„Pojďte dál, jestli se nebojíte, jen pojďte,“ láká skupinku turistů do potštejnského podzemí nakřáplým hlasem mnich zahalený do hnědé kutny. Návštěvníci někdy i trochu váhavě vcházejí malými dvířky z denního světla do temnoty pod zámkem.
„Přemýšleli jsme, jak zpestřit prohlídku zámku. Nakonec nás inspirovala návštěva zábavních parků ve Francii. Nechtěli jsme ale, aby to bylo příliš drastické,“ vzpomíná na vznik nápadu majitel zámku Zdeněk Nováček.
Strašidelná prohlídka je inspirovaná skutečným příběhem, který se v Potštejně odehrál ve středověku. Tehdy stál na kopci nad městem monumentální středověký hrad.
Na dveře samo bouchá klepadlo, vše se hýbe
„Chtěli jsme spojit historii se zábavou. Lidi se během dvaceti minut dozvědí o tom, že v Potštejně žil loupeživý rytíř Mikuláš. Jeho hrad obléhalo vojsko tehdy ještě markraběte moravského a budoucího císaře Karla IV. Mikuláš se odmítl vzdát a zahynul při zřícení věže. S ním měl podle pověsti v podzemí zmizet i naloupený poklad. Jeho duch bloudil podzemím tak dlouho, až skončil tady v našem sklepení,“ rozvíjí v Potštejně notoricky známý příběh Zdeněk Nováček.
Právě historické postavy ožívají jako mechanické loutky před návštěvníky potštejnského podzemí. Vše provází barevné osvětlení a démonická hudba.
„Software udělal technik z mé firmy. Naši technici také rozpohybovali postavy. Takže ze studny leze Mikuláš, na dveře samo bouchá klepadlo, tančí tam duchové. Vše se pohybuje, je to sladěné se světly a hudbou. Aby si lidé prohlídku užili, pouštíme do sklepení maximálně desetičlenné skupiny. Lidé se zasmějí, trochu se bojí a dozví se něco o zdejší historii,“ říká v podzemí šeptem zámecký pán.
Návštěvníci v tu chvíli sledují zamřížovanou studnu, ze které v modré záři stoupá duch rytíře Mikuláše.
„Moje tělo nemělo po smrti pokoje a putovalo studnami ze shora z hradu do zdejší studny, kolem níž později zámek postavili. Sedm set let tady čeká, až bude smět klidně spočinout,“ duní podzemím ponurý hlas.
„Nejlepší je noční prohlídka“
Prohlídka temného, dvoupatrového sklepení trvá zhruba dvacet minut, prochází se i peklem a v jednu chvíli okolnosti, které autor článku záměrně neprozradí, přinutí k děsuplnému křiku i dospělé ženy.
Potštejnské podzemí doporučuje Zdeněk Nováček dětem od šesti let: „Je to individuální, záleží na rodičích. Děti si ale u nás užijí kostýmované prohlídky, nebo komnaty vyzdobené kulisami z nejznámějších českých pohádek.“
Autor článku vzal na prohlídku šestiletou dceru. Vše si užila a nehrozily ani noční můry, ale celou dobu strávila v náručí rodičů.
„Nejlepší je noční prohlídka, kdy přijde na nádvoří zámku mnich s loučí. Dobře se baví i dospělí. Někdy se ženy strachy vrhají svým mužům kolem krku a ti chlapi si to naopak škodolibě užívají a ještě své drahé polovičky trochu straší,“ usmívá se na nádvoří s barokními oblouky Nováček.
Zpátky k Mikulášovi - jeho duše prý dojde klidu, až rozdá to, co naloupil. Takže s prázdnou neodchází z potštejnského podzemí ani turisté. Po dvaceti minutách se vracejí na denní světlo se zlaťákem z prokletého pokladu.
