ani ministerstvo zemědělství to přitom za nutné nepokládají. Použití sedimentů na zemědělské půdě, které se rýsuje v případě Rozkoše, se řídí vyhláškou ministerstva zemědělství, použití sedimentů na povrchu terénu musí být v režimu nakládání s odpady. Do zákona o odpadech už dříve správci povodí i ministerstvo zemědělství prosadili mírnější požadavky než na zbývající odpady.
„Používání vytěžených sedimentů v praxi funguje, je však závislé na kvalitě a případné kontaminaci sedimentů a na domluvě s vlastníky pozemků, na nichž by byla deponie sedimentů, i s potenciálními uživateli. Rozsah zanášení vodních nádrží, vodních ploch, rybníků a koryt vodních toků erodovanými půdními částicemi je nezbytné snížit tím, že se aplikují zásady správné zemědělské praxe. Díky tomu poklesne potřeba těžby sedimentů,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Bývalý starosta Fejfar připomíná, že čištění vypuštěné usazovací nádrže v první polovině 90. let dopadlo nezdarem: „Zjistilo se, že těžba kalů je nesmírně nákladná a že se v kalech vyskytuje velké množství nebezpečných látek, jako jsou těžké kovy, pesticidy a další látky z tehdejších průmyslových podniků na řece Úpě, takže jsou pro výrobu substrátů nepoužitelné.“
