Na seznam hradeckých kulturních památek, které při rekonstrukci čelily potížím i kritice odborné veřejnosti, přibyla další významná stavba. Po Palmové zahradě, Kotěrově obytném domě na nábřeží Labe či kioscích u Pražského mostu čelí kritice rekonstrukce bývalého Špalkova obchodního domu na Velkém náměstí.
Nárožní modernistický dům z roku 1911 architekta Vladimíra Fultnera opravuje developer a už začal s prodejem bytů.
 |
Jenže ještě před ukončením prací se ozvala Společnost ochránců památek ve východních Čechách, podle níž osazením oken s jiným členěním změnil celkový výraz budovy, která je jednou z prvních staveb moderní architektury v historickém jádru Hradce Králové. Stojí v městské památkové zóně a sám je od roku 1958 kulturní památkou.
„Řešení je v rozporu“
„Realizace nerespektuje původní členění oken, a to v celém objektu. Takové řešení je v rozporu nejen s původním stavem před rekonstrukcí a s dochovanými stavebními plány, ale především s principy a postupy státní památkové péče,“ uvedl v dopise hradeckým zastupitelům předseda spolku Rudolf Kohl.
Požaduje vysvětlení postupu úředníků z odboru památkové péče, napravení stavu i vyvození odpovědnosti. Dopisem se zabývala rada města i zastupitelstvo, které odpovědí pověřilo stejný památkový odbor, na nějž stížnost směřovala.
Primátor Alexandr Hrabálek (ODS) už jen konstatoval, že řízení je věcí státní správy, do které radní ani zastupitelé zasahovat nemohou. „Zastupitelstvu města nepřísluší rozhodovací ani kontrolní činnost na úseku státní památkové péče,“ napsal Hrabálek spolku.
Podle šéfa památkového odboru Jana Falty členové spolku předběhli dobu. Úřad podle něj dosud nemůže proti krokům investora zakročit, protože se stále staví: „Investiční akce není dokončena, takže se do ní těžko vstupuje s nějakým požadavkem na nápravu. Okna sice v tuto chvíli neodpovídají projektu, ale chybějící příčky se tam stále dají osadit. Nemohu tedy zatím říci, že došlo k nerespektování závazného stanoviska.“
V podobném duchu reaguje na kritiku, která se objevila i na sociálních sítích, také investor. Jednatel společnosti Decor Development Patrik Jakubovits tvrdí, že na konečném tvaru oken se pracuje.
„Máme jedno vzorové okno, jak to bude vypadat. Teď se bude to členění dodávat i do ostatních oken. Jinak se to ani nedá udělat,“ upozorňuje Jakubovits. Technologie výroby oken se v posledních desetiletích výrazně změnila a místo skládaných okenních tabulí se na jednu velkou tabuli příčky nalepují.
„Nemám sto dělníků“
„Ještě není ani hotovo, a už to někdo kritizuje. Nemám sto dělníků, aby to udělali hned. Tady se na to padesát let nesáhlo a to nikomu nevadí, ale jak to někdo začne opravovat, hned se dělá haló,“ zlobí se na kritiky investor.
Ochránci památek však kritizují odbor města také za to, že podle nich stavbu dostatečně nekontroloval.
„Evidentně došlo k porušení závazného stanoviska, ale to mohlo být zjištěno už při kontrolních dnech a mohl o tom být minimálně oficiální záznam. Zápis, že by došlo k pochybení v průběhu stavby, nikdy nebyl. Mám pocit, že se to začalo řešit až na základě našeho popudu,“ míní Khol.
To však Falta odmítá. Podle něj se památkáři o průběh rekonstrukce zajímají průběžně a investora na nesrovnalost ohledně oken upozornili ještě před doručením dopisu. Potvrzuje to i Jakubovitz: „Památkáři se tam byli podívat několikrát, řadu věcí jsem s nimi konzultoval.“
Na stranu kritiků se přidal i Národní památkový ústav (NPÚ) v Josefově, který shodou okolností vyzval úředníky magistrátu k aktivnější činnosti v době, kdy si na průběh stěžovala Společnost ochránců památek ve východních Čechách. Kvůli nesrovnalostem nakonec ústav provedl na stavbě památkovou inspekci.
„Věřím, že to dobře dopadne a že se podaří stavbu zkorigovat,“ říká vedoucí odboru péče o památkový fond z josefovského pracoviště NPÚ Blanka Adámková.
Památkáři zjistili další pochybení
Zatímco ochránci památek si stěžovali především na tvar oken, památkáři z Josefova přidávají i další zjištěná pochybení. Podle nich je investor nepřizval k upřesnění detailů, jejichž posouzení si v závazném stanovisku vyhradili.
„Přestože jsme to tam měli napsané, nebyli jsme přizváni k realizaci fasády. Nevíme, jak je udělaná. Rádi bychom měli třeba laboratorní rozbor původní omítky, ale to nelze, protože ji otloukli a natáhli tam něco místo toho. Ani nevíme co. Vlastně od doby, kdy jsme vydali písemné vyjádření před dvěma lety, jsme o té stavbě neslyšeli,“ uvádí Adámková.
Podobná potíž je podle ní také v interiérech, které u kulturních památek podléhají schválení památkářů. Investor však pochybení odmítá.
